Ivan Jefremov - Athéňanka Tháis

Здесь есть возможность читать онлайн «Ivan Jefremov - Athéňanka Tháis» весь текст электронной книги совершенно бесплатно (целиком полную версию без сокращений). В некоторых случаях можно слушать аудио, скачать через торрент в формате fb2 и присутствует краткое содержание. Город: Praha, Год выпуска: 1982, Издательство: SVOBODA, Жанр: Исторические приключения, на чешском языке. Описание произведения, (предисловие) а так же отзывы посетителей доступны на портале библиотеки ЛибКат.

Athéňanka Tháis: краткое содержание, описание и аннотация

Предлагаем к чтению аннотацию, описание, краткое содержание или предисловие (зависит от того, что написал сам автор книги «Athéňanka Tháis»). Если вы не нашли необходимую информацию о книге — напишите в комментариях, мы постараемся отыскать её.

Dílo Ivana Jefremova „Athéňanka Thais” vykročilo z hranic vědecké fantastiky. Vypráví o historické údálosti, spálení Persepolis proslulou athénskou héterou Thais. Jefremov v románu seznámí čtenáře nejen s rozporuplnou postavou Alexandra Makedonského, ale hlavní postava Thais ho provede i různými starověkými náboženskými kulty spjaté s velkou ženskou bohyní. Při válečných taženích Alexandra po celém světě zažije chvíle mocenských triumfů i ktastrofický konec, ke kterému spolu s Alexandrem dospěje helénská říše.

Athéňanka Tháis — читать онлайн бесплатно полную книгу (весь текст) целиком

Ниже представлен текст книги, разбитый по страницам. Система сохранения места последней прочитанной страницы, позволяет с удобством читать онлайн бесплатно книгу «Athéňanka Tháis», без необходимости каждый раз заново искать на чём Вы остановились. Поставьте закладку, и сможете в любой момент перейти на страницу, на которой закончили чтение.

Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

„Tháido, drž se!“

Tháis si byla jista, že Sparťanka udělá něco překvapujícího, chytila se proto okraje vozíku a křikla na Hésionu, aby se taky ze všech sil přidržovala. Égésichora se v plné rychlosti prudce otočila, objela Tháidinu dvoukolku a pojednou strhla koně vpravo, svou osou se zaklesla o její. Vousáči, kteří přidržovali koně, se s křikem rozprchli, aby je nezasáhla kopyta nebo kola, někdo upadl do prachu pod koně a zaúpěl bolestí. Tháidini koně zprudka zabrali, Égésichora zastavila své čtyřpřeží a s neženskou silou rozpojila nepoškozené vozy.

„Jeď, na co čekáš!“ zakřičela Tháis a dala chlapci pořádný štulec.

Kočí se vzpamatoval a pár hnědáků vyrazil tryskem, následován Égésichořiným čtyřspřežím.

Vzadu se z mračen prachu ozývaly výkřiky, nadávky a hrozby. Hésiona to nevydržela a začala se hystericky smát. Tháis ji okřikla, neboť věděla, že dívka není po prožitém utrpení ještě úplně v pořádku.

Ani se nevzpamatovaly a už proletěly křižovatkou acharnské silnice. Zpomalily, obrátily, pak se stočily vpravo a sjížděly k Ilissu a vydaly se podél říčky k Zahradám. Až když byly ve stínu obrovitých cypřišů, Égésichora zastavila a seskočila z vozu. Tháis k ní přiběhla a vroucně přítelkyni políbila.

„Hamatrochie nám vyšla, viď? Při závodech je takové zachycení vozu o vůz velmi nebezpečné.“

„Égesichoro, ty jsi opravdu potomkyní Kynisky „. Ale kde ses tak najednou vzala na silnici? Sláva bohům!“

„Přišla jsem se na tebe podívat, ale tys odjela do Lykeia. Dovtípila jsem se, že hledáš Hésionina otce, a to mě znepokojilo. My neumíme mluvit s učenci a oni nemají hetéry příliš v lásce, zvlášť když jsou krásné a vzdělané. Podle jejich názoru je spojení těchto dvou vlastností u ženy nepřirozené a nebezpečné,“ zvonivě se zasmála Sparťanka.

„Jak jsi dokázala přijet právě včas?“

„Jela jsem od Lykeiského háje výš do hor, zastavila jsem se tam s koňmi a poslala stájníka, aby hlídal u zatáčky, až pojedeš. Přiběhl mi říci, že vás filozofové bijí. Nechala jsem ho tam a rychle vyrazila.“

„Co budeme dělat? Musíme se ukrýt, nebo nás trest nemine, vždyť jsi způsobila zranění mým nepřátelům!“

„Já pojedu k Sedmi bronzům, kde bydlí Diórés, odevzdám mu dvoukolku a potom se půjdeme koupat na naše oblíbené místo. Ať tvůj eféb jede za mnou až k zatáčce a tam čekejte!“

A odvážná Sparťanka se zběsilým čtyřpřežím vyrazila.

Dováděly, plavaly a potápěly se až do večera v opuštěném zálivu, právě tam, kde před dvěma lety vyplaval Ptolemaios.

Když se obě unavily, lehly si vedle sebe na písek. Duněl pod údery vln jako bronzový list v chrámové podlaze. Oblázky na kamenitém srázu sbíhajícím do vody se s cinkotem a harašením převalovaly sem a tam. Příjemný vítr se něžně dotýkal vedrem znavených těl. Hésiona seděla u vody. Objala si kolena a s bradou opřenou o ně prozpěvovala cosi tiše do hukotu vln.

„Uražený Stageiřan na tebe podá žalobu gynaikonomům,“ řekla Tháis, „ten nám to neodpustí.“

„Mě nezná,“ dobírala si ji Sparťanka, „ale ty ses mu představila. Spíš pošle houf žáků, aby ti rozbořili dům.“

„Budu muset poprosit své přátele, aby přenocovali v mé zahradě. Nebo bych si snad měla spíš najmout dva tři ozbrojené hlídače, to by bylo jednodušší, nesměli by se ovšem bát rozdat nějakou tu ránu,“ uvažovala Tháis, „svých athénských přátel mám až po krk.“

„Já se Stageiřana nebojím, ani kdyby se dopídil, kdo do filozofů najel,“ tvrdě pronesla Égésichora, „já už se totiž rozhodla, že odpluju se Sparťany do Egypta. To jsem ti právě chtěla na procházce povědět.“

„Tak proč jsi mi nic neřekla?“ Tháis vstala, klekla si a hned se dala do smíchu, protože pochopila, jak nesmyslná je její výtka. Po chvíli se znovu starostlivě zachmuřila.

„A ty mě tu necháš samotnou v Athénách?“

„Ne, proč?“ klidně odrazila její výpad Égésichora, „Pojedeš přece se mnou.“

„Neslíbila jsem to ani tobě, ani sobě!“

„Rozhodli tak bohové. Byla jsem u věštce, jehož jméno se nesmí vyslovovat.“

Tháis se zachvěla, zbledla a zimomřivě ohnula pružné prsty u nohou.

„Proč jsi to udělala, proč?“

„Těžko bych se s tebou loučila a musela jsem dát odpověď Eositeovi Euripontidovi.“

„Nepochází snad ze starobylého rodu spartských králů? A co jsi mu řekla?“

„Ano!“

„A co řekl ten, který vidí do budoucna?“

„Že budeš po mnoho let nesmírně daleko cestovat. Já taky, ale moje cesta bude krátká, i když s tebou budu až do jejího konce.“

Tháis se míčky dívala před sebe na kamenitou suť svahu porostlého travinami, které se větrem zachvívaly. Égésichora ji pozorovala a její plná, vášnivá ústa se v koutcích stáhla podivným smutkem.

„Kdy vyplouvají?“ zeptala se pojednou Tháis.

„Dvacátý den boédromiónu. Z Gytheia.“

„A kdy vyrazí tam?“

„Týden předtím se musí vyplout z Peiraiea. Jeho vlastní loď nás vezme na palubu s celým naším majetkem.“

„Máme málo času,“ uvažovala Tháis vstávajíc a čistila si břicho, záda a lokty od písku.

Vstala i Égésichora a rukou si pročesávala prameny kučeravých těžkých vlasů. Hésiona přiběhla k Tháidě s kusem látky, který sloužil k stírání soli z těla, a otřela svou paní. Takřka beze slov se přítelkyně vrátily do Tháidina domu. Égésichora si zahalila tvář závojem a v doprovodu silného stájníka odešla domů až za soumraku.

Příští den celá agora vzrušeně posuzovala událost u Lykeiského háje. Athéňané, velcí klepaři a pomlouvači, se předháněli v líčení toho, co se stalo. Počet „zmrzačených“ neustále vzrůstal, v poledne už jich bylo patnáct. Tháidino jméno se opakovalo někde s nadšením, jinde s rozhořčením, podle toho, jak byl mluvčí starý a jakého byl pohlaví. Ale všechny počestné ženy se shodovaly v tom, že té „métrothén Kréssa“, té Kréťance po matce je třeba dát za vyučenou, protože se ve své drzosti nerozpakovala narušit klid obydlí velkého učence. Gynaikonomové už za Tháidou vyslali svého zástupce a ten ji vyzval, aby se dostavila k soudu a podala mu vysvětlení. Tháis nebyla ovšem obžalována z žádného vážného trestného činu, a i kdyby došlo k nejhoršímu, hrozila jí leda peněžitá pokuta, ale zato přítelkyni mohl stihnout přísný trest. Svědci viděli ženu, která jela v dvoukolce, a celé město vědělo, že tethrippon, čtyřspřeží, mohla řídit jedině hetéra Égésichora. Její příznivci věc tutlali, ale pak se ukázalo, že jeden syn vlivného a vznešeného Aristodéma byl kopyty a koly zmrzačen. Také další tři Stageiřanoví žáci si žádali zadostiučinění za zpřelámaná žebra, ruce a nohy.

V „zlých dnech“ metageitniónu (tři poslední dny každého měsíce, zasvěcené zemřelým a bohům podsvětí) se Égésichora nečekaně dostavila k Tháidě v doprovodu dvou otroků a celého oddílu mladých mužů, kteří nesli batohy s jejím nejcennějším majetkem.

„A hotovo,“ prohlásila Sparťanka, „všechno ostatní jsem prodala.“

„A co koně?!“ polekala se Tháis.

Zachmuřená tvář její přítelkyně se pojednou rozzářila.

„Už jsou na lodi, v Múnychii. A já tam před svítáním už budu taky. Věštec tedy asi neměl pravdu a vůle bohů nás rozloučí!“

„Ne!“ prudce zvolala Tháis. „Já se taky rozhodla.“

Читать дальше
Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

Похожие книги на «Athéňanka Tháis»

Представляем Вашему вниманию похожие книги на «Athéňanka Tháis» списком для выбора. Мы отобрали схожую по названию и смыслу литературу в надежде предоставить читателям больше вариантов отыскать новые, интересные, ещё непрочитанные произведения.


Ivan Jefremov - Na konci světa
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - A Bika órája
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - Chlapík z pekla
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - Ostří břitvy
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - A borotva éle
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - A kígyó szíve
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - Atēnu Taīda
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - Mlhovina v Andromedě
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - Čūskas Sirds
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - Az Androméda-Köd
Ivan Jefremov
libcat.ru: книга без обложки
Ivan Jefremov
Ivan Jefremov - Hodina Býka
Ivan Jefremov
Отзывы о книге «Athéňanka Tháis»

Обсуждение, отзывы о книге «Athéňanka Tháis» и просто собственные мнения читателей. Оставьте ваши комментарии, напишите, что Вы думаете о произведении, его смысле или главных героях. Укажите что конкретно понравилось, а что нет, и почему Вы так считаете.

x