Takové nečekané zprávy změnily všechny Tháidiny záměry.
To bylo přece uskutečnění všeho, o čem snila v bezesných nocích v Athénách, v Egyptě, v Babylóně a Ekbataně! Jako by ji byl ovanul teplý vánek z Lykijských hor. Láska, která neslouží závistivým božstvům a netáhne se za vojský, se stala základem městského státu Afrodíty, dcery nebes, nejvyššího božstva, moudrosti a naděje.
Má zase cíl, může uplatnit své umění inspirovat umělce a básníky a své úvahy o cestách k Úranii. A tento cíl je tak blízko, jenom přes moře, na sever od Zlatého zálivu, nějakých tisíc stadií! Sláva Ambologéře! Bez ní by se byla možná nikdy nedozvěděla o existenci města svého kouzelného snu.
Po několika měsících, když Tháis naložila všechen svůj majetek a zanechala Iranu na výchovu na Kypru, vstoupila i s nerozlučnou přítelkyní na loď, směřující spěšně do širokého Adalijského zálivu. Nad obzorem lazurového moře se tyčily Lykijské hory, připomínající těžké kamenné kupole s čapkami oslnivě bílého sněhu jako příslib zvláštní čistoty. Loď pomalu obeplula ostrý útes, objevila se nevelká modrá zátoka a v její hloubi ústí bystré říčky. Na západním břehu růžověly za nízkou hradbou pod paprsky vycházejícího slunce budovy Úranopole. Podél ulic a průčelí malých domů už stačily vyrůst cypřiše a platany. Na hlavním náměstí svítila zdaleka právě otesaným bílým vápencem a podezdívkou z modravého kamene rozestavěná budova Nebeské rady.
Loď se přiblížila k přístavu.
Tháis přejela pohledem nepříliš mohutné hradby, rovné ulice a nevysoký pahorek Akropole. Před očima se jí na okamžik mihla obrovská a strašná perská města i města na foiníckém pobřeží se sedmi i devíti hradbami a egyptská města obklopená rozžhavenými pouštěmi, která dobyvatelé přesto uchvátili, vyplenili a zpustošili. Ona sama proměnila bílou vznešenou Persepoli ve spálenisko a zříceniny
Úranopolis jí pojednou připadala jako křehký oltář nebeského snu člověka, choulící se na hranici nepřátelského světa. Srdce se jí bolestně sevřelo při pomyšlení, že město je předurčeno ke zkáze, a když se podívala na Eridu, našla i v jejích očích obavy. Nebeské město nemohlo vydržet dlouho, ale Athéňanku to neodradilo a ani ji nenapadlo hledat pro sebe bezpečnější město na Kypru nebo v Alexandrii či v nějakém tichém koutku Helady. Nebeské město je ztělesněný sen a dává smysl jejímu dalšímu životu. Když už se cele oddala službě dětem nebes, co by jí zbylo, kdyby město zmizelo z povrchu zemského? Jako by odpovídala na tyto myšlenky, stiskla jí Eris pevně ruku a postrčila ji ke schůdkům.
Tháis a Eris sestoupily do přístavu. Námořníci pod Rhoikovým dohledem odnášeli těžké batohy a truhlice s cennými dary pro započaté dílo Alexarcha a Úranie.
Tak skončil příběh podivuhodného života Athéňanky Tháis. Pohltila ji Hádova tma a propast dávných věků i s prvním městem lásky a nebes na této zemi.
Město světlého snu se nemohlo mezi mocnými a krutými králi, vojevůdci, knězi falešné víry, ziskuchtivosti a podvodu dlouho udržet.
Úranopolis, nepatrný ostrůvek právě se rodící nové mravnosti v moři nevědomosti, byla setřena z povrchu Gáie hordou válkychtivých a násilných dobyvatelů.
A s Úranopolí zmizely i obě přítelkyně. Dokázaly se vyhnout otroctví a odplout na jiné, alespoň dočasně klidné ostrovy? Nebo Eris tvrdou rukou černé kněžky nejprve poslala do podsvětí svou Tháidu a pak šla za ní? Každý si může po svém vymyslit libovolný konec. Nepochybné je jedno: ani Tháis, ani Eris se nestaly otrokyněmi těch, kdo zničili Úranopolis a tím ukončili jejich láskyplnou službu lidem,
Od autora
Kapitola první: Země a hvězdy
Kapitola druhá: Égésichořin hrdinský čin
Kapitola třetí: Útěk na jih
Kapitola čtvrtá: V moci zvířecích bohů
Kapitola pátá: Múza Néithina chrámu
Kapitola šestá: Nit lakónského osudu
Kapitola sedmá: Hésionino probuzen Kapitola osmá: Ryšavý mimochodník
Kapitola devátá: U Matky bohů
Kapitola desátá: Vody Eufratu
Kapitola jedenáctá: Osud Persepole
Kapitola dvanáctá: Potomci Kréty
Kapitola třináctá: Keóský zvyk
Kapitola čtrnáctá: Moudrost Eridu
Kapitola patnáctá: Nesplněný sen
Kapitola šestnáctá: Memfidská královna
Kapitola sedmnáctá: Afrodíté Ambologéra
Epilog
OMNIA
IVAN JEFREMOV
ATHÉŇANKA THÁIS
Z ruského originálu Tais Afinskaja,
vydaného nakladatelstvím Molodaja gvardija, Moskva 1973,
přeložil Jiří Honzík.
Antické reálie prověřila a poznámkový aparát sestavila dr. Zuzana Pospíšilová.
Přebal a vazbu navrhl Karel Teissig,
grafická úprava Miloslav Fulín.
Vydání první. Praha 1982.
Vydalo Nakladatelství Svoboda jako svou 4804. publikaci.
Odpovědná redaktorka dr. Květuše Nováková.
Výtvarný redaktor František Kraus.
Technická redaktorka Jaroslava Lorenzová.
Vytisklo Rudé právo, tiskařské závody, Praha.
Náklad 23 500 výtisků.
AA 30,27, VA 30,98. Tématická skupina
25-003-82 13/34. 73/604-22-8.5
Cena brož. výt. 25,60 Kč
váz. výt. 31,— Kčs.