Joanne Rowlingová - Harry Potter a vězeň z Azkabanu

Здесь есть возможность читать онлайн «Joanne Rowlingová - Harry Potter a vězeň z Azkabanu» весь текст электронной книги совершенно бесплатно (целиком полную версию без сокращений). В некоторых случаях можно слушать аудио, скачать через торрент в формате fb2 и присутствует краткое содержание. Город: Praha, Год выпуска: 2001, ISBN: 2001, Издательство: Albatros, Жанр: Фэнтези, на чешском языке. Описание произведения, (предисловие) а так же отзывы посетителей доступны на портале библиотеки ЛибКат.

Harry Potter a vězeň z Azkabanu: краткое содержание, описание и аннотация

Предлагаем к чтению аннотацию, описание, краткое содержание или предисловие (зависит от того, что написал сам автор книги «Harry Potter a vězeň z Azkabanu»). Если вы не нашли необходимую информацию о книге — напишите в комментариях, мы постараемся отыскать её.

Harry Potter a jeho kamarádi Ron a Hermiona jsou už ve třetím ročníku bradavické Školy čar a kouzel. Harry se nemohl dočkat začátku školního roku, když ale přijede do Bradavic, panuje tam napjatá atmosféra a strach. Proč? Na svobodu uprchl vězeň z Azkabanu, nebezpečný vrah Sirius Black — prý nástupce lorda Voldemorta, Pána zla. A stopa vede — kam jinam než do školy v Bradavicích. Proto je na obranu povolán strážce Azkabanu, který slyšel Siriuse Blacka mluvit ze spaní. Říkal: „ON je v Bradavicích.“ Harry je v nebezpečí a neochrání ho ani zdi bradavické školy, ani jeho přátelé. Zrádce se může skrývat přímo ve škole…

Harry Potter a vězeň z Azkabanu — читать онлайн бесплатно полную книгу (весь текст) целиком

Ниже представлен текст книги, разбитый по страницам. Система сохранения места последней прочитанной страницы, позволяет с удобством читать онлайн бесплатно книгу «Harry Potter a vězeň z Azkabanu», без необходимости каждый раз заново искать на чём Вы остановились. Поставьте закладку, и сможете в любой момент перейти на страницу, на которой закончили чтение.

Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

„V Bradavicích bude ale Harry v absolutním bezpečí.“

„Taky jsme se domnívali, že Azkaban je absolutně bezpečný Jestli se Blackovi podařilo utéct z Azkabanu, může zrovna tak proniknout do Bradavic.“

„Nikdo ale doopravdy neví, že Black skutečně jde po Harrym —“

Ozval se úder o dřevo a Harry nepochyboval o tom, že pan Weasley tluče pěstí do stolu.

„Kolikrát ti to mám vysvětlovat, Molly? Tisku tuhle informaci nedali, protože Popletal ji chtěl ututlat, ale večer toho dne, kdy Black utekl, byl Popletal v Azkabanu. Strážní mu řekli, že Black už několikrát po sobě mluvil ze spaní. Pokaždé říkal totéž: je v Bradavicích… je v Bradavicích.“ Black je šílenec, Molly, a rád by Harryho viděl mrtvého. Chceš-li znát můj názor, myslí si, že když Harryho zavraždí, přivede to Ty-víš-koho znovu k moci. Tu noc, kdy Harry Ty-víš-koho zastavil, přišel Black o všechno, a měl od té doby dvanáct let o samotě v Azkabanu na to, aby o tom mohl přemýšlet…“

Následovala chvíle ticha. Harry se naklonil blíž ke dveřím v zoufalé snaze vyposlechnout ještě něco.

„No prosím, Arture, musíš samozřejmě udělat, co považuješ za správné. Zapomínáš ale na Albuse Brumbála. Řekla bych, že dokud je Brumbál v Bradavicích ředitelem, nemůže se tam Harrymu stát nic špatného. Předpokládám, že je o tom všem plně informován?“

„Samozřejmě že je. Museli jsme ho požádat o povolení, abychom mohli azkabanské strážné rozmístit kolem všech vchodů na školní pozemky. Neměl z toho zrovna radost, ale nakonec souhlasil.“

„Neměl z toho radost? Proč by mu to mělo vadit, když tam jsou, aby chytili Blacka?“

„Brumbál nemá azkabanské strážné příliš v lásce,“ vysvětloval zdráhavě pan Weasley. „A já taky ne, když už o tom mluvíme… Jenže když jde o to, jak se vyrovnat s čarodějem Blackova formátu, musíš někdy uzavřít spojenectví se silami, kterým by ses za jiných okolností raději vyhnula.“

„Jestli zachrání Harryho —“

„— už proti nim v životě neřeknu jediné slovo,“ souhlasil unaveně pan Weasley. „Už je pozdě, Molly, měli bychom raději jít nahoru…“

Harry zaslechl šoupání židlemi. Pospíšil si chodbou k výčepu, jak nejtišeji dovedl, a ztratil se z dohledu. Dveře salonku se otevřely a o pár vteřin později mu zvuky kroků prozradily, že pan a paní Weasleyovi jdou po schodech nahoru.

Lahvička s krysím tonikem ležela pod stolem, u něhož toho večera seděli. Harry počkal, dokud neuslyšel, jak se zavírají dveře ložnice manželů Weasleyových, a pak i s lahvičkou zamířil zpět do patra.

Ve stínu na odpočívadle se krčili Fred s Georgem a otřásali se tajeným smíchem, když poslouchali, jak Percy do posledního koutku prohledává svůj a Ronův pokoj a pátrá po ztraceném odznaku.

„Máme ho my,“ oznámil Fred šeptem Harrymu. „Trošku jsme mu ho vylepšili.“

Na odznaku nyní stálo PRESBUŘT.

Harry se nuceně zasmál, zašel k Ronovi, aby mu předal krysí tonikum, pak se zavřel ve svém pokoji a lehl si. Tak Sirius Black šel po něm! Tím se všechno vysvětlovalo. Popletal k němu byl milosrdný proto, že se mu nesmírně ulevilo, když ho našel živého. Přiměl ho, aby mu slíbil, že se bude zdržovat pořád v Příčné ulici, kde bylo dost kouzelníků, kteří na něj mohli dohlédnout. A posílal dvě ministerská auta, která je zítra měla všechny odvézt na nádraží, aby měli Weasleyovi možnost ho ohlídat, dokud nebude ve vlaku.

Harry ležel, naslouchal tlumenému pokřiku z vedlejšího pokoje a přemýšlel, proč vlastně nemá větší strach. Sirius Black zavraždil jedinou kletbou třináct lidí; pan a paní Weasleyovi se jistojistě domnívali, že kdyby mu řekli pravdu, zpanikařil by. Pravda však byla taková, že Harry z celého srdce souhlasil s panem Weasleyem a domníval se, že nejbezpečnější místo na celém světě je pro něj tam, kde se momentálně nachází Albus Brumbál. Neříkalo se snad, že Brumbál je jediný člověk, kterého se kdy lord Voldemort bál? A neplynulo z toho tudíž jasně, že Black jako Voldemortova pravá ruka z něj bude mít stejný strach?

A pak tu ještě byli ti azkabanští strážní, o nichž všichni kolem neustále mluvili. Vypadalo to, že většina lidí z nich má panickou hrůzu, takže pokud byli doopravdy rozmístěni kolem celé školy, zdálo se krajně nepravděpodobné, že by Black dokázal skrze jejich obklíčení proniknout dovnitř.

Ne, když o tom uvažoval, ze všeho nejvíc dělala Harrymu starosti skutečnost, že jeho šance na návštěvu Prasinek vypadaly absolutně mizivě. Nikdo jistě nebude chtít, aby opustil bezpečí hradu, dokud nebude Black dopaden. Harry měl dokonce podezření, že budou pozorně sledovat každý jeho krok, dokud nebezpečí nepomine.

Rozzlobeně se zamračil na temný strop. Domnívají se snad, že se o sebe nedokáže postarat? Třikrát už přece lordu Voldemortovi unikl a to znamená, že není tak docela k ničemu…

Na mysli mu spontánně vytanula vzpomínka na příšeru krčící se ve stínech Magnoliové ulice. Co dělat, když víte, že se schyluje k nejhoršímu

„Zavraždit se nenechám ,“ pronesl hlasitě.

„Takhle se mi líbíš, kamaráde,“ zamumlalo ospale jeho zrcadlo.

Kapitola pátá

Mozkomor

Druhého dne ráno Tom Harryho probudil svým obvyklým bezzubým úsměvem a šálkem čaje. Harry se oblékl a právě přesvědčoval rozladěnou Hedviku, aby si zalezla zpátky do klece, když k němu do pokoje náhle vpadl Ron, který si přes hlavu přetahoval svetr a tvářil se naštvaně.

„Čím dřív budeme v tom vlaku, tím lip,“ prohlásil. „Alespoň se už v Bradavicích Percyho konečně zbavím. Teď si zas vymyslel, že jsem mu polil čajem fotku Penelopy Clearwaterové. „Víš, kdo je to,“ ušklíbl se, „jeho přítelkyně . Schovala si obličej pod rámeček, protože jí na celém nose naskákaly uhry…“

„Musím ti něco povědět,“ začal Harry, vyrušili je však Fred s Georgem, kteří se zastavili, aby Ronovi pogratulovali, že opět rozzuřil Percyho.

Sešli dolů na snídani; pan Weasley si tam se svraštělým obočím pročítal titulní stránku Denního věštce a paní Weasleyová vyprávěla Hermioně a Ginny o nápoji lásky, který kdysi jako mladá dívka namíchala. Všechny tři se tiše pochichtávaly.

„Cos to říkal?“ otočil se Ron na Harryho, když si sedali.

„Až pak,“ zahuhlal Harry právě v okamžiku, kdy dovnitř vtrhl Percy.

Ve všeobecném zmatku, který doprovázel jejich odjezd, neměl Harry příležitost promluvit si s Ronem ani s Hermionou. Byli příliš zaměstnáni snášením všech svých zavazadel po úzkém schodišti Děravého kotle a jejich ukládáním na jednu hromadu u dveří. Hedvika a Percyho výreček Hermes trůnili na vrcholcích svých klecí. Vedle hory kufrů stál malý proutěný košík, z něhož se ozývalo hlasité prskání.

„Všechno bude dobré, Křivonožko,“ šeptala konejšivě skrz košatinu Hermiona. „Ve vlaku tě pustím ven.“

„To tedy ne!“ utrhl se na ni Ron. „Co by si počala chudinka Prašivka?“

Ukázal si na hruď, kde velká vyboulenina svědčila o tom, že má Prašivku stočenou v kapse.

Do lokálu strčil hlavu pan Weasley, který venku vyhlížel auta z ministerstva.

„Už jsou tady,“ ohlásil. „Tak pojď, Harry.“

Pan Weasley osobně Harryho převedl přes úzký pruh chodníku k prvnímu ze dvou staromódních tmavozelených automobilů; za volantem v každém z nich seděl nenápadný čaroděj ve smaragdově zeleném sametovém obleku.

Читать дальше
Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

Похожие книги на «Harry Potter a vězeň z Azkabanu»

Представляем Вашему вниманию похожие книги на «Harry Potter a vězeň z Azkabanu» списком для выбора. Мы отобрали схожую по названию и смыслу литературу в надежде предоставить читателям больше вариантов отыскать новые, интересные, ещё непрочитанные произведения.


Отзывы о книге «Harry Potter a vězeň z Azkabanu»

Обсуждение, отзывы о книге «Harry Potter a vězeň z Azkabanu» и просто собственные мнения читателей. Оставьте ваши комментарии, напишите, что Вы думаете о произведении, его смысле или главных героях. Укажите что конкретно понравилось, а что нет, и почему Вы так считаете.

x