Vladimír Babula - Planeta tří sluncí

Здесь есть возможность читать онлайн «Vladimír Babula - Planeta tří sluncí» весь текст электронной книги совершенно бесплатно (целиком полную версию без сокращений). В некоторых случаях можно слушать аудио, скачать через торрент в формате fb2 и присутствует краткое содержание. Город: Praha, Год выпуска: 1954, Издательство: Časopis „Pionýr“, Жанр: Фантастика и фэнтези, на чешском языке. Описание произведения, (предисловие) а так же отзывы посетителей доступны на портале библиотеки ЛибКат.

Planeta tří sluncí: краткое содержание, описание и аннотация

Предлагаем к чтению аннотацию, описание, краткое содержание или предисловие (зависит от того, что написал сам автор книги «Planeta tří sluncí»). Если вы не нашли необходимую информацию о книге — напишите в комментариях, мы постараемся отыскать её.

Děj románu se odehrává v budoucnosti, v době, kdy lidstvo je již zbaveno imperialistů, a tím i nebezpečí ničivých válek. Všechny tvůrčí síly vědců a techniků slouží zájmům člověka. Věda slaví triumfy v gigantickém boji s přírodou. Dávný sen lidstva — ovládnutí vesmíru — stává se skutečností, zásluhou mírového využití atomové energie…
Shrnutí děje předchozího románu „Signály z vesmíru“
Světová akademie věd — vrcholná vědecká instituce, o které snil už Purkyně, náš velký vědec — organisuje vědeckou výpravu na prozkoumání sousedních slunečních soustav. Za spolupráce vědců všech národností je postaveno obrovské mezihvězdné letadlo „Paprsek“, poháněné atomovou energií. V letadle je dokonalá atomová elektrárna, chemické laboratoře, observatoř (hvězdárna), společenská místnost, kabiny pro vědce a prostorná skladiště pohonných hmot. Poněvadž by tak velké letadlo (je dlouhé téměř kilometr) neunesla na naši Zemi žádná konstrukce, postaví ho vědci na Měsíci, který má šestkrát menší gravitaci (přitažlivost), než naše planeta. Tím usnadní i start letadla, neboť na Měsíci — jak známo — není vzduch ani žádná jiná atmosféra, která je pro raketová letadla vážnou překážkou.
Cílem průzkumného letu je souhvězdí Centaura (užívá se také název ‚Kentaura‘) ve kterém je trojhvězda, složená z tří sluncí: dvě z nich — Alfa Centauri A a Alfa Centauri B — se otáčejí vzájemně kolem sebe, a Proxima Centauri, nám nejbližší slunce (proxima = nejbližší) se otáčí kolem obou. (Viz mapu na předchozí dvoustraně.) Doba oběhu trvá ovšem několik tisíc let.
Jak dlouhou cestu musí letadlo Paprsek překonat, ukazuje vzdálenost k nejbližší hvězdě Proximě Centauri. Světelný paprsek letí z Proximy na naší Zemí čtyři a jednu třetinu roku. Z Alfy Centauri A a B o čtrnáct dní déle. Mezihvězdné letadlo letí — díky atomové energii — poloviční rychlostí světla. (Rychlost světla je přibližně 300.000 km za vteřinu.)
Pokrokoví vědci předpokládají, že naše sluneční soustava (systém planet, které obíhají kolem Slunce a nevydávají vlastní světlo) není ve vesmíru výjimkou, jak se dříve tvrdilo, ale zjevem celkem běžným. V poslední době to potvrdila astronomická pozorování. U Proximy Centauri byla totiž objevena temna tělesa, která Jsou pravděpodobně planetami — oběžnicemi. Vědecká výprava si skutečně u sousedních slunci ověří, se tato domněnka je správná. Jak u Proximy, tak u Alfy Centauri A i B objeví systémy planet, podobné naší sluneční soustavě. Zjistí, že kolem největšího slunce s trojhvězdí (Alfa Centauri A, která je náhodou hvězdou velmi podobnou našemu Slunci) obíhá osm planet. Dají jim latinská jména. Nakonec přistanou na planetě Kvartě, která má podobné životní podmínky jako naše Země. Je sice menší, ale poněvadž má stejnou hmotu, má také stejnou přitažlivost…
…O tom a mnohém dalším se však již dočtete v následujících kapitolách…

Planeta tří sluncí — читать онлайн бесплатно полную книгу (весь текст) целиком

Ниже представлен текст книги, разбитый по страницам. Система сохранения места последней прочитанной страницы, позволяет с удобством читать онлайн бесплатно книгу «Planeta tří sluncí», без необходимости каждый раз заново искать на чём Вы остановились. Поставьте закладку, и сможете в любой момент перейти на страницу, на которой закончили чтение.

Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

Nastal shon. V několika minutách byl natažen kabel a soustředěný proud vysokofrekvenčních paprsků se zakousl do tvrdé skály. Rozrušené, v tříšť rozpadlé horniny s rachotem padaly do bezedné rokle…

Svislá šachta se rychle prohlubovala a rozšiřovala. Ještě tentýž den před půlnocí — za necelých čtyřiadvacet hodin — spojila obě části chodby. Nahoře stál již připraven jeřáb, proměněný ve výtah. Řízen zkušenou rukou Seversona dal se bez meškání do práce…

Když byla poslední bedna vytažena, Molodinová pozvala všechny vědce do společenské místnosti na důležitou poradu.

„Nezbývá nám, než bojovat na několika frontách najednou,“ ujala se slova bez dlouhých úvodů. „Těžko rozhodnout, který úkol máme řešit dříve — stavbu nového obydlí, nebo stavbu gravitačního vysílače; zda se máme pustit do boje s počasím nebo se zločinci. Na všech stranách číhá stejné nebezpečí. Podzemní obydlí nás tu může kdykoliv pohřbít — a venku nás zase může zničit neočekávaná bouře, nebo dobře ukrytí zločinci.

Navrhuji takováto opatření:

předně — na stavbě pracovat na směny dnem i nocí, abychom se mohli co nejrychleji přestěhovat,

za druhé — hned po východu slunce prozkoumat sousední sopku, která je beze sporu původcem tektonických poruch,

za třetí — bez odkladu zahájit na rovníku stavbu gravitačního vysílače — a již zítra vyhlédnout vhodné místo pro něj,

za čtvrté — rovněž tak bezohledně ustavit soud nad zločinci a na základě řádného rozsudku zahájit jejich likvidaci,

konečně za páté — co nejdříve umístit na obou polokoulích Kvarty automatické meteorologické stanice…“

Návrh Molodinové byl jednomyslně schválen. Vědci si hned rozdělili úkoly a vypracovali podrobný časový plán.

Po dvou hodinách neklidného spánku se podzemí proměnilo v rojící se úl. Šipka opustila letiště na Prostřeném stole a zamířila k rovníku. Hned za ní vzlétla do vzduchu helikoptéra, řízená Fratevem. A ještě před polednem zasedl ve společenské místnosti soud, který vynesl nad zločinci rozsudek, znějící jednoznačně: smrt zrádcům.

Svozilová oznámila z Šipky, že na pobřeží sousedního světadílu se otvírají nové sopky. Vhodné místo pro vysílač musí proto vyhledat ve vnitrozemí…

Fratevovo hlášení o činnosti sousední sopky známe — vyslechli jsme si je společně se zločincem Gruberem ve Vlaštovce.

„Objevil se před námi další naléhavý úkol,“ prohlásil Navrátil po Fratevově návratu. „Chtě nechtě musíme vyrobit atomovou pumu — a raději hned několik najednou…“

Minul březen, minul duben. Dva měsíce úmorné práce. Na štěstí počasí vědcům přálo. Občasné přeháňky byly spíše příjemným osvěžením, než nevítanou překážkou.

Pátého května se rozhovořil gravitační vysílač…

Dvanáctého května položila široká ramena jeřábů první žulové bloky do základů obytné budovy…

Čtrnáctého května však nastala nečekaná změna: přihnala se bouře s krupobitím a v noci napadl dokonce lehký poprašek sněhu — úkaz na Kvartě dosud nevídaný. Ráno přepadl staveniště na Prostřeném stole cyklon.

Meteorologická pozorovatelna na Paprsku dokonale selhala.

„Nedivte se — přístroje při vší dokonalosti mohou planetu sledovat pouze z velké dálky a jenom jednu polokouli najednou,“ povzdychla si Molodinová. „Potřebujeme sice každou pracovní sílu jako sůl, ale nedá se nic dělat, musíte vyrazit na cestu,“ obrátila se k Seversonovi.

„Plán cesty máme již připraven, můžeme vyrazit třeba hned,“ řekla pohotově Svozilová a odběhla. Za několik minut se udýchaná vrátila a na stůl rozložila velkou mapu obou polokoulí Kvarty.

„Tohle je návrh na dráhu letu,“ přejela prstem po červené čáře, která složitou křivkou protínala několik světadílů planety. „V nejkratším čase můžeme tak prohlédnout největší část Kvarty.“

„Dobře promyšleno,“ chválil plán Navrátil. „Ale nezapomínejte, že jsme mapu vyrobili na Paprsku — s velkým odstupem. Na mnohých místech je hodně nepřesná. Místa přistání, která jste si tak pečlivě vyznačili červenými puntíky, budete muset asi častěji změnit. To však jinak nejde, když se člověk pustí do neznámých krajů. Nemusím vám ani připomínat, že opatrnosti nikdy nezbývá…“

„A až budete dávat jména neznámým mořím, pohořím a ostrovům, nezapomeňte na mne,“ zasmál se Fratev. „Takhle ostrov v Stříbrném oceánu by se mi obzvláště líbil…“

„Já bych po vás pojmenovala spíše tenhle záliv uprostřed Nerudanie. Připomíná mi vaši věčně neklidnou povahu,“ žertovala Alena…

Ráno šestnáctého května vyrazil Severson doprovázený Alenou Svozilovou na cestu kolem neznámého světa. Šipka brzy opustila tok Naděje a zakroužila nad Průlivem setkání, na kterém vědci poprvé přistáli na Kvartě.

Obloha na severozápadní straně byla zatažena těžkými mraky. Líně se vlekly nad obzorem a v jejich temné hrudi občas zableskl rudý plamen sopečného výbuchu.

„Před dvěma měsíci se tu otevřely první jícny sopek — a dnes se nad pobřežím vypíná celé mohutné pohoří,“ odložila Alena na okamžik dalekohled a usmála se. „Mění-li se tak rychle celý povrch Kvarty, naši mapu můžeme uložit do musea.“

Letadlo opustilo průliv a octlo se nad velkým poloostrovem sousedního světadílu, který byl na mapě označen jako Geosie — na počest rodné Země. Pestré pobřežní pralesy brzy vystřídala poušť s bělostným pískem. S dvou stran ji svíraly pahorkatiny, které pozvolna přecházely v nedohlednou stepní rovinu.

„Smutná krajina — ještě štěstí, že ji za mne pozorují filmové kamery,“ řekla znaveně Alena a zahloubala se do mapy.

„Na obzoru se, tuším, objevily lesy,“ vyrušil Severson tichou společnici z myšlenek. Nasadila si k očím dalekohled a přikývla:

„Máš pravdu. Rovinou teče nějaká řeka a za ní začínají pralesy… Zahni víc vlevo — zahlédla jsem něco podezřelého,“ vykřikla překvapeně.

Šipka se sklonila k levému křídlu a zamířila k velkému ohbí řeky.

„To je úžasné — stavby — podívej se,“ podala rychle Seversonovi dalekohled.

„Mám přistát na řece?“ zeptal se muž, sotva zahlédl podivné stavby. „Víš, co to znamená? Objevili jsme civilisovaná obydlí skutečných Kvarťanů. Jednoho jsem dokonce zahlédl nedaleko podivných spirálovitých konstrukcí… Hurááá.“

Alena mu vytrhla dalekohled z ruky.

„Dva — vidím dva,“ křičela radostně. „Vznes se trošinku výš — bojí se nás, schovávají se do pyramid, nebo co to tam mají…“

„Mám tedy přistát na řece?“ opakoval Severson otázku, nespouštěje oči se záhadné osady. „Nebojíš se, že nás sestřelí jako nepřátelské letadlo?“

„Myslíš?“ podívala se na něho Alena polekaně. „Na to jsem dosud ani nepomyslela… Okamžik, poradím se s Navrátilem…“

Navrátil uvítal zprávu o neznámé osadě stejně radostným hurá, jako Severson. Ale pro přistání nebyl.

„Neznáte hloubku řeky ani Kvarťany. Sami se tam nepouštějte. Vypravíme se k nim po vašem návratu. Možná, že objevíte cestou i velká moderní města…“

Šipka se vznesla opět do výše a zamířila k jihu, k vysokému horstvu s oblými pravidelnými vrcholky. Alena chvějící se rukou pečlivě zanesla do mapy první civilisovanou osadu Kvarťanů. Pak vyndala z aparátu automaticky vyvolané snímky a zasněně si prohlížela nezvyklé stavby se spletitými konstrukcemi.

Читать дальше
Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

Похожие книги на «Planeta tří sluncí»

Представляем Вашему вниманию похожие книги на «Planeta tří sluncí» списком для выбора. Мы отобрали схожую по названию и смыслу литературу в надежде предоставить читателям больше вариантов отыскать новые, интересные, ещё непрочитанные произведения.


Vladimír Bragin - V zemi obřích trav
Vladimír Bragin
Vladimír Babula - Planéta troch sĺnc
Vladimír Babula
Vladimír Babula - Signály z vesmíru
Vladimír Babula
Vladimír Babula - Puls Nekonečna
Vladimír Babula
Ursula Le Guin - Planeta de exilio
Ursula Le Guin
Vladimír Babula - Přátelé z Hadonoše
Vladimír Babula
Vladimir Babula - Oceanem svetelnych roku
Vladimir Babula
Harry Harrison - Planeta Smierci 2
Harry Harrison
libcat.ru: книга без обложки
Arkadij Strugacki
Constantino Armesto Ramón - Un planeta blau
Constantino Armesto Ramón
Отзывы о книге «Planeta tří sluncí»

Обсуждение, отзывы о книге «Planeta tří sluncí» и просто собственные мнения читателей. Оставьте ваши комментарии, напишите, что Вы думаете о произведении, его смысле или главных героях. Укажите что конкретно понравилось, а что нет, и почему Вы так считаете.

x