Vladimír Babula: Planeta tří sluncí

Здесь есть возможность читать онлайн «Vladimír Babula: Planeta tří sluncí» весь текст электронной книги совершенно бесплатно (целиком полную версию). В некоторых случаях присутствует краткое содержание. Город: Praha, год выпуска: 1954, категория: Фантастика и фэнтези / на чешском языке. Описание произведения, (предисловие) а так же отзывы посетителей доступны на портале. Библиотека «Либ Кат» — LibCat.ru создана для любителей полистать хорошую книжку и предлагает широкий выбор жанров:

любовные романы фантастика и фэнтези приключения детективы и триллеры эротика документальные научные юмористические анекдоты о бизнесе проза детские сказки о религиии новинки православные старинные про компьютеры программирование на английском домоводство поэзия

Выбрав категорию по душе Вы сможете найти действительно стоящие книги и насладиться погружением в мир воображения, прочувствовать переживания героев или узнать для себя что-то новое, совершить внутреннее открытие. Подробная информация для ознакомления по текущему запросу представлена ниже:

Vladimír Babula Planeta tří sluncí
  • Название:
    Planeta tří sluncí
  • Автор:
  • Издательство:
    Časopis „Pionýr“
  • Жанр:
    Фантастика и фэнтези / на чешском языке
  • Год:
    1954
  • Город:
    Praha
  • Язык:
    Чешский
  • Рейтинг книги:
    3 / 5
  • Избранное:
    Добавить книгу в избранное
  • Ваша оценка:
    • 60
    • 1
    • 2
    • 3
    • 4
    • 5

Planeta tří sluncí: краткое содержание, описание и аннотация

Предлагаем к чтению аннотацию, описание, краткое содержание или предисловие (зависит от того, что написал сам автор книги «Planeta tří sluncí»). Если вы не нашли необходимую информацию о книге — напишите в комментариях, мы постараемся отыскать её.

Děj románu se odehrává v budoucnosti, v době, kdy lidstvo je již zbaveno imperialistů, a tím i nebezpečí ničivých válek. Všechny tvůrčí síly vědců a techniků slouží zájmům člověka. Věda slaví triumfy v gigantickém boji s přírodou. Dávný sen lidstva — ovládnutí vesmíru — stává se skutečností, zásluhou mírového využití atomové energie… Shrnutí děje předchozího románu „Signály z vesmíru“ Světová akademie věd — vrcholná vědecká instituce, o které snil už Purkyně, náš velký vědec — organisuje vědeckou výpravu na prozkoumání sousedních slunečních soustav. Za spolupráce vědců všech národností je postaveno obrovské mezihvězdné letadlo „Paprsek“, poháněné atomovou energií. V letadle je dokonalá atomová elektrárna, chemické laboratoře, observatoř (hvězdárna), společenská místnost, kabiny pro vědce a prostorná skladiště pohonných hmot. Poněvadž by tak velké letadlo (je dlouhé téměř kilometr) neunesla na naši Zemi žádná konstrukce, postaví ho vědci na Měsíci, který má šestkrát menší gravitaci (přitažlivost), než naše planeta. Tím usnadní i start letadla, neboť na Měsíci — jak známo — není vzduch ani žádná jiná atmosféra, která je pro raketová letadla vážnou překážkou. Cílem průzkumného letu je souhvězdí Centaura (užívá se také název ‚Kentaura‘) ve kterém je trojhvězda, složená z tří sluncí: dvě z nich — Alfa Centauri A a Alfa Centauri B — se otáčejí vzájemně kolem sebe, a Proxima Centauri, nám nejbližší slunce (proxima = nejbližší) se otáčí kolem obou. (Viz mapu na předchozí dvoustraně.) Doba oběhu trvá ovšem několik tisíc let. Jak dlouhou cestu musí letadlo Paprsek překonat, ukazuje vzdálenost k nejbližší hvězdě Proximě Centauri. Světelný paprsek letí z Proximy na naší Zemí čtyři a jednu třetinu roku. Z Alfy Centauri A a B o čtrnáct dní déle. Mezihvězdné letadlo letí — díky atomové energii — poloviční rychlostí světla. (Rychlost světla je přibližně 300.000 km za vteřinu.) Pokrokoví vědci předpokládají, že naše sluneční soustava (systém planet, které obíhají kolem Slunce a nevydávají vlastní světlo) není ve vesmíru výjimkou, jak se dříve tvrdilo, ale zjevem celkem běžným. V poslední době to potvrdila astronomická pozorování. U Proximy Centauri byla totiž objevena temna tělesa, která Jsou pravděpodobně planetami — oběžnicemi. Vědecká výprava si skutečně u sousedních slunci ověří, se tato domněnka je správná. Jak u Proximy, tak u Alfy Centauri A i B objeví systémy planet, podobné naší sluneční soustavě. Zjistí, že kolem největšího slunce s trojhvězdí (Alfa Centauri A, která je náhodou hvězdou velmi podobnou našemu Slunci) obíhá osm planet. Dají jim latinská jména. Nakonec přistanou na planetě Kvartě, která má podobné životní podmínky jako naše Země. Je sice menší, ale poněvadž má stejnou hmotu, má také stejnou přitažlivost… …O tom a mnohém dalším se však již dočtete v následujících kapitolách…

Vladimír Babula: другие книги автора


Кто написал Planeta tří sluncí? Узнайте фамилию, как зовут автора книги и список всех его произведений по сериям.

Planeta tří sluncí — читать онлайн бесплатно полную книгу (весь текст) целиком

Ниже представлен текст книги, разбитый по страницам. Система сохранения места последней прочитанной страницы, позволяет с удобством читать онлайн бесплатно книгу «Planeta tří sluncí», без необходимости каждый раз заново искать на чём Вы остановились. Поставьте закладку, и сможете в любой момент перейти на страницу, на которой закончили чтение.

Шрифт:

Интервал:

Закладка:

Сделать

Vladimír Babula

Planeta tří sluncí

Vědecko-fantastický román

Ilustroval Zdeněk Burian

Časopis Pionýr

1954


Фото

1. PAPRSEK LETÍ VESMÍREM

Jsou dny, které se obzvlášť vryjí do paměti a dlouho jsou úzce spjaty s osudy mnoha lidí.

Takovým dnem byla i neděle patnáctého května roku 199-. Oči většiny lidí na světě byly již od časného rána upřeny k vesmíru — a pak se náhle obrátily k východnímu pobřeží jižní Afriky.

V ten den ještě nikdo netušil, jak spolu souvisí vzrušující události v Africe a ve vesmírných dálkách — a jakou úlohu má v nich sehrát skromný slovenský geolog doktor Zajac. O jeho vědecké práci se naposledy veřejně hovořilo před dvanácti lety, kdy byl jmenován členem-korespondentem Světové akademie věd za objev nového principu velmi citlivého gravimetru. Od té doby plynul jeho život zdánlivě všedně. Den co den nasedal společně se skupinou geologů do vrtulníku k dokonalým přístrojům, které za letu nad slovenskými kraji odhalovaly skryté poklady hlubin Země. Pozorně sledoval obrazovky gravimetru a ultrazvukových vysílaček — a všechna naleziště vzácných kovů a rud pečlivě zaznamenával do přesných map.

Po skončení zaměstnání odcházel na druhou stranu Dunaje do velké laboratoře, kterou mu postavila akademie. Málokdo věděl, co tam vlastně dělá. Ani pionýři z astronomického kroužku, kteří jediní měli do Zajacovy pracovny přístup, nemohli zvědavým spolubydlícím prozradit nic bližšího. I pro Zajacovu manželku byla laboratoř na Petržalce tajemstvím, třebaže věděla, čím se tam vědec zabývá.


Sotva první záblesky májového rána pronikly do ložnice, doktor Zajac se probudil. Zhluboka se nadýchl svěžího vzduchu a při pohledu na otevřené okno se usmál.

„Zase se to Haničce nepodařilo,“ zajásal v duchu. Rychle se oblékl a tiše proběhl předsíni k východu.

Vtom se otevřely dveře vedlejší ložnice.

„Kam tak brzy? Vždyť ještě není ani půl páté. Že jsi zase vytáhl rolety, aby tě probudilo světlo?“

Manželka vědce nahlédla do místnosti.

„No samozřejmě! Už nevím, co s ním mám dělat. Každou sobotu poschovávám všechny budíky i náramkové hodinky a stáhnu rolety v oknech, aby si mohl aspoň v neděli pospat, ale on ne! Za celý týden není volné chviličky, kterou by neobětoval laboratoři — a ani v neděli si neudělá čas pro sebe!“ Hovor ve třetí osobě byl neklamným příznakem, že se Hana Zajacová velmi zlobí.

„Už to brzy skončí, Haničko,“ řekl vědec chlácholivě.

„Vždyť, už se mi podařilo gravitační pole narušit. Nevím ještě, na jak velkou vzdálenost to bude působit, ale první krůček už je hotov. Včera večer reagoval gravimetr dokonce i na změny těžiště ve vedlejší místnosti.“

„Tatínku, nezapomněl jsi, že Paprsek dnes slaví výročí?“ ozval se z ložnice chlapecký hlas.

„Vidíš ho? Jaký táta, takový syn! Už také vstává se slepicemi. Pročpak ještě nespíš, Jurko?“

„Když já se bojím, aby mi tatínek neodešel. Slíbil jsem chlapcům z kroužku, že se zeptám, jestli můžeme dnes v deset hodin přijít do laboratoře na reportáž. Tatínku, viď že ano?“

„Nevím, nevím,“ poškrabal se Zajac za uchem. „Mám toho dnes tolik na programu, že ani možná všechno nestihnu. Pro dnešní reportáž mě raději omluv. Vždyť ji můžete sledovat stejně dobře u nás, nebo na vašem televisoru v observatoři.“

„My bychom ji raději, tatínku, viděli u tebe na Petržalce,“ zaprosil chlapec. „Já to už chlapcům slíbil. Uvidíš, že tě nijak nebudeme rušit. Vždyť to bude výroční reportáž.“

„Kdo by vám odolal, učenci,“ zasmál se Zajac. „Ale upozorňuji tě, že vás do laboratoří nepozvu. Zůstanete pěkně v místnosti pro hosty. Potřebuji dnes naprostý klid.“


Jurko se objevil v sadě u tatínkovy pracovny už o půl desáté. Obešel sochami zdobenou budovu a postupně nahlížel do velkých oken. Konečně objevil tatínka. Doktor Zajac seděl skloněn nad přístroji a zapisoval si něco do notesu. Chlapec zaťukal na sklo, a když vědec zvedl hlavu, zamával mu na pozdrav. Pak se rozběhl po chodníčku k břehu Dunaje a sedl si do trávy. S rozkoší vystavil tvář mírnému dopolednímu sluníčku a zaposlouchal se do bzukotu včel, které kralovaly ve vonné lípě nad jeho hlavou.

Občas se proti modré obloze zaleskly vrtule helikoptér, které odnášely výletníky do nejkrásnějších koutů přírody. Za stejným cílem se vydávaly také plovoucí hotely, ověnčené pestrými vlaječkami.

Jurku dnes neznámé kraje nelákaly. Netrpělivě zalétal zrakem na most a pak přes řeku na věž protějšího paláce, kde se leskly v slunci zlaté ručičky velkých hodin.

Chlapci stále nejdou — a je už za pět minut deset! Zrovna dnes musí přijít pozdě! Nu — čekat už na ně nebudu. Kdo pozdě chodívá, sám sobě škodívá.

Jurko vyběhl po mramorových schodech do budovy a tiše vstoupil do podlouhlé místnosti s několika křesly. Sedl si ke kulatému stolku s malou skřínkou a otočil několika knoflíky. Ze skřínky vytryskl proud paprsků. Na stříbřitém plátně na protější stěně vyvstal nejasný obraz. Znovu několikrát otočil knoflíkem — a na obrazu se objevila kresba meziplanetárního letadla s nápisem „P a p r s e k “.

„Za necelé dvě minuty zahájíme pravidelné televisní vysílání pro mládež,“ ujal se slova hlasatel. „Jak jsme vám oznámili minulou neděli, dnešní reportáž o badatelské cestě Paprsku do vesmíru bude opravdu jubilejní. Právě před osmi lety, odstartovalo velké meziplanetární letadlo z hlavního letiště na Měsíci a vydalo se na dalekou pouť. Podle posledních zpráv, které jsme zachytili z Paprsku, jsou v letadle všichni zdrávi a cesta pokračuje přesně podle propočtů akademika Navrátila. Nepřihodí-li se nic nepředvídaného, v listopadu dosáhne již výprava hvězdy Proximy Centaura a Nový rok oslaví na některé z neznámých planet. Na počest tohoto slavného vítězství budou ve všech městech celého světa vypáleny ohňostroje.

V naší jubilejní reportáži vám dnes v krátkém přehledu zopakujeme celou historii slavného letu…

Obraz na plátně se začíná měnit a před očima sotva dýchajícího Jurky se objevuje rozlehlá měsíční rovina. Kol dokola ji vroubí náhrdelník kráterů, které vrhají ostré stíny po skalnatém povrchu. Uprostřed roviny svítí okna klenuté haly a v jejich záři se matně leskne kovový kolos, sevřený v ocelové konstrukci. Vesmírné letadlo připomíná z dálky maňáska z divadélka. Směrem k hvězdné obloze mu jako hlava trčí velká koule s průhlednou čepičkou. Trup je silný válec se zaoblenými hranami. Dokonce má i jakousi sukýnku, kterou vytvářejí čtyři menší raketová letadla s vlaštovčími křídly, upoutaná ke kolosu.

Lidé ve skafandrech, kteří se procházejí kolem konstrukce, vypadají vedle gigantického letadla jako mravenci.

Těsně nad obzorem, nad vrcholky kráterů se usmívá Sluncem ozářená Země, jako by netrpělivě očekávala, co se bude dít.

Před halou je rušno. Členové výpravy dnes naposledy kontrolují, zda na něco nezapomněli. Akademik Navrátil dává svou vysílačkou, umístěnou na kukle, stručný rozkaz:

Читать дальше

Шрифт:

Интервал:

Закладка:

Сделать

Похожие книги на «Planeta tří sluncí»

Представляем Вашему вниманию похожие книги на «Planeta tří sluncí» списком для выбора. Мы отобрали схожую по названию и смыслу литературу в надежде предоставить читателям больше вариантов отыскать новые, интересные, ещё не прочитанные произведения.


Vladimir Babula: Oceanem svetelnych roku
Oceanem svetelnych roku
Vladimir Babula
Krzysztof Boruń: Proxima
Proxima
Krzysztof Boruń
Arkadij Strugackij: Je těžké být bohem
Je těžké být bohem
Arkadij Strugackij
Vladimír Babula: Planéta troch sĺnc
Planéta troch sĺnc
Vladimír Babula
libclub.ru: книга без обложки
libclub.ru: книга без обложки
Alexander Běljajev
Отзывы о книге «Planeta tří sluncí»

Обсуждение, отзывы о книге «Planeta tří sluncí» и просто собственные мнения читателей. Оставьте ваши комментарии, напишите, что Вы думаете о произведении, его смысле или главных героях. Укажите что конкретно понравилось, а что нет, и почему Вы так считаете.