Alexander Běljajev - Skok do prázdna

Здесь есть возможность читать онлайн «Alexander Běljajev - Skok do prázdna» весь текст электронной книги совершенно бесплатно (целиком полную версию без сокращений). В некоторых случаях можно слушать аудио, скачать через торрент в формате fb2 и присутствует краткое содержание. Город: Praha, Год выпуска: 1961, Издательство: Mladá Fronta, Жанр: Фантастика и фэнтези, на чешском языке. Описание произведения, (предисловие) а так же отзывы посетителей доступны на портале библиотеки ЛибКат.

Skok do prázdna: краткое содержание, описание и аннотация

Предлагаем к чтению аннотацию, описание, краткое содержание или предисловие (зависит от того, что написал сам автор книги «Skok do prázdna»). Если вы не нашли необходимую информацию о книге — напишите в комментариях, мы постараемся отыскать её.

Meziplanetární lety. Na toto téma bylo napsáno již velmi mnoho knih a povídek. Zvláště v posledních letech po velkých úspěších sovětské vědy a techniky se staly meziplanetární lety častým námětem soudobých spisovatelů a jejich díla jsou s velkou oblibou přijímána čtenáři.
Skok do prázdna, Alexandr Romanovič Běljajev, který je českým čtenářům již blízký (Mf vydala v r. 1958
a
v r. 1960
a SNDK v r. 1959
přistoupil k zpracování tohoto námětu po hlubokém studiu prací K. E. Ciolkovského — zakladatele sovětské astronautiky.
Skok do prázdna není jedinou autorovou prací na téma meziplanetárních letů. Napsal ještě román
a několik povídek. Skok do prázdna je však úspěšnější a dostalo se mu příznivého ocenění od samotného Ciolkovského.
Čtenář ovšem nesmí ztrácet ze zřetele, že jde o dílo dobou již překonané, hlavně pokud jde o některé technické otázky. Politicko-sociální problémy, které tvoří rámec líčení meziplanetárního letu a jeho příprav, jsou plodem Běljajevovy fantazie. Kosmická raketa, vyrobená žákem Ciolkovského — Zanderem, má spasit několik kapitalistů před hněvem pracujícího lidu, neboť na Zemi probíhá světová socialistická revoluce. Autorovi nešlo o vylíčení dobývání vesmíru. Jeho cílem bylo dát mládeži zábavnou formou základní znalosti o astronautice a to se mu podařilo. Touto svou činností navazuje spisovatel na pokrokové dílo J. Verna, který ovšem nepřekročil rámec humanismu rané buržoasie. Běljajev jako spisovatel socialistického humanismu ukazuje bezvýchodnost buržoazie tváří v tvář socialistické revoluci a nezadržitelnou sílu společenského pokroku.
Ve
se Běljajev se zdarem snaží působivě a na vědeckém podkladě vylíčit přípravu k meziplanetárním letům, setkání lidí s vesmírem a pobyt prvních, byť nedobrovolných astronautů na Venuši. Příběh se tak stal zajímavým a poutavým a ještě dnes, v době, kdy let prvního člověka do vesmíru je skutečně již otázkou nejbližší budoucnosti, překvapí čtenáře konkrétností řešených otázek.
Čtenář se tak seznámí s další Běljajevovou fantazií, který i tímto svým dílkem se snažil být agitátorem a propagátorem pokroku ve všech oblastech lidského podnikání.

Skok do prázdna — читать онлайн бесплатно полную книгу (весь текст) целиком

Ниже представлен текст книги, разбитый по страницам. Система сохранения места последней прочитанной страницы, позволяет с удобством читать онлайн бесплатно книгу «Skok do prázdna», без необходимости каждый раз заново искать на чём Вы остановились. Поставьте закладку, и сможете в любой момент перейти на страницу, на которой закончили чтение.

Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

„Od započetí konstrukce do dokončení uběhne několik měsíců.

Hotová nebo téměř hotová je pouze jedna. A chcete-li letět, budete muset cestovat právě na ní.“ Stormer zrudl.

„To znamená,“ řekl, „že jste otázku směru cesty rozhodl sám, bez nás a podle toho jste zkonstruoval raketu?“

„A co jsem měl dělat jiného? Myslíte si, že jsem očekával, že se na tomto shromáždění setkám s něčím novým? Všechny zmíněné otázky jsem musel co nejbedlivěji prostudovat ještě předtím, než jsem začal kreslit první nákres rakety. Všechnu nejnovější literaturu o astronomii, všechny poslední úspěchy v astronomii. Vaším úkolem tedy je — orientovat se na Venuši.“

„Je-li tomu tak, pak nechápu, proč jste museli zvát ještě nás,“ řekl dosti ostře Kingbrook.

„No třeba proto, abyste budoucím účastníkům letu sdělili některé informace o astronomii,“ řekl s úsměvem Zander. „A nejenom proto.

Nemohu nést veškerou odpovědnost sám. Ať jsme sebe více obezřetní, ať učiníme jakákoliv bezpečnostní opatření, naše cesta je přece jen riskantní.“

Stormer rozzlobeně zabubnoval prsty po stole. Je to ale beztaktní člověk, ten Zander! Ještě dobře, že ho neslyší ostatní účastníci akciové společnosti. Zastrašil by je.

Lady Hintonová a Ellen se při slově „riskantní“ bezděky pohnuly, Zander si toho všiml a spěchal hned ženy uklidnit.

„Vždyť i cestování vlakem je spojeno s rizikem,“ podotkl.

„Nemyslím, že by byl příliš riskantní samotný let v raketě. Ale při přistání na planetě nás samozřejmě očekávají různé nepředvídané věci. Děkuji velice profesoru Kingbrookovi, který vás předem informoval o jistém nepohodlí, které je na zmíněných planetách.

Pokud jde o astronomické otázky, je nutno věřit samozřejmě více vám než mně.“

„Ale kde nás tedy k čertu vysadíte? Promiňte mi, myladies, ten bezděčný výkřik,“ řekl Stormer.

Všichni napjatě čekali, co řekne Zander.

„Nikde. Myslím si, že bude pro nás nejvýhodnější a nejbezpečnější, když nepřistaneme nikde.“

„S… skok do prázdna?“ zeptal se Maréchal s hořkou ironií, kterou nepochopili.

„Proto jsem se snažil zkonstruovat takovou meziplanetární loď, na níž bude moci existovat koloběh látek. V raketě bude pět set metrů dlouhý skleník, který nám bude poskytovat potřebné rostlinné produkty a kyslík k dýchání.“

„Živit se jen jahodami?“ zeptala se Amelie. „Souhlasím.“

„Pro ty, kteří si potrpí na vydatnější stravu, vezmeme potraviny na tři, pět měsíců. Jestli se mi podaří plně uskutečnit vynález, který teď dokončuji, tak nám možná ty tříměsíční pozemské zásoby, nepočítaje skleník, stačí alespoň na 20–30 našich let.“

„Myslíte si, že nás v raketě postačí nasytit homeopatické dávky?“

„Nehodlám snížit porce ani o gram!“

„Chystáte se tedy opakovat zázrak z evangelia, kdy se pět tisíc lidí nasytilo pěti rybami a třemi bochníky chleba?“

„Ano, chcete-li zázrak.“

„V čem to ale spočívá?“

„V tom, že» natáhneme «v raketě čas jako gumu. V době, kdy na raketě budou ubíhat dny, budou na Zemi ubíhat měsíce a možná i roky.“

Stormerovi vylezly z důlků kulaté oči. To by tak ještě scházelo, aby se Zander pomátl na rozumu!

„Zřejmě jste se… trochu…

„Pomátl?“ pomohl mu Zander.

„Rozumím misteru Zanderovi,“ řekl Gilbert, mna si čelo.

„Prostředek, jak zpomalit běh času, skutečně existuje. Znamená to — zrychlit pohyb. Abychom však vytvořili takový rozdíl mezi během času na Zemi a v raketě, mister Zandere, potřebovali bychom rychlosti, blížící se rychlosti světla.“

Zander přikývl.

„Netvrdím, že se mi podaří tento úkol vyřešit, ale zdá se mi, že nemám k jeho rozřešení daleko,“ řekl.

„Energie záření? Rádiové vlny? Jaderná energie?“ zasypali Zandera otázkami.

„To je zatím tajemství,“ odpověděl. „A podaří-li se mi ovládnout gigantické rychlosti, budeme moci navštívit ne jednu planetu a osobně se přesvědčit, jestli se na ní dá žít.“

„To se rozumí!“ zvolal Kingbrook jizlivě se usmívaje. „Když poletíte rychlostí světla, proletíte za půl druhé vteřiny kolem Měsíce, a osm a půl minuty vám postačí, abyste dosáhli Slunce.“

„Opravdu,“ ozval se Gilbert, „kdybyste letěli rychlostí o něco menší, než je rychlost světla, čas v raketě by se proti času na Zemi zpomalil. Než uplyne na vaší raketě rok, může na Zemi uplynout deset nebo dokonce sto let.“

Rozhovor oživl. Mimo astronomy a Zandera nikdo nechápal, jak může čas plynout hned rychleji, hned zas pomaleji: samotná myšlenka však všechny neobyčejně zaujala. Jen si představte, vždyť takhle by bylo možné nějak řídit i čas na Zemi a nutit ho, aby plynul hned rychleji, hned zase pomaleji.

„Až se vrátím za měsíc za dva na Zemi, bude z mého Oty vetchý stařec, zatím co já budu právě tak mladá jako teď, že ano, pane Zandere?“

„A jestliže to na Zemi bude vypadat nepříznivě, můžeme na nějaké jiné planetě založit nové lidstvo,“ řekl Schnierer, který po celý večer setrvával v mlčení. „Vytvořit novou civilizaci, bez strojů, bez techniky.“

„Sto let za pár let!“ přemýšlel Stormer. „Za tu dobu zdechnou všichni moji závistníci, nepřátelé a soudci a celý můj případ ztrouchniví v. soudních archivech. Skvělé, po čertech! A jestli to všechno zahyne, zpomalíme let — zrychlíme běh času, abychom nezůstali za pozemským děním příliš pozadu, a vrátíme se na Zemi ve chvíli, která bude pro nás nejvýhodnější.“

„Dal bych přednost návratu na Zemi, na níž bychom našli vítězné»mohykány«,“ řekl. „Ale kdybychom mimo očekávání museli přistát na některé planetě, museli bychom organizaci toho nového lidstva velice rozumně uchopit do rukou. Navrhuji toto. Vezmeme si s sebou do rakety tak říkajíc celou podstatu potřebných praktických znalostí. Nejstručnějším a nejpřehlednějším způsobem vyložíme všechny potřebné znalosti: matematiku, astronomii, medicínu, biologii, botaniku, geografii…“

„Obávám se, že pozemská botanika, zoologie a geografie vám budou málo platné,“ řekl Gilbert. „Na jiných planetách budete muset vytvořit jinou botaniku a geografii.“

„Navrhuji proto, abychom si s sebou vzali veškerou» sůl země«v zhuštěném stavu,“ pokračoval Stormer. „Museli bychom od odborníků objednat takové přehledy, každý ze svého oboru, a natisknout knihy nejmenším písmem na nejtenčím, ale trvanlivém papíře, nebo si vzít mikroknihy. Botaniku a geografii jsem uvedl jako příklad. Myslím si však, že se i naše botanika, geografie, historie budou hodit. Cožpak přesídlence na Venuši nebude zajímat Země?

Přejdu ale k nejdůležitější části svého návrhu. Nové lidstvo na nové zemi se samozřejmě bude právě tak muset dělit na třídy jako na naší planetě. Toto rozdělení však může být ještě pronikavější. Lidé z našich kruhů tam musí zaujmout vedoucí postavení. Potomci sluhů, mechaniků a ostatního obsluhujícího personálu, který vezmeme s sebou, se musí stát našimi otroky. Vytvoříme třídu» moudrých«,»zasvěcených «a otroci musí zůstat negramotnými, nevzdělanými lidmi. A my jim budeme poroučet, protože bez našich vědomostí budou bezradní a bezmocní. Pouze jenom my sami budeme vědět, jak stavět domy, stroje…“

„Stroje? Zase stroje? I tam stroje?“ zaječel Schnierer. „Chcete zahubit nové lidstvo? Přenést tu nákazu, ten mor na novou Zemi?

Читать дальше
Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

Похожие книги на «Skok do prázdna»

Представляем Вашему вниманию похожие книги на «Skok do prázdna» списком для выбора. Мы отобрали схожую по названию и смыслу литературу в надежде предоставить читателям больше вариантов отыскать новые, интересные, ещё непрочитанные произведения.


Отзывы о книге «Skok do prázdna»

Обсуждение, отзывы о книге «Skok do prázdna» и просто собственные мнения читателей. Оставьте ваши комментарии, напишите, что Вы думаете о произведении, его смысле или главных героях. Укажите что конкретно понравилось, а что нет, и почему Вы так считаете.

x