Joanne Rowlingová - Harry Potter a Tajemná komnata

Здесь есть возможность читать онлайн «Joanne Rowlingová - Harry Potter a Tajemná komnata» весь текст электронной книги совершенно бесплатно (целиком полную версию без сокращений). В некоторых случаях можно слушать аудио, скачать через торрент в формате fb2 и присутствует краткое содержание. Город: Praha, Год выпуска: 2000, ISBN: 2000, Издательство: Albatros, Жанр: Фэнтези, на чешском языке. Описание произведения, (предисловие) а так же отзывы посетителей доступны на портале библиотеки ЛибКат.

Harry Potter a Tajemná komnata: краткое содержание, описание и аннотация

Предлагаем к чтению аннотацию, описание, краткое содержание или предисловие (зависит от того, что написал сам автор книги «Harry Potter a Tajemná komnata»). Если вы не нашли необходимую информацию о книге — напишите в комментариях, мы постараемся отыскать её.

Harry se vrací do školy a netuší, že tentokrát mu hrozí smrtelné nebezpečí. V Bradavicích se začínají dít prapodivné věci, při kterých tuhne krev v žilách, a nikdo z žáků netuší, že pradávná legenda se stala skutečností…
Tajemná komnata se znovu otevřela!

Harry Potter a Tajemná komnata — читать онлайн бесплатно полную книгу (весь текст) целиком

Ниже представлен текст книги, разбитый по страницам. Система сохранения места последней прочитанной страницы, позволяет с удобством читать онлайн бесплатно книгу «Harry Potter a Tajemná komnata», без необходимости каждый раз заново искать на чём Вы остановились. Поставьте закладку, и сможете в любой момент перейти на страницу, на которой закончили чтение.

Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

„Co je s tebou?“ zeptal se Ron a znepokojeně si ho prohlížel.

„Byl to Hagrid, Rone. Před padesáti lety otevřel Tajemnou komnatu Hagrid!“

Kapitola čtrnáctá

Kornelius Popletal

Harry, Ron i Hermiona dávno věděli, že Hagrid má neblahou zálibu ve velikých a zrůdných stvořeních. Už když chodili do prvního ročníku v Bradavicích, pokoušel se Hagrid ve svém malém dřevěném srubu chovat draka; a stejně tak nemohli zapomenout na obrovského tříhlavého psa, kterého pokřtil Chloupek a kterého poznali ještě předtím. Takže pokud se Hagrid jako kluk doslechl, že je na hradě ukrytý nějaký netvor, byl si Harry jistý, že se nezastavil před ničím, jen aby ho spatřil. Nejspíš si přitom říkal, jaká to je hanba, když toho chudáka drží kdovíjak dlouho zavřeného, a že by si zasloužil konečně si protáhnout všechny svoje nohy. Harry si dokázal živě představit třináctiletého Hagrida, jak se pokouší nasadit tomu netvorovi obojek a vodítko. Právě tak si ovšem byl jistý, že Hagrid by nikdy nemínil někoho zabít.

Harry si napůl přál, aby nebýval zjistil, jak Raddleův deník rozluštit. Ron a Hermiona ho znovu a znovu nutili, aby jim vypravoval, co přitom viděl, až už ho opravdu nebavilo pořád jim to líčit, měl po krk těch dlouhých debat, které vždycky následovaly a nikdy nikam nevedly.

„Co když Raddle obvinil nesprávnou osobu?“ řekla Hermiona. „ Možná ty lidi napadal nějaký jiný netvor…“

„Kolik netvorů se podle tebe tady do hradu vejde?“ zeptal se Ron nechápavě.

„Od začátku víme, že Hagrida vyloučili ze školy,“ řekl Harry sklíčeně. „A pak když ho vyrazili, zřejmě ty útoky přestaly, jinak by Raddle vyznamenání za mimořádné služby nedostal.“

Ron to zkusil jinak.

„Raddle mi opravdu připomíná Percyho — kdo se ho vůbec prosil, aby to na Hagrida píchnul?“

„Jenže ten netvor někoho zabil , Rone,“ namítla Hermiona důrazně.

„A kdyby Bradavice zavřeli, Raddle by se vrátil do nějakého mudlovského sirotčince,“ připomněl Harry. „Vůbec mu nemám za zlé, že chtěl zůstat tady…“

Ron se kousl do rtu a potom nadhodil: „Ty jsi Hagrida přece potkal na Obrtlé ulici, že, Harry?“

„Kupoval tam nějaký přípravek proti žravým slimákům,“ řekl Harry spěšně.

Nato všichni tři zmlkli. Po dlouhém mlčení Hermiona vyslovila tu nejchoulostivější otázku:

„Myslíte, že bychom měli za Hagridem zajít a na to všecko se ho zeptat ?“

„Tak to by byla návštěva za všechny prachy,“ řekl Ron. „Ahoj, Hagride, hele, nepouštěl jsi v poslední době po hradě něco běsnícího a chlupatého?“

Nakonec se dohodli, že pokud nedojde k žádnému dalšímu útoku, nic Hagridovi neřeknou, a jak míjel den po dni, během nichž Harry neslyšel onen šepotavý hlas nepatřící žádnému tělu, začali doufat, že s ním nikdy nebudou muset mluvit o tom, proč ho kdysi vyloučili. Ode dne, kdy Justina a Skoro bezhlavého Nicka našli zkamenělé, uplynuly bezmála čtyři měsíce, a téměř všichni si mysleli, že útočník, ať už to byl kdokoli, s tím přestal nadobro. Protivu konečně přestalo bavit vyzpěvovat Hej Pottře, ty lotře , Ernie Macmillan jednoho dne při hodině bylinkářství Harryho docela zdvořile požádal, aby mu podal kbelík poskakujících pýchavek, a v březnu ve skleníku číslo tři uspořádalo několik mandragor hlučný, nevázaný večírek. Profesorku Prýtovou to velice potěšilo.

„Ve chvíli, kdy si začnou navzájem přelézat do květináčů, budeme vědět, že jsou úplně dospělé,“ vysvětlila Harrymu. „Pak už budeme schopni ty chudáky na ošetřovně oživit.“

Studenti druhého ročníku stáli před novým rozhodováním: během velikonočních prázdnin si měli rozmyslet, jaké předměty si zvolí ke studiu ve třetím ročníku. Hermiona to jako obvykle brala velice vážně.

„Může to mít vliv na celou naši budoucnost,“ říkala Harrymu a Ronovi, když hloubali nad seznamy nových předmětů a zaškrtávali si je.

„Hlavně bych rád přestal chodit na lektvary,“ mínil Harry.

„To nemůžeme,“ řekl Ron zasmušile. „Všechny dosavadní předměty nám zůstávají, jinak bych vypustil obranu proti černé magii.“

„Ale ta je přece strašně důležitá!“ vyhrkla Hermiona. „Tak jak ji přednáší Lockhart, není,“ řekl Ron. „Od něj jsem se nenaučil vůbec nic, leda jak pouštět z klece rarachy.“

Neville Longbottom dostal dopisy od všech čarodějek a kouzelníků v rodině a každý mu radil něco jiného, co si má zvolit. Seděl nad tím vším se špičkou jazyka povystrčenou, zmateně a rozpačitě pročítal seznamy předmětů a vyptával se ostatních, jestli jim věštění z čísel připadá obtížnější než studium starodávných run. Dean Thomas, který podobně jako Harry vyrůstal u mudlů, nakonec zavřel oči, píchal do seznamu hůlkou a vybral si předměty, kterých se přitom dotkl. Hermiona se s nikým neradila, ale přihlásila se na všechny.

Harry se ponuře usmál při pomyšlení, co by mu řekli strýc Vernon a teta Petunie, kdyby se pokusil promluvit si s nimi o své budoucí kouzelnické dráze. Ne že by mu nikdo neporadil: naopak, Percy Weasley přímo dychtil podělit se s ním o své zkušenosti.

„Záleží na tom, co chceš dělat dál, Harry,“ řekl. „Nikdy není moc brzy uvažovat o budoucnosti, takže já bych ti doporučoval věštění. Někteří říkají, že studium mudlů nemá valný smysl, ovšem já osobně si myslím, že kouzelníci by měli rozumět společenství obyčejných lidí co nejvíc, obzvlášť chtějí-li pracovat v úzkém styku s nimi — vezmi si mého otce, ten se mudlovskými záležitostmi zabývá pořád. Můj bratr Charlie byl vždycky rád pod širým nebem, tak si zvolil péči o kouzelné tvory. Musíš stavět na tom, k čemu máš nadání.“

Jenže to jediné, v čem si Harry připadal opravdu dobrý, byl famfrpál. Nakonec si zapsal tytéž nové předměty jako Ron s tím, že pokud by se mu v nich nevedlo, bude tam aspoň mít kamaráda, který mu pomůže.

Příští famfrpálové utkání měl Nebelvír hrát s Mrzimorem. Wood trval na tom, že družstvo musí každý den po večeři trénovat, takže Harry už nestihl skoro nic jiného, jen famfrpál a domácí úkoly. Tréninky ale byly den ze dne příjemnější, hrálo se víc za sucha, a večer před sobotním zápasem, když si Harry šel uložit koště do ložnice, měl pocit, že Nebelvír ještě nikdy neměl lepší vyhlídky na získání famfrpálového poháru.

Dobrá nálada mu však dlouho nevydržela. Nahoře nad schody do ložnice uviděl Nevilla Longbottoma, který se tvářil vyděšeně.

„Harry — já nevím, kdo to udělal. Právě jsem na to přišel —“

Díval se bázlivě na Harryho a otevřel mu dveře.

Obsah Harryho kufru byl rozházený po celé místnosti. Jeho plášť ležel roztržený na podlaze. Z postele s nebesy mu někdo strhl přikrývku i prostěradlo, z nočního stolku vytáhl zásuvku a celou ji vysypal na matraci.

Harry s pusou otevřenou dokráčel k posteli a šlápl přitom na několik vypadlých stránek z Toulek s trolly . Právě když s Nevillem natáhli prostěradlo znovu na postel; vešli Ron, Dean a Seamus. Dean hlasitě zaklel.

„Co se to tu dělo, Harry?“

„Nemám nejmenší tušení,“ odpověděl. Ron však už prohlížel jeho hábity. Všechny kapsy byly obrácené naruby.

„Někdo tu něco hledal,“ usoudil Ron. „Neztratilo se ti nic?“

Harry začal sbírat všechny svoje věci a házel je zpátky do kufru. Teprve když tam hodil poslední z Lockhartových knih, uvědomil si, co mu chybí.

Читать дальше
Тёмная тема
Сбросить

Интервал:

Закладка:

Сделать

Похожие книги на «Harry Potter a Tajemná komnata»

Представляем Вашему вниманию похожие книги на «Harry Potter a Tajemná komnata» списком для выбора. Мы отобрали схожую по названию и смыслу литературу в надежде предоставить читателям больше вариантов отыскать новые, интересные, ещё непрочитанные произведения.


Отзывы о книге «Harry Potter a Tajemná komnata»

Обсуждение, отзывы о книге «Harry Potter a Tajemná komnata» и просто собственные мнения читателей. Оставьте ваши комментарии, напишите, что Вы думаете о произведении, его смысле или главных героях. Укажите что конкретно понравилось, а что нет, и почему Вы так считаете.

x