Ivan Jefremov - Mlhoviny v Andromedě

Dar Veter rozevřel náruč, obraceje se k celé Zemi, neboť věděl, že ho v televizorech sledují miliardy očí, kývl hlavou a zmizel. Na obrazovce zůstala pouze modravá zář. Tam, v Arizonské poušti, pravidelný rachot otřásal zemí, kdykoli se raketa s nákladem vznesla nad modrou klenbu oblohy. Zde, v sále Rady, všichni přítomní vstali a zvednutím levé ruky projevovali naprostý souhlas s Vetrovým návrhem.

Předseda Rady se obrátil k Evdě Nal.

„Neřeknete nám svůj názor za Akademii Hoře a Radosti z hlediska lidského štěstí?“

Evda ještě jednou vystoupila na tribunu.

„Lidská psýcha není uzpůsobená k dlouhodobým a často opakovaným impulsům; tím chrání nervovou soustavu před rychlým opotřebováním. Naši vzdálení předkové málem lidstvo zahubili, neboť nebrali v úvahu, že člověk ve své fyziologické podstatě potřebuje častý odpočinek. Nás to polekalo, takže jsme dříve až příliš šetřili duševní život a nechápali, že hlavním prostředkem, jak se rozptýlit a odpočinout si z přemíry dojmů, je práce. Čím těžší práce, tím delší odpočinek, a zase: čím obtížnější, tím je radostnější, tím více a úplněji člověka zaujímá.

Můžeme mluvit o štěstí jako o nepřetržitém střídání práce a odpočinku, obtíží a uspokojení. Dlouhý věk rozšířil člověku hranice vlastního světa, zaměřil jeho úsilí do vesmíru. Pravé štěstí, to je boj za nové! V tomto směru výprava na Achernar dá lidstvu víc bezprostřední radosti než druhé dvě, expedice, jelikož planety zeleného slunce darují nový svět našim citům, zatím co výzkumy fyzických jevů vesmíru vnímá zatím jen oblast rozumu. Akademie Hoře a Radosti usiluje o rozmnožení lidského štěstí, a proto by zřejmě pokládala za nejvýhodnější výpravu na Achernar; dají-li se však uskutečnit všechny tři, nemůže být nic lepšího!“

Vzrušený sál odměnil Evdu záplavou zelených světel. Grom Orm vstal.

„Otázka i rozhodnutí Rady jsou už jasné, a mé vystoupení je zřejmě poslední. Požádáme lidstvo, aby ve čtyřstém devátém roku éry Okruhu omezilo své potřeby. Dar Veter neřekl, že historikové objevili zlatého koně z doby Rozděleného Světa. Stovky tun čistého zlata můžeme použít k výrobě anamezonu, abychom v krátké době získali potřebné zásoby k letu. Poprvé, za celou historii lidstva vypravíme expedice současně na tři hvězdné soustavy, a poprvé se pokusíme dosáhnout světy vzdálené sedmdesát světelných roků!“

Předseda ukončil zasedání a požádal členy Rady, aby neodcházeli. Bylo třeba bezodkladně sestavit dotazy k Akademii Ekonomiky i k Akademii Stochastiky a Předpovídání Budoucnosti, aby se zjistily a objasnily nejrůznější okolnosti, které mohou nastat při daleké cestě na Achernar.

Unavená Čara vyšla pomalu za Evdou, divíc se, že bledé tváře psychiatričky zůstávají svěží jako jindy. Dívka toužila být co nejdřív sama, aby mohla v klidu procítit ospravedlnění Mvena Mase. Dnes byl báječný den! Je pravda, že Mvena neověnčili jako hrdinu, jak o tom Čara tajně snila. Zbavili ho nadlouho, ne-li navždy důležité práce… Ale nechali ho ve společnosti! Otvírá se jím oběma široká a obtížná cesta vědeckého bádání, práce, lásky!

Evda Nal zavedla dívku do nejbližšího Domu Výživy. Čara tak dlouho hleděla na jídelní lístek, že se Evda rozhodla vybírat sama; oznámila do automatické hlásnice čísla jídel a index stolu. Sotva usedly k oválnému stolku pro dva, otevřel se uprostřed otvor, v němž byl malý vozík s objednanými jídly. Evda přistrčila Čaře pohár s povzbuzujícím nápojem Lia, sama s rozkoší vypila sklenici chladné vody a spokojila se s nákypem z kaštanů, ořechů a banánů se šlehačkou. Cara snědla jakýsi pokrm z třeného masa raptů a rozloučila se. Evda se za ní dívala, jak dívka s grácií, podivuhodnou i v epoše Okruhu, sbíhala po schodišti mezi sochami z černého kovu a bizarně ohnutými stojany lamp.

Se zatajeným dechem sledoval Erg Noor manipulace obratných laborantů. Množství přístrojů upomínalo na řídící kabinu hvězdoletu, ale prostorný sál s širokými namodralými okny zaháněl okamžitě jakoukoli myšlenku na vesmírný koráb.

Na kovovém stole uprostřed místnosti stála komora ze silných rufolucitových desek, jež propouštěly infračervené i viditelné paprsky. Spletí trubek a kabelů omotávala hnědě smaltovanou nádrž, která věznila dvě černé medúzy z planety železné hvězdy.

Eon Tal se vypjal jako při tělocviku a s bezvládnou rukou na pásce pohlížel z dálky na pomalu se otáčející bubínek registračního přístroje. Čelo nad širokým černým obočím se mu orosilo kapičkami potu.

Erg Noor si přejel jazykem suché rty.

„Nic. Za pět let cesty tam zůstal jen prach,“ poznamenal chraptivě astronaut.

„Je-li tomu tak, je to zlé — pro Nizu i pro mne,“ odpověděl biolog. „Bude nutno tápavě hledat — a možná že mnoho let — aby se zjistil charakter našeho zranění.“

„Vy si tedy stále myslíte, že orgány, jimiž medúzy a kříže vraždí své oběti, jsou u obou stejné?“

„Nemyslím si to jen já. Grim Šar a všichni ostatní dospěli k témuž přesvědčení. Ale z počátku mě napadaly nejpřekvapivější myšlenky. Domníval jsem se, že černý kříž s planetou vůbec nesouvisí.“

„Já také, vzpomínáte si, že jsem vám o tom říkal. Došel jsem k závěru, že netvor patřil k diskovému hvězdoletu a hlídal ho. Ale když se nad tím vážně zamyslím, jaký by to mělo smysl, hlídat nedobytnou pevnost zvenku? Pokus o otevření disku dokázal, že podobné myšlenky jsou nesmyslné.“

„Já jsem si představoval, že kříž vůbec není živý. Uvažoval jsem, není-li to robot, postavený k ochraně hvězdoletu?“

„Já zrovna tak! Ale teď, ovšem, jsem podobnou myšlenku zavrhl. Černý kříž je živý tvor, zplozenec světa tmy. Takové tvary přebývají zřejmě dole, v rovinách. Objevil se u» vrat«, kde byl průsmyk mezi skalisky. Lehčí a pohyblivější medúzy žijí na náhorních planinách, kde jsme přistáli, Souvislost mezi černým křížem a spirálovým diskem vznikla docela náhodně. Naše ochranná zařízení se jednoduše dotkla vzdáleného zákoutí na rovině, které vždycky zůstávalo ponořeno do tmy za obrovským diskem.“

„A vy předpokládáte, že vražedné orgány medúz i kříže jsou stejné?“

„Ano! U živých tvorů, kteří přebývají ve stejných podmínkách, musily vzniknout i stejné orgány. Železná hvězda je tepelné elektrické slunce. Celá atmosféra planety je silně nasycena elektřinou. Grim Šar má za to, že živočichové sbírají energii z atmosféry a kondenzují ji podobně jako naše kulové blesky. Vzpomeňte si, jak po chapadlech medúzy jiskřily hnědé hvězdičky!“

„Kříž měl také ramena, ale neměl…“

„Nikdo si toho jednoduše nevšiml. Ale všichni se shodujeme v tom, že poranění nervových kmenů s ochrnutím příslušných vyšších center u Nizy i u mne má úplně stejný charakter. To je hlavní důkaz i naděje.“

„Naděje?“ ožil Erg Noor.

„Samozřejmě. Pohleďte,“ — biolog ukázal na rovnou čáru zapisovacího přístroje — „citlivé elektrody, ponořené do pasti s medúzami, nic neukazují. Nestvůry tam vnikly s plným nábojem své energie, která nemohla nikam zmizet, když jsme nádrž zavařili. Ochrannou izolací kosmických potravinových nádob stěží co pronikne, to nejsou naše lehké biologické skafandry. Vzpomeňte si, že kříž, který skoro usmrtil Nizu, vám neuškodil. Jeho ultrazvuk pronikl do skafandru s univerzální ochranou, zlomil vaši vůli, ale ničící náboje byly bezmocné. Nizin skafandr prorazily právě tak, jako medúzy probily můj.“