Robert Heinlein - Friday

Dala jsem mu za pravdu. „No, tak proto,“ pokračoval, „kdybyste si dala inzerát, že kupujete šňupavý tabák, tak byste se mohla uběhat a nikdo vám neporadí, kde ho sehnat, ačkoliv by všichni právě šňupali. To už je takové město.“

Asi ano. Ale pravděpodobnější je, že se chovám jako křupan z Balíkova, co přišel právě do města. Nebo obojí.

Hodně inzerátů nabízelo práci mimo planetu anebo takou, co se týkala mimozemských záležitostí. Nepočítala jsem s tím, že bych se nechala najmout na práci mimo Zemi, protože jsem plánovala opustit naši planetu teprve v okamžiku, až budu tak marnotratně při penězích, že si budu moci vybrat kteroukoliv osadu od Proximy přes většinu planet v našem dosahu až po Říši. Prostě tak daleko, kam se dostali lidé a jejich nákladní lodě. S výjimkou Říše, kterou První Občan uzavřel pro přistěhovalce bez ohledu na to, kolik by za to byli ochotni zaplatit. Teď tam brali jen některé umělce a vědce na základě osobního jednání. I kdybych byla bohatá tak, jak to bylo nutné, nechtěla bych jet zrovna tam. Je to příliš z ruky. Ale obyvatelé Proximy jsou naši nejbližší sousedé. Na Jižním ostrově máte jejich slunce přímo nad hlavou jako velkou, jasnou hvězdu. To potěší.

Ale pročetla jsem si všechny inzeráty:

Transuranic Golden Division z Goldenu u Mývala hledá zkušené důlní inženýry jako dozorce koboldů na pět let, osobní prémie, výstroj zdarma. Inzerát se nezmiňoval o tom, že na Goldenu člověk bez přípravy jen málokdy vydrží pět let.

Hyper Space Lines najímají pro cestu do Říše, přes Proximu, Hlídku, Fiddlerovu Zelenou, Les, Botanický záliv, Ledňáčka a Prostřední. Čtyři měsíce na okružních stanicích ze Stacionární, měsíc placené dovolené na Zemi nebo Měsíci, a další kolečko. Přeskočila jsem požadavky a platy druhého navigátora a týlového a proviantního důstojníka a spojaře a vojenského lékaře, ale koukla jsem se na další hodnosti a profese. Potřebovali číšníka, stevarda, tesaře na údržbu, elektrikáře, instalatéra, elektrotechnika, elektrotechnika na počítače, kuchaře, pekaře, parťáka nakládačů, šéfkuchaře, skladníka, kuchaře na speciality, barmana, krupiéra nebo zprostředkovatele, ředitele pro společenské záležitosti, holografa nebo fotografa, zpěváka, učitele tance, instruktora společenské zábavy, sekretáře nebo tajemníka, sluhu, učitele umění, zdravotní sestru, dětskou sestru, náměstka ředitele, hostesky, učitele plavání, učitele karetních her, strážného důstojníka (vojáka), strážného důstojníka (nevojáka), dirigenta anebo šéfa hudební skupiny, divadelního režiséra, hudebníka (uvedeno 26 nástrojů, ale požadavek bylo umět hrát alespoň na dva z nich), kosmetičku, holiče a kadeřníka, maséra, prodavače, prodavače v maloobchodě, ekonoma cen, dozorce vězňů… — a to je jen ukázka. Samozřejmě, že když svou profesi děláte na Zemi, můžete ji dělat i ve vesmíru. Ovšem jak jsem se mohla přesvědčit, týkaly se některé posty jedině práce na kosmické lodi. Ale i tak, co to znamená tady na Zemi nebo mimo ni „vrchní koženář 2/C“?

Nehledě na skutečnost, že Hyper Space Lines zaměstnává lidi „bez protekce a dá šanci každému“, profese děvka na seznamu chyběla. Sama z vlastní zkušenosti vím, co to znamená „dát šance všem“. Když se chcete dát najmout na jakoukoli neodbornou práci, pomůže vám víc než podstatně, když jste mladí, hezcí, zdraví, bisexuálové, nadržení, lační po penězích a ochotní přijmout každou jen trochu rozumnou nabídku.

Sám kapitán měl dvě levé nohy a byl účetní na starém Newtonu, kde to dotáhl až na stevarda. Když létal, došel k přesvědčení, že cestující první třídy musí dostat všechno, co chtějí… A že za to dobře zaplatí. A že od toho je právě tady kapitán. Říká se, že dával přednost manželským párům nebo i svobodným, pokud mohli pracovat jako tým v posteli i mimo ni. Slyšela jsem příběh o partě gigolů a šlapek, kteří nadělali na čtyřech cestách hromadu peněz. Dopoledne pracovali jako učitelé tance, odpoledne jako učitelé plavání, před a po večeři jako společníci pro tance a hostesky, potom připravili večerní komediálně laděné představení se zpěvy, pak se věnovali hostům jednotlivě nebo týmově při skupinovém sexu. Čtyři cesty a museli jít do penze. Protože už nebyli přitažliví a vitální, museli je propustit. Jinak by nevydrželi tohle nemožné tempo.

Nemyslím si, že by peníze byly pro mě až takovým pokušením. Mohu být vzhůru každou noc, když je to nutné, ale druhý den chci pořádně spát.

Přišlo mi divné, že Hyper Space Lines měla jen čtyři linky pro cestující a neustále si najímala tolik různých profesí. Agentka, shánějící nové zaměstnance, mi řekla: „Vy to doopravdy nevíte?“

Řekla jsem jí, že ne.

„Na každé ze tří zastávek přibíráme spousty těch, co chtějí procestovat svět jako vy. Ačkoliv mohou být v něčem zruční, je dost drahé platit třikrát tolik lidí. Ale jenom na jedné planetě vyplácíme prémie. Takže našim největším problémem je dezerce. Fiddlerova Zelená je tak nehostinné místo, ale první důstojník Diracu tam před pár lety dezertoval. Společnost pak neměla tolik problémů s tam naverbovanou posádkou… Ale představte si, že bydlíte v Rangúnu nebo Bangkoku nebo Kantonu a pracujete na nákladní lodi na Ledňáček a už toho všeho máte plný zuby už delší dobu. Co byste dělala?“

Pokrčila rameny a pokračovala: „Nevykládám vám žádné tajnosti. Každý, kdo o tom přemýšlí, pozná, že pro většinu lidí je jedinou možnou cestou, jak se dostat pryč ze Země nebo z Měsíce, právě nechat se naverbovat na kosmickou loď a pak vzít roha. Kdybych mohla, tak to taky udělám.“

„Tak proč to neuděláte?“

„Protože mám šestiletého syna.“

Měla bych si to taky sama dobře promyslet!

Některé inzeráty povzbudily mou představivost. Tohle byl jeden z nich:

Právě otvíraná nová planeta typ T–8.

Zaručujeme maximální nebezpečí.

Pouze pro páry nebo skupiny.

Dokonalý plán na přežití v době nouze.

Churchill a syn, obchodníci s nemovitostmi Las Vegas, zprostředkovatelna práce 96/98

Vzpomněla jsem si, že Georges říkal, že cokoli nad velikost 8 v T — stupnici vyžaduje velké prémie, nebo jiné finanční příplatky. Ale teď už jsem toho věděla o celé stupnici daleko víc. Naše Země byla také stupeň číslo osm. Většinu této planety nebylo právě jednoduché obdělat. Větší část musela být přestavěna a přebudována. Pokračovala jsem ve svých úvahách. Pokud tahle planeta nebude nasycena tunami peněz a lidí, mnoha a mnoha tunami vody, bude vhodná tak pro pouštní korovce a plazivé sukulentní rostliny.

Podivila jsem se tomu sloganu o maximálním nebezpečí. Bylo to něco, co vyžadovalo ženu, která sebou dokáže rychle švihat, když se mačkají spouště? Netoužila jsem být velitelkou čety Amazonek, protože některou z mých děvčat mohli zabít, a to by se mi vůbec nelíbilo. Ale neuvažovala jsem ani o tom, že bych se chytla nějakého vyhlášeného rváče nebo někoho podobného, protože jsem si byla jistá, že bych se k němu mohla přistěhovat, pěkně ho obrat a vypařit se, zatímco on by pátral po tom, jestli se vůbec něco stalo.

Možná, že drsná T — osmička by byla pro Friday lepší místo než uhlazená Fiddlerova Zelená. Na druhé straně maximální nebezpečí mohlo znamenat značnou sopečnou činnost nebo zvýšenou radioaktivitu. A chtěli byste zářit ve tmě? Friday, nejdříve si to zjisti. Druhou možnost opravy už mít nebudeš.