Jenom jednu věc jsem neudělala. Ačkoliv mě to strašně moc svádělo, nepořídila jsem si žádné kotě. Goldie mohla vyplout každý den. Upozornila mě, že kdybych byla někde mimo, musela by odejít bez rozloučení, stejně jako jsem já upozorňovala Georga. A tak jsem si žádné kotě nepořídila.
Kdybych si obstarala kotě, musela bych se o ně co nejlépe postarat. Ale kurýr nemůže vozit s sebou někde v cestovním kufru kotě. Při téhle profesi prostě nejde vychovávat nějaké mládě. Jednoho dne mohu odjet. A tak jsem nikoho neadoptovala.
Až na tuto maličkost jsem si dopřávala všechny radosti plynoucí z toho, že jsem paní domu… Včetně mravenců v cukru a prasklé výlevky uprostřed noci. Už bych asi nestála o to zopakovat si znova právě tyhle dvě radosti. Jinak to byla velmi šťastná a krásná doba. Goldie si pomalu začala zvykat na mou kuchyni. Myslela jsem si, že vím, jak vařit. Teď vím, jak. A naučila jsem se míchat Martini přesně tak, jak to měla nejraději: džin Beefeater a suchý vermut Noili Prat v poměru 3,6:1, promíchat, žádné hořké kapky. Sama jsem si oblíbila Bristol Cream s ledem. Martini bylo na mě příliš drsné, ale aspoň jsem pochopila, že ošetřovatelka by po celodenní šichtě neměla čekat na drink ani minutu potom, co přijde domů.
To mě teda podržte. Být Goldie chlap, zbavím se sterility a šťastně bych vychovávala děti a pěstovala hrachor a koťata.
Hned na začátku toho období Burt a Anna odjeli do Alabamy a všichni jsme učinili pečlivá opatření, abychom neztratili na sebe spojení. Neměli v úmyslu tam žít, ale Anna cítila, že dluží své dceři návštěvu. A myslím si, že sama chtěla využít příležitosti jí ukázat nového manžela. Potom se rozhodli, že půjdou k vojsku nebo k polovojenské organizaci, která by je vzala, a podepsala by s nimi jednu společnou smlouvu. Bojovou. Ano, oba už byli unaveni z úřednické. práce. Byli ochotni do toho praštit, opustit spolupracovníky, a dát dohromady bojovou partu.
„Lepší jedna vzrušující hodina než poklidný život.“ Možná, že to tak je. Koneckonců, byl to jejich život.
Protože přišel den, kdy už jsem odjet nejen chtěla, ale také musela, byla jsem v neustálém styku se zprostředkovatelnou práce. Goldie pracovala téměř pořád a trvala na tom, že zaplatí všechny výdaje na domácnost. Dělala jsem, že to neslyším, a prosazovala, že pojedem přesně půl na půl. Protože jsem tady znala každou větvičku, věděla jsem přesně, kolik stojí bydlení v Las Vegas. Příliš mnoho, dokonce i nájem té naší bedny na suchary. Kdyby Goldie odešla, mohla bych tady žít sotva pár měsíců, pak bych byla na dně. Ale to jsem nechtěla.
Perníková chaloupka není zrovna místo, kde byste chtěli žít úplně sami.
Pokoušela jsem se i nadále sehnat Georga a Iana a Janet a taky Betty a Freddieho, ale sama jsem si pro sebe stanovila limit, že to budu zkoušet pouze dvakrát za měsíc. Poplatky za terminál nebyly totiž malé.
Trávila jsem dvakrát v týdnu půl dne ve zprostředkovatelně práce a prohlížela všechny nabídky. Už jsem nevěřila, že najdu práci kurýra, dokonce jen z poloviny tak dobrou, jako bylo místo u Šéfa. Ale pořád jsem si prohlížela informace od multinacionalistů, ti používali skutečně zkušené kurýry. A pročítala jsem i všechny ostatní pracovní příležitosti. A hledala něco, vlastně cokoli, kde bych uplatnila svůj rozhodně nevyužitý talent. Šéf mi dal na srozuměnou, že jsem určitý druh supermana. Jestliže je tomu tak, pak mohu potvrdit, že na supermany jsou kladeny malé nároky.
Rozhodla jsem se, že půjdu do nějakého kursu nebo školy a stanu se krupiérkou nebo obchodnicí. A pak jsem to zavrhla. Kvalifikovaný obchodník, reklamní agent, kormidelník nebo profesionální cyklista mohou pracovat mnoho let. A za velmi slušné peníze… Ale pro mě to byla úporná jednotvárná dřina. Brala jsem to jako způsob, jak zůstat naživu. Ale přitom nežít. Lepší je dát se na volnou nohu a vstoupit do vojska. Ale existovaly další možnosti, o nichž jsem nikdy neuvažovala. Vezměte si třeba tohle:
Matka-hostitelka — Neomezené povolení platné v celé Americe
anebo vydané Lloydem — Žádný zvláštní příplatek pro opakované porody až po čtyřčata
Ceny dohodou. Běžný poplatek za vstupní prohlídku, prováděnou fyziometrologem podle vašeho výběru.
BABIES UNLIMITED, akciová společnost
LV 7962M.
Mohla bych se nechat najmout Babies Unlimited nebo bych mohla pracovat na volné noze. Má podmíněná sterilita by šla na dračku. Protože zákazníci se většinou dívají skrz prsty na matku-hostitelku, která se zaplete s klienty. A sama se oplodní těsně před tím, když se rozhodne pro to, že bude matka-hostitelka. Protože účelem není získat vajíčko, není sterilita žádnou překážkou. Technici jednoduše změní biochemické zákonitosti vašeho těla tak, že je zralé pro implantaci. Ovulace je zkrátka na obtíž.
Mít děti pro jiné, to by mohla být pouze dočasná výpomoc. Ale klidně možná. Dobře za to platí.
POŽADUJEME: Ženu na tři měsíce prázdnin mimo Zemi. Veškeré náklady, přepych 9 + prémie podle cechovního řádu.
Fyzický rozsah: Bez potíží při letu, povaha sangvinik 8, stupeň sexuální výkonnosti 7 a výše.
Klient je držitelem povolení na plození, vystaveného Chicagským impériem, a vzdá se ho ve prospěch této prázdninové ženy, jestliže otěhotní, nebo se oba podrobí 120denní sterilizaci podle jejího výběru.
Další informace: Amelia Trend, povolení zprostředkovatele sexu
18/20 New Cortex mezanin
Pro někoho, kdo chce mít tříměsíční prázdniny a má rád ruskou ruletu, to nebyla špatná nabídka. Pro mě není těhotenství žádným nebezpečím a jsem nadržená na víc než na stupeň sedm, a to o dost! Ale ve svobodném státě není plat děvky, včetně prémií, natolik vysoký, aby mi zajistil, že při trvalejší práci nepropásnu nějakou jinou šanci… A ten klient bez tváře bývá většinou nějaký neúspěšný ztroskotanec a vrták, anebo neuvažuje, že by si pro svou prázdninovou postel najal nějakou cizinku.
NUTNĚ POTŘEBUJEME — dva inženýry,
specializace na časoprostor, jakéhokoli pohlaví,
zkušené v projektování v n-rozměrech.
Musí být ochotni podstoupit nevratné odloučení.
Podíl na zisku — Výhody — Pojištění
Termín bude dojednán
Babcock a Wilcok, společnost s ručením omezeným Sledujte Wall Street Journal, LV Lbr Mrt
Tak tohle je přesně ten druh zaměstnání, co hledám. Jediná překážka byla v tom, že nemám ani tu nejmenší kvalifikaci. První kostel plazmitiánů vedle Mallu („Na Počátku byla Plazma ve tvaru a v prázdnotě“) nabízel celou řadu služeb. Do oka mně padla malá vývěska s pohyblivými písmeny „Příští panna bude obětována 22. října ve 02.51.“ Vypadalo to jako stálé místo, ale zase ne pro někoho bez kvalifikace jako jsem já. Zaujalo mě to. Mezitím vyšel ven nějaký muž a změnil nápis a já se dozvěděla, že jsem obětování včerejší noci už propásla a že další bude až za dva týdny. Což mě vůbec nezděsilo. Jako obvykle přišla ke slovu moje zvědavost: „Opravdu obětujete vždycky pannu?“
Odpověděl: „Já ne. Já jsem jen ministrant. No, ve skutečnosti to nemusí být panna. Ale musí vypadat jako panna.“
Prohlédl si mě od hlavy k patě. „Myslím, že docela ujdete. Nechcete jít dovnitř a promluvit si s knězem?“
„No, vlastně ne. Doopravdy ji obětujete?“
Znova se na mě podíval. „Jste tady cizinka, že?“
Читать дальше