Robert Heinlein - Friday

Nenávidíte svou rodinu?

Jste unaveni, vyčerpáni, znuděni?

Je váš manžel nebo manželka nižších kvalit, takříkajíc šunt?

NECHTE NA NÁS, ABYCHOM PRO VÁS PŘIPRAVILI NOVÉHO (MU)ŽE(NU)!!!!! Úprava podle přání — Přeorientování na jiné pohlaví — Přestěhování — Změna pohlaví — Diskrétní práce, alkohol v ceně Konzultujte s doktorem Frankem Franksteinem Bar a gril U Sama Měkejše.

Bylo to poprvé, co jsem viděla křiklavou reklamu na vraždu na objednávku. Nebo jsem to špatně pochopila?

Máte nějaký PROBLÉM?

Nic není zakázáno — tohle asi neděláte. To je způsob, kterým to uděláte.

Máme nejobratnější pokoutní advokáty v celém státě. LOOPHOLES. Společnost s ručením omezeným. (Zvláštní ceny pro staré mládence.)

Volejte LEV 10101.

K tomu jen připomenu, že LEV je písmenkový kód přidělovaný pouze domácnostem v dolním městě.

Umělci, akciová společnost Dokumenty všech druhů, převodní smlouvy, peníze všech národů, diplomy, rodné listy, identifikační karty, pasy, fotografie, obchodní povolení, oddací listy, úvěrové karty, hologramy, zvukové a obrazové záznamy, prominutí trestu, závěti, pečetě, otisky prstů.

Za veškerou práci ručíme se zárukou pojištěnou u Lloyda — LEV 10111.

Tyhle služby jsou určitě k mání v každém větším městě, ale málokdy se takhle veřejně a otevřeně inzerují. Stejně jako záruka, tomu jsem jednoduše nevěřila. Rozhodla jsem se, že nebudu dávat inzerát, protože pochybuji, že by mně veřejnost mohla pomoci ve věci která nezbytně musela zůstat utajená. Musela jsem dál spoléhat na hokynáře, majitele člunů a bordeldámy. Ale abych našla něco užitečného pro sebe, pokračovala jsem dál v prohlížení inzerátů… A to už jsem se dívala na ty, co pravděpodobně nikdy nevyužiju, ale co mě začaly zajímat. Ztuhla jsem a ukázala to Georgovi.

„A co tohle, Georgi?“

„To první, co jsme viděli, dávalo W. K. jenom týden. Už uplynul víc než týden, a teď má deset dnů. Když to tak půjde dál, dožije se W.K. strašně vysokého věku.“

„Sám tomu nevěříš.“

„Ne, lásko moje, nevěřím. Je to šifra.“

„Jaká šifra?“

„Ta nejjednodušší, a proto také těžko odhalitelná. První inzerát sdělil osobě nebo osobám, kterých se to týká, že mají provést úkol číslo 7, nebo čekat na číslo 7, anebo jim jednoduše připomněl něco, co znají právě pod sedmičkou. Teď jde o číslo 10. Ale význam číslic nemůžeš odhalit ani statistickou analýzou. Protože takovou šifru můžeš kdykoliv změnit, a my bychom museli hledat další vhodný statistický systém. To je šifra pro blbečky, Friday. A šifru pro blbečky nemůže nikdo odhalit, jestliže její uživatel má dobrý čich na to, aby ji nepoužíval moc často.“

„Georgi, to vypadá, jako bys dělal na vojenských šifrách, anebo přímo šifroval zprávy.“

„To jsem dělal. Ale tam jsem se to nenaučil. Analýza nejobtížnějších šifer, o kterou jsem se kdy pokoušel, pokračuje dosud a nikdy nebude ukončena, je vysvětlení genetického kódu živé hmoty. To je vůbec ta největší šifra pro blbečky. Ale už byla miliónkrát opakovaná, takže nakonec smysl všech těch nesmyslných slabik zřejmě rozluštíme. Odpusť, že ty o voze, a já o koze.“

„Blbost, začala jsem s tím sama. Dá se nějak uhodnout, co znamená to A.C.B.?“

„Ne.“ Tu noc atentátníci udeřili podruhé. Přesně podle stanoveného plánu. Nemohu říci, jestli to spolu souviselo.

Udeřili skoro na hodinu přesně, devátý den po svém prvním útoku. Podle termínu jsme nepoznali, jaká skupina byla za všechno zodpovědná, protože se shodoval s předpověďmi jak takzvané Rady pro přežití, tak jejich rivalů Stimulátorů, zatímco andělé Páně nikdy nezveřejnili prognózu možného úderu.

První a druhá vlna teroru se lišily. Zkoušeli jsme vydedukovat něco právě z těchto rozdílů. Takže jsme se o tom s Georgem bavili, až když se k nám dostaly zprávy.

a) Z Chicagského impéria nepřišly vůbec žádné zprávy. Žádná změna, protože z Impéria od té úvodní reportáže o vraždění demokratů nepronikly vůbec žádné zprávy… Celý týden nikdo ani nepípl. A to mě velice zneklidňovalo.

b) Pokud jde o druhý útok, neměli jsme žádné zprávy z Kalifornské konfederace. Pár hodin po úvodní zprávě o druhé vlně vraždění vysílala Kalifornská konfederace jenom běžné všední zprávy. Předseda „válečný křikloun“ Tumbril jmenoval na doporučení svých lékařů tříčlennou nástupní výkonnou vládu se zplnomocněním vládnout národu a sám se má údajně podrobit dlouho odkládanému lékařskému zákroku. Za tímto účelem odešel na své soukromé sídlo, Orlí hnízdo, v Tahoe. Oběžníky a zprávy budou vydávány v San Jose, ale ne v Tahoe.

c) Georges a já jsme se shodli na nejpravděpodobnějším, podle nás skoro jistém vysvětlení. Lékařský zákrok byla finta vyvolávající teď tolik potřebný soucit, aby „válečný křikloun“ neupadl v zapomnění. Regenti budou vydávat oficiální, cenzurované zprávy a mezitím upevní svou moc.

d) Už podruhé chyběly zprávy z vesmíru.

e) Kanton a Mandžusko neoznámily žádný útok. Oprava: Do Vicksburgu v Texasu o tom nedorazily žádné zprávy.

f) Pokud jsem mohla říci po pečlivém proškrtávání seznamu, teroristé jinak zaútočili proti všem ostatním národům. Ale můj výčet byl děravý. Ze čtyř set „národů“ v OSN některé připravovaly zprávy jenom za zcela mimořádných okolností. Nevím, co se dělo ve Walesu a na Normandských ostrovech, ve Svazijsku, v Nepálu nebo na Ostrově prince Eduarda. Nemůžu vědět, proč se někdo, kdo nežije na žádném z těchto míst, nemohl postarat o to, aby svět získal zprávy právě odsud. Přinejmenším tři stovky z těchto takzvaných suverénních států, které hlasují v OSN, jsou nuly, a jsou tady jen proto, aby platily příspěvky. Jsou důležité jenom pro sebe, o tom není pochyb, ale z geopolitického hlediska nemohou mít vůbec žádný význam. Nicméně ve všech hlavních zemích, s výjimkou výše uvedených, teroristé zaútočili, a tyto útoky se dostaly do zpráv. Samozřejmě s výjimkou států, kde zpravodajství úplně podléhalo cenzuře.

g) Většina útoků skončila neúspěchem. Mezi první a druhou vlnou byly nápadné rozdíly. Před deseti dny většina atentátníků zabila své oběti a vyvázla. Teď to bylo přesně obráceně. Většina terčů přežila, většina atentátníků zahynula. Pár jich bylo chyceno a jen velmi málo, opravdu velmi málo, uniklo.

Tahle poslední skutečnost potvrdila, že Šéf netahal za nitky atentátníků.

Proč to říkám? Protože pro toho, kdo to měl celé na starosti, byla druhá vlna vysloveně pohromou. Terénní operativci, dokonce i obyčejní vojáci, jsou drazí. Proto se k takovým účelům nepoužívají. Přitom cvičený atentátník stojí nejméně desetkrát tolik co obyčejný voják. Nikdo od něj nečeká, že by se nechal sám zabít, svatá ty dobroto, že ne! Očekává se, že provede vraždu a bez nejmenšího škrábnutí se vypaří.

Ale ať už tuhle šou rozehrál kdokoli, za jednu noc přišel na buben.

Diletant. Proto to nemohl být Šéf.

Ale stejně jsem pořád nemohla přijít na to, kdo stojí za celým tím pozdvižením, protože jsem za boha nevykoumala, kdo z toho má prospěch. Dřívější názor, že jeden z unitárních národů to všechno zaplatil, už nemohl déle obstát. Nemohla jsem si totiž nadále představovat, že by nějaký velký unitární národ, například Interworld, najal profesionály, co byli po ruce, a ne ty nejlepší.