„Luke, nesmíš tam jít,“ varoval ho Yoda.
„Ale Han a Leia zemřou, jestli nepůjdu.“
„Nevíš to určitě.“ To zašeptal Ben, který se před ním začal materializovat. Postava v tmavém plášti stála jako chvějivý obraz a řekl Lukovi: „Ani Yoda nevidí, jaký je čeká osud.“
Ale Luke se o své přátele hrozně bál a byl rozhodnutý něco udělat. „Můžu jim pomoct!“ trval na svém.
„Ještě nejsi připravený,“ řekl Ben jemně. „Ještě pořád se musíš mnohému učit.“
„Cítím sílu,“ řekl Luke.
„Ale neumíš ji ovládat. To je pro tebe nebezpečné období, Luke. Teď jsi nejvnímavější vůči pokušením odvrácené strany.“
„Ano, ano,“ dodal Yoda. „Naslouchej Obi-Wanovi, mladíku. Ten strom. Pamatuješ, jak jsi u stromu prohrál, he?“
Luke se bolestivě rozpomněl, i když cítil, že tou zkušeností zesílil a mnohé pochopil. „Od té doby jsem se hodně naučil. A vrátím se, abych všechno dokončil. Slibuju to, mistře.“
„Podceňuješ císaře,“ řekl mu Ben smrtelně vážně. „Chce tebe. Proto tvoji přátelé trpí.“
„A proto,“ řekl Luke, „musím jít.“
Kenobi byl neoblomný. „Nedovolím, abych tě ztratil, jako jsem kdysi ztratil Vadera.“
„To se nestane.“
„Jenom dokonale vycvičený rytíř Jedi, se silou jako spojencem, přemůže Vadera a jeho císaře,“ zdůraznil Ben. „Jestli teď ukončíš výcvik, jestli si vybereš rychlou a snadnou cestu – jako to udělal Vader –, staneš se pomocníkem zla a galaxie se propadne hlouběji do propasti nenávisti a zoufalství.“
„A ty musejí být zastaveny,“ vložil se Yoda. „Slyšíš? Na tom záleží všechno .“
„Jsi poslední Jedi, Luku. Jsi naše jediná naděje. Buď trpělivý.“
„To mám obětovat Hana a Leiu?“ zeptal se mladík nedůvěřivě.
„Jestli ctíš to, zač bojují,“ řekl Yoda a na chvilku se odmlčel, „… ano!“
Luka zaplavila strašná úzkost. Nebyl si jistý, jestli dokáže podřídit své pocity radě dvou velkých učitelů. Jeho přátelé byli v hrozném nebezpečí, a on je samozřejmě musí zachránit. Ale učitelé mu říkali, že není připravený, že je příliš zranitelný oproti Vaderovi a jeho císaři, že tím by ublížil přátelům i sobě – a možná by byl navěky ztracen na cestě zla.
Ale jak by se mohl bát tak abstraktních záležitostí, když Han a Leia jsou skuteční a prodělávají muka? Jak by si mohl dovolit bát se nebezpečí, které mu snad hrozí, když jeho přátelé teď byli ve skutečném nebezpečí smrti?
Dál už se nerozmýšlel, co má dělat.
Druhého dne bylo na bažinaté planetě šero, když se Artoo Detoo usadil do svého výklenku za kokpitem Lukova X-plánu. Yoda stál na jedné straně a pozoroval Luka, jak ve světle reflektorů na křídlech nakládá krabice po jedné do břicha stíhačky.
„Nemohu tě chránit, Luku,“ ozval se hlas Bena Kenobiho, sotva jeho postava v plášti získala pevné obrysy. „Jestli sis vybral, že se utkáš s Vaderem, uděláš to sám. Když ses tak jednou rozhodl, nemůžu zasahovat.“
„Rozumím,“ řekl Luke klidně. Pak se obrátil na droida a řekl: „Artoo, zažehni pohonné konvertory.“
Artoo, který už uvolnil lodní spojky, šťastně hvízdl, rád, že opouští tenhle ponurý bažinatý svět, který se určitě pro droida nehodil.
„Luke,“ radil Ben, „používej sílu jenom pro poznání a obranu, ne jako zbraň. Nepodléhej nenávisti nebo vzteku. Zavedou tě na cestu na odvrácenou stranu.“
Luke přikývl, poslouchal jenom na půl ucha. Myšlenkami už byl na dlouhé cestě a u obtížných úkolů, které má před sebou. Musí zachránit přátele, kteří jsou kvůli němu v nebezpečí. Vlezl do kokpitu a podíval se na maličkého mistra Jedi.
Yodovi dělal jeho učedník velké starosti. „Vader je silný,“ varoval ho chmurně. „Tvůj osud je v mlhách. Pamatuj na to, co ses naučil. Všímej si všeho, všeho! Může tě to zachránit.“
„Budu, mistře Yodo,“ ujistil ho Luke. „Budu a vrátím se, abych dokončil, co jsem začal. Dávám vám na to své slovo!“
Artoo zavřel kokpit a Luke nastartoval motory.
Yoda a Obi-Wan Kenobi pozorovali, jak X-plán túruje motory a začíná se zvedat.
„Říkal jsem ti to, říkal,“ řekl Yoda trpce, když se štíhlá stíhačka nořila do mlžného nebe. „Je lehkomyslný. Teď bude všechno ještě horší.“
„Ten chlapec je naše jediná naděje,“ řekl Ben Kenobi s pohnutím.
„Ne,“ opravil Kenobiho jeho bývalý učitel s vědoucím zábleskem ve velkých očích, „je tu ještě jeden.“
Yoda zvedl hlavu k tmavnoucímu nebi, na kterém se Lukova loď proměnila ve hvězdičku sotva rozeznatelnou od ostatních.
Chewbacca myslel, že zešílí!
Vězeňská cela byla zaplavená horkým, oslepujícím světlem, které spalovalo Wookieho citlivé oči. Ani mohutné tlapy a chlupaté paže, přitisknuté na obličej, ho nedokázaly před září zachránit. A k tomu místností znělo vysoké pískání, které týralo jeho ostrý sluch. Řval v agónii, ale jeho hrdelní řev pohlcoval pronikavý, skřípavý zvuk.
Wookie pobíhal po cele sem a tam, žalostně skučel, zoufale bušil do tlustých zdí, chtěl, aby někdo přišel, kdokoliv, a osvobodil ho. Zatímco bušil, pískání, které mu skoro protrhlo ušní bubínky, najednou přestalo a záplava světla pohasla.
Chewbacca se zapotácel, když to mučení náhle přestalo, a pak se přiblížil k jedné stěně, aby zjistil, jestli ho někdo jde vysvobodit. Ale tlusté stěny nic neprozradily a Chewbacca, šílený vztekem, praštil mohutnou pěstí do zdi.
Ale zeď zůstala neporušená a neproniknutelná jako předtím a Chewbacca si uvědomil, že by na ni mohla vyzrát jen větší síla než je ta wookijská. Takové šance na probourání zdi ho dohnaly k zoufalství a Chewbacca se odšoural k lůžku, kde stála krabice se součástkami Threepio.
Nejdřív bez zájmu, ale pak zaujatě začal Wookie hrabat v krabici. Svitlo mu, že by mohl rozebraného droida opravit. Nejenomže mu bude líp ubíhat čas, ale mohlo by být užitečné, kdyby se Threepio zase uschopnit.
Vytáhl zlatou hlavu a podíval se do vyhaslých očí. Držel hlavu a zaštěkal jakýsi monolog, jako by připravoval robota na radostný návrat k činnosti – nebo na zklamání, pokud se Chewbaccovi nepodaří správně ho poskládat.
Potom, velice jemně na stvoření jeho velikostí a síly, obrovitý Wookie umístil zírající hlavu na bronzové torzo. Opatrně začal experimentovat se změtí drátů a obvodů. Jeho obratnost v mechanice se dřív brousila jenom na opravách Millenium Falcon , takže si nebyl docela jistý, jestli dovede splnit tak delikátní úkol. Chewbacca tahal za dráty a prohraboval se jimi, překvapený tak důmyslným mechanismem, když tu se najednou Threepiovy oči otevřely.
Z robota se ozvalo zabručení. Bylo trochu podobné normálnímu hlasu Threepio, ale bylo tak hluboké a pomalé, že slova skoro nedávala smysl.
„Cííí-sařřřř-štíííí-vóóóó-jááá-cííí…“
Chewbacca se ohromeně poškrábal v hřívaté hlavě a pozorně studoval rozbitého robota. Něco ho napadlo a zkusil zapojit jeden drát do jiné zdířky. Threepio okamžitě začal mluvit normálním hlasem. Co říkal předtím, znělo jako slova zlého snu.
„Chewbacco!“ vykřikla hlava See Threepio. „Dávej pozor, císařští vojáci jsou schovaní v –“ Odmlčel se, jako by se mu celý traumatizující zážitek vybavil, a pak zanaříkal: „Ale ne! Zastřelili mě!“
Читать дальше