Donald Glut - Hvězdné Války - Impérium vrací úder

„Ne, díky,“ odpověděla Leia a chladně se mu zadívala do očí. „Něco tu nehraje. Tvůj přítel Lando je velice šarmantní, ale já mu nevěřím.“

„No, já mu teda věřím,“ odporoval Han a bránil hostitele. „Poslouchej, zlatíčko, vůbec by se mi nelíbilo, kdybys obviňovala mého přítele, že – “

Ale přerušilo ho zabzučení klouzajících dveří a do salónku vstoupil Lando Calrissian. Srdečně se usmála šel ke skupince. „Promiňte, neruším?“

„Ani ne,“ řekla princezna zdrženlivě.

„Můj bože,“ řekl Lando, který nebral na vědomí, jak je k němu chladná, „vaší kráse se nic nevyrovná. Skutečně patříte sem k nám, mezi oblaka.“

Ledově se usmála. „Díky.“

„Doprovodila byste mě na malé občerstvení?“

Han musel uznat, že má trochu hlad. Ale z nějakého důvodu, na který nedokázal přijít, jím vůči příteli projelo podezření. Nepamatoval si, že by Calrissian býval tak zdvořilý, tak uhlazený. Možná měla Leia pravdu…

Jeho myšlenky přerušilo Chewbaccovo nadšené štěknutí při zmínce o jídle. Velký Wookie si při té vyhlídce olizoval rty. „Zváni jsou samozřejmě všichni,“ řekl Lando.

Leia se chopila Landova nabídnutého rámě, a když skupinka odcházela ke dveřím, Calrissian mrkl po krabici s částmi zlatého robota. „Máte problémy s droidem?“ zeptal se.

Han a Leia si vyměnili rychlé pohledy. Jestli Han chtěl Landa požádat o pomoc při opravě droida, teď měl příležitost. „Nehoda,“ zabručel. „Nic, co bysme sami nezvládli.“

Vyšli ze salónku a rozpadlé pozůstatky protokolárního droida nechali za sebou.

Kráčeli dlouhými bílými koridory a Leia šla mezi Hanem a Landem. Han si vůbec nebyl jistý, jestli se mu zamlouvá představa, že bude soutěžit s Landem o Leinu náklonnost, zvlášť za takových okolností. Ale teď byli závislí na Landově dobré vůli. Neměli na vybranou.

Za chůze se k nim připojil Landův osobní pobočník, vysoký lysý muž v šedém kabátě s balónovitými žlutými rukávy. Pobočník měl rádiové zařízení, které měl připevněné zezadu k hlavě tak, že mu přikrývalo obě uši. Šel vedle Chewbaccy kousek za Hanem, Leiou a Landem, a cestou k Landově jídelně správce popisoval statut jeho planetární vlády.

„Takže vidíte,“ vysvětloval Lando, „jsme svobodná stanice a nespadáme pod jurisdikci Impéria.“

„Znamená to, že patříte do důlního cechu?“ zeptala se Leia.

„Vlastně ne. Naše počínání je tak nepatrné, že si ho nikdo nevšimne. Hodně z našich obchodů je…, no, neoficiálních.“ Vkročili na verandu, která měla výhled na spirálovité střechy Oblačného města. Odtud viděli několik vznášedel, která půvabně klouzala kolem krásných věžovitých staveb. Byl to úchvatný pohled a na návštěvníky velmi zapůsobil.

„Je to skvělé místo,“ básnila Leia.

„Ano, jsme na ně hrdí,“ odpověděl Lando. „Zjistíte, že vzduch je tu docela zvláštní…, velmi povzbudivý.“ Významně se na Leiu usmál. „Mohl by se vám zalíbit.“

Hanovi Landův svůdný pohled neunikl – a vůbec se mu nelíbil. „Nemáme v plánu zůstat tu moc dlouho,“ řekl bryskně.

Leia vytáhla obočí a uličnicky se na soptícího Hana podívala. „Myslím, že je to zde velmi uklidňující.“

Lando se pousmál a odvedl je z verandy. Blížili se k jídelně s masivními zavřenými dveřmi, a když se před nimi zastavili, Chewbacca zvedl hlavu a zvědavě nabral vzduch do nozder. Otočil se a naléhavě štěkl na Hana.

„Teď ne, Chewie,“ odbyl ho Han a obrátil se ke Calrissianovi. „Lando, nebojíš se, že vás Impérium náhodou odhalí a zatrhne ti to?“

„Takové nebezpečí tu bylo vždycky,“ odpověděl správce. „Vznáší se jako stín nad vším, co jsme tu postavili. Ale okolnosti se vyvinuly tak, že si zajistíme bezpečnost. Chápeš, udělal jsem opatření, které navždycky udrží Impérium v bezpečné vzdálenosti.“

S tím se mohutné dveře rozevřely – a Han okamžitě pochopil, o jaké „opatření“ se jedná. U vzdáleného konce rozlehlého banketového stolu stál nájemný zabiják Boba Fett.

Fett stál vedle židle, ve které bylo usazeno zlo samo – Darth Vader. Temný pán se pomalu vztyčil do své dvoumetrové, hrozivé výšky.

Han vrhl po Landovi ten nejvražednější pohled.

„Je mi to líto, kamaráde,“ řekl Lando trochu omluvně. „Neměl jsem na vybranou. Přiletěli těsně před tebou.“

„Mně je taky líto,“ odsekl Han. Ve vteřině vytasil blaster z pouzdra, zamířil přímo na černou postavu a začal pumpovat laserové výboje směrem k Vaderovi. Ale muž, který uměl tasit snad nejrychleji v galaxii, nebyl tak rychlý, aby Vadera překvapil. Než výboje přeletěly polovinu stolu, Temný pán zvedl obrněnou ruku a bez námahy je odrazil, takže se rozbily o zeď v neškodném ohňostroji.

Han, ohromený tím, co právě viděl, se pokusil vypálit znovu. Ale než mohl spustit další výboj, cosi – cosi neviditelného, ale neuvěřitelně silného – mu vyrazilo zbraň a poslalo ji Vaderovi přímo do ruky. Havraní postava klidně položila zbraň na desku jídelního stolu.

Bylo slyšet jeho hlasitý dech, který sykavě pronikal skrz obsidiánovou masku, a Temný pán se obrátil na svého rádoby vraha: „Následujte nás laskavě.“

Když se Artoo Detoo brodil bahnitými kalužemi, cítil, jak mu do kovového krytu buší déšť. Chtěl se schovat v Yodově malé chýši a zanedlouho jeho optické senzory zjistily zlatou záři, která se linula z oken. Jak se blížil k vlídnému domku, cítil robotskou úlevu, že se konečně dostane z toho rozčilujícího, vytrvalého deště.

Ale když se pokusil projít vchodem, zjistil, že jeho neohebné droidí tělo se dovnitř prostě nedostane; zkoušel to z jednoho úhlu, pak z druhého. Nakonec do jeho počítačové mysli proniklo poznání, že má prostě nevhodný tvar.

Sotva věřil svým senzorům. Jak nakukoval do domku, skenoval pilně se pohybující postavu, která cosi kutila v kuchyni, míchala něco kouřícího v kotlících, krájela tohle a tamto, pobíhala sem a tam. Ale postava v Yodově kuchyňce, která plnila všechny Yodovy kuchařské povinnosti, nebyl mistr Jedi – ale jeho učedník.

Yoda, jak ukázalo Artoovo skenování, prostě seděl, pohodlně si pozoroval svého mladého žáka z vedlejší místnosti a tiše se usmíval. Ale najednou, uprostřed práce, se Luke zastavil, jako by uviděl něco bolestivého.

Yoda si všiml Lukova ustaraného pohledu. Zatímco studenta pozoroval, objevily se za Yodovými zády tři zářivé koule a neslyšně vyrazily, aby na mladého Jedi zaútočily zezadu. Luke se okamžitě obrátil, v jedné ruce pokličku a v druhé lžíci.

Koule vysílaly jeden výboj za druhým přímo na Luka. Ale ten s udivující zručností všechny odrazil. Jednu kouli odpálil k otevřeným dveřím, kde stál Artoo a pozoroval svého pána. Ale věrný droid zahlédl svítivou kouli příliš pozdě, aby se vyhnul výboji, který po něm střelil. Náraz srazil vřeštícího robota k zemi s takovým žbuch, že mu skoro vytřáslo elektronické vnitřnosti.

Později večer, poté, co žák úspěšně absolvoval spoustu zkoušek, unavený Luke Skywalker konečně usnul na zemi před Yodovým domem. Pořád se budil, převaloval se a tiše sténal. Znepokojený droid se postavil k němu, natáhl vysouvací paži a přikryl Luka dekou, která trochu sklouzla. Ale sotva se Artoo chtěl odsunout, Luke začal naříkat a třást se, jako by ho posedla zlá noční můra.

Yoda uvnitř domu také nářek uslyšel a vyběhl ze dveří. Luke se naráz vytrhl ze spánku. Nepřítomně se podíval po sobě, pak uviděl učitele, který ho starostlivě pozoroval od domu. „Nemůžu se zbavit té vize,“ řekl Luke Yodovi. „Moji přátelé… mají potíže…, a já cítím, že – “