Když obří válečné stroje začaly mizet v plamenech, Ewoky to nadchlo. Seběhli se za Chewieho kolosem. Wookiee začínal měnit spád bitvy.
Han se mezitím horečně potýkal s kontrolním panelem. Pokaždé, když zapojil další spojení, dráty zaprskaly, ale dveře se neotvíraly. Za zády se mu krčila Leia, pálila z laserové pistole a kryla mu záda.
Nakonec se k ní obrátil: „Pomoz mi, myslím, že jsem na to přišel. Podrž to.“
Podal jí jeden drát. Zastrčila zbraň do pouzdra, vzala podávaný drát a držela ho, zatímco Han vytáhl z opačné strany panelu další dva dráty.
„Hned to nebude,“ řekl.
Tři dráty zasršely; došlo ke spojení. Najednou se ozvalo hlasité BHUMP, a před první dveře zapadl druhý pancíř, takže nepřekonatelná bariéra se zdvojila.
„Skvěle. Takže teď se musíme dostat přes dvoje dveře,“ zamumlala Leia.
V té chvíli ji zasáhl do paže laserový výboj a srazil ji k zemi.
Han k ní přispěchal. „Leio, ne!“ křičel a snažil se zastavit krvácení.
„Princezno Leio, jste v pořádku?“ strachoval se Threepio.
„To nic není,“ zavrtěla hlavou. „Jenom –“
„Stát!“ zakřičel jakýsi hlas. „Jediný pohyb a je po vás!“
Ztuhli, zvedli hlavu. Před nimi neochvějně stáli dva těžkooděnci, zbraně namířené.
„Vztyk,“ nařídil jeden. „Ruce nahoru.“
Han a Leia se po sobě podívali, zahleděli se jeden druhému do očí, proplouvali hlubinami svých duší po jeden zadržovaný, nekonečný okamžik, během kterého všechno pocítili, pochopili, uchopili, sdíleli.
Solův pohled sklouzl k Leinu pouzdru – pokradmu z něj vytáhla pistoli a teď ji držela připravenou ke střelbě. Její pohyb zůstal vojákům skrytý, protože Han stál před Leiou a částečně zakrýval výhled.
Znovu se jí podíval do očí a porozuměl. S posledním úsměvem, který vycházel ze srdce, zašeptal: „Miluji tě.“
„Já vím,“ odpověděla prostě.
Pak ta chvilka minula; a na nevyslovené, okamžité znamení se Han vrhl stranou a Leia vypálila do vojáků.
Vzduch se zaplnil laserovou palbou – celý areál zahalil oranžovorůžový závoj, podobný elektronové bouři, protínané silnými záblesky.
Když se kouř rozptýlil, před Hana se přikolébal obří císařský kráčející kolos a zůstal stát. Han se podíval nahoru a viděl, že děla mu míří přímo do obličeje. Zvedl paže a udělal zkusmo krok vpřed. Nevěděl úplně přesně, co udělá. „Zůstaň vzadu,“ řekl potichu Leie a v duchu měřil vzdálenost ke stroji.
V té chvíli se na vrcholku kolosu otevřel poklop a Chewbacca s milým úsměvem vystrčil hlavu.
„Ahr rahr!“ zaštěkal Wookiee.
Solo by ho nejradši políbil. „Chewie! Pojď sem dolů! Je zraněná!“ Rozběhl se, aby přivítal svého partnera, ale v půli kroku se zastavil. „Ne, počkej. Mám nápad.“
Dvě vesmírné armády, podobné svým námořním protějškům z jiného času a galaxie, se vznášely na místě, loď vedle lodi, a pálily po sobě salvy v přímé konfrontaci.
Den byl ve znamení hrdinských, někdy sebevražedných manévrů. Povstalecký křižník, jehož záď se otřásala výbuchy a hořela, narazil přímo do císařského hvězdného destruktoru, než celý explodoval – a hvězdný destruktor vzal s sebou. Na kolizní kurs směrem k létajícím pevnostem byly navedeny nákladní lodě naložené výbušninami, posádky ponechaly své lodě osudu, který byl přinejlepším nejistý.
Lando, Wedge, Modrý velitel a Zelená letka se pustili do jednoho z větších destruktoru – byla to hlavní císařská komunikační loď. Už byla zneškodněna kanonádou z povstaleckého křižníku, který na oplátku zničila; ale její škody se daly opravit – takže povstalci museli zaútočit, dokud si líže rány.
Landova letka se pustila nízko – co by kamenem dohodil –, tím zabránili destruktoru, aby použil těžší děla. Tím také byly stíhačky neviditelné, dokud se nevynořily přímo před ním.
„Zvýšit příkon do čelních deflektorních štítů,“ hlásil Lando své partě. „Jdeme na to.“
„Jsem tu s tebou,“ odpověděl Wedge. „Letko, sevřít formaci.“
Spustili se do bleskurychlého náletu, kolmo k podélné ose císařského plavidla – kolmé lety přístroje těžko zachytávaly. Padesát stop od povrchu se otočili o devadesát stupňů, uháněli podle pancéřového trupu a přitom pálili z každého děla.
„Zahájit nálet na hlavní generátor,“ hlásil Lando.
„Rozumím,“ odpověděla Zelená letka. „Jdeme na pozicí.“
„Nepřibližujte se jim k předním bateriím,“ varoval je Modrý velitel.
„Dole je těžká palba.“
„Jsem na dostřel.“
„Vlevo od věže je loď těžce poškozená,“ poznamenal Wedge. „Soustřeďte se na tu stranu.“
„Souhlasím.“
Zelený dostal zásah. „Ztrácím energii!“
„Odpoutej se, vybuchneš!“
Zelený zamířil dolů jako raketa, přímo k předním bateriím destruktoru. Přídí otřásly mohutné exploze.
„Díky,“ řekl Modrý velitel tomu záblesku.
„Tím nám otevřel cestu!“ zaječel Wedge. „Jdem na to. Reaktory jsou přímo v tom nákladovém doku.“
„Za mnou!“ zvolal Lando a strhl Falcon do příkrého oblouku, který vystrašený personál reaktoru ohromil. Wedge a Modrý drželi formaci. Dělali, co mohli.
„Přímý zásah!“ zakřičel Lando.
„Už se veze!“
„Nahoru, nahoru!“
Rychle a strmě zamířili nahoru, protože destruktor se začal rozpadal v řadě stále mohutnějších výbuchů, až z něho zbyla malá hvězdička. Modrého velitele zachytila nárazová vlna a hodila ho proti boku menší císařské lodi, která také explodovala. Lando a Wedge unikli.
Na můstku velitelské lodi povstalců bylo plno kouře a křiku.
Ackbar dostihl Landa komlinkem. „Rušení přestalo. Máme štít na obrazovkách.“
„Ještě je tam?“ odpověděl Lando se zoufalou nadějí v hlase.
„Obávám se, že ano. Zdá se, že jednotka generála Sola to nezvládla.“
„Dokud nám nezničili poslední loď, máme naději,“ odpověděl Lando. Han neselže. Nemohl – ještě přece museli vyřídit Hvězdu smrti.
Na Hvězdě smrti Luke už téměř ztrácel vědomí pod neutuchajícími útoky císařových blesků. Bylo to nesnesitelné týrání, ochromila ho slabost, která pohlcovala jeho nitro, takže Luke už jenom toužil poddat se nicotě, do které padal.
Císař se usmíval na oslabeného mladého Jediho, zatímco Vader se vedle svého pána ztěžka stavěl na nohy.
„Ty mladý blázne!“ zaskřehotal na Luka. „Teprve teď, na konci, jsi porozuměl. Tvoje dětinské dovednosti nejsou ničím proti moci temné strany. Zaplatil jsi za nedostatek předvídavosti. A teď, mladý Skywalkere, zaplatíš cenu nejvyšší. Zemřeš!“
Smál se jako šílenec; a i když to Lukovi připadalo nemožné, blesky prýštící císaři z prstů nabyly na intenzitě. Sálem se rozlehl jejich kvil a vražedný jas všechno pohltil.
Lukovy pohyby se zpomalily, tělo ochablo, nakonec pod tou strašnou palbou padlo. Luke se přestal hýbat. Nakonec se zdálo, že z něho všechen život vyprchal.
V tom okamžiku Vader vyskočil, chytil císaře zezadu a přitáhl Palpatinovi ruce k tělu. Vader byl slabší než kdykoli dřív, a tak několik posledních minut nehybně ležel a chystal každou buňku svého těla na tento jediný, soustředěný čin – jediný možný čin; jeho poslední, pokud selže. Nevšímal si bolesti, nevšímal si studu a slabosti, nevšímal si hluku, který mu drtil hlavu, zaměřil se pouze a slepě na svou vůli – vůli porazit ďábla, kterého císař ztělesňoval.
Читать дальше