Джеймс Кан - Hvězdné Války - Návrat Jediho

Povstalecká flotila se vyloupla z hyperprostoru s hrozivým burácením. Z oslepujícího proudu světla se vynořoval batalion za batalionem, všechny ve formaci, a uháněly k Hvězdě smrti a Posvátnému měsíci, který zářil nedaleko. Brzy k cíli uhánělo celé loďstvo, v čele s Millennium Falcon .

Lando měl starosti hned od chvíle, kdy se vynořili z hyperprostoru. Kontroloval obrazovky, obracel polarity, radil se s počítačem.

Druhý pilot byl taky zmatený. „Zhng ahzi gng-nohzz. Dzhy lyhz!“

„Ale jak to?“ ptal se Lando. „Musíme ten štít přece nějak zachytit.“ Kdo to tady podváděl?

Nien Nunb ukázal na kontrolní panel a vrtěl hlavou. „Dzhmbd.“

„Ruší? Jak by nás mohli rušit, když nevědí, že se… blížíme.“

Hleděl na kvapem se blížící Hvězdu smrti, zatímco mu docházely důsledky toho, co řekl. Takže to nebyl překvapivý útok. Byla to pavouci síť.

Praštil do spínače komlinku: „Přerušit útok! Štít je stále zapnutý!“

Ze sluchátek se ozval hlas Červeného velitele. „Já na obrazovce nic nemám, jste si tím jistý?“

„Stáhnout se!“ rozkázal Lando. „Všechny letouny se stáhnou!“

Prudce zatočil vlevo a stíhačky Červené letky okopírovaly manévr.

Některým se to nepodařilo. Tři uhýbající X-plány zachytily o neviditelný deflektorní štít, nekontrolovatelně se začaly otáčet a vybuchly na povrchu štítu. Nikdo se nezastavil, aby se ohlédl.

Na můstku hvězdného křižníku povstalců ječely poplachy, blikala světla, houkačky troubily, jak mamutí vesmírný křižník náhle změnil směr pohybu ve snaze včas nabrat jiný kurs, aby se vyhnul srážce se štítem. Důstojníci pobíhali od bojových stanovišť k navigačním kontrolám; na obrazovkách byly vidět další lodě flotily, jak se spěšně pokládaly na bok a prchaly všemi směry, některé zpomalovaly, jiné zrychlovaly.

Admirál Ackbar promluvil do komlinku naléhavě, ale klidně. „Proveďte úhybný manévr. Zelená skupina nabere kurs do přechodného sektoru. MG-7, Modrá skupina –“

Kontrolor Mon Calamari zavolal z druhé strany můstku na Ackbara se slavnostním vzrušením: „Admirále, v sektoru RT-23 a PB-4 máme nepřátelské lodě.“ Veliký centrální průzor ožíval. Nebyla už za ním pouze hvězda smrti a zelený měsíc, plující osaměle ve vesmíru. Teď byla vidět císařská flotila, která vylétala v dokonalé, sevřené formaci zpoza Endoru ve dvou obrovských vlnách – v úmyslu obklíčit povstaleckou flotilu z obou stran, jako klepeta smrtícího škorpióna.

A před Aliancí barikáda štítu. Neměli kam jít.

Ackbar zoufale promluvil do komlinku: „Je to past. Připravte se na útok.“

Z rádia se ozval hlas neznámého pilota: „Stíhačky připravit! Jdeme na to!“

Útok začal. Bitva propukla.

Nejdřív stíhačky TIE – byly daleko rychlejší než neohrabané císařské křižníky, takže ty se měly s povstaleckými vetřelci vypořádat první. Následoval divoký souboj a černé nebe se brzy rozzářilo rubínovými výbuchy.

K Ackbarovi přistoupil pobočník: „Máme přídavnou energii pro čelní štít, admirále.“

„Dobrá. Dvojitou energii do hlavní baterie a –“

Najednou se hvězdný křižník otřásl pod termonukleárním ohňostrojem, který byl vidět z pozorovacího průzoru.

„Zlaté křídlo těžce poškozeno!“ zakřičel další důstojník a potácel se po můstku.

„Kryjte je!“ nařídil Ackbar. „Musíme získat čas!“ Znovu promluvil do komlinku, zatímco fregatou otřásala další detonace. „Všem lodím, udržujte pozici. Čekejte na můj rozkaz k návratu!“

Ale pro Landa a jeho útočné letky bylo příliš pozdě, aby rozkazu mohli uposlechnout. Už mířili ven z formace a mířili přímo k přibližující se císařské flotile.

X-plány, které provázely Falcon , vedl Wedge Antilles, Lukův dávný kamarád z prvního tažení. Když přilétali k císařským obráncům, ozval se z komlinku jeho hlas, klidný a zkušený: „Nastavit X-křídla do útočné pozice.“

Křídla se rozdělila jako blány vážek, přichystaná na rychlejší manévrování a větší nápor.

„Všechny letky, hlaste se,“ řekl Lando.

„Červený velitel připraven,“ odpověděl Wedge.

„Zelený velitel připraven.“

„Modrý velitel připraven.“

„Šedý velitel –“

Tohle poslední hlášení bylo přerušeno řadou výbuchů, které Šedou letku dokonale rozmetly.

„Už je to tady,“ komentoval to Wedge.

„Zvyšte na útočnou rychlost,“ nařídil Lando. „Kryjte naše křižníky před palbou tak dlouho, jak to bude možné.“

„Rozumím, Zlatý veliteli,“ odpověděl Wedge. „Letíme k bodu tři napříč ose –“

„Letí sem dva v úhlu dvacet stupňů –,“ informoval ho kdosi.

„Vidím, poznamenal Wedge. „Odřízněte je zleva, já si vezmu na mušku vůdce.“

„Dávej bacha, Wedgi, tři letí shora.“

„Jo, já –“

„Jsem tady, Červený veliteli.“

„Je jich příliš mnoho –“

„Zaměřili se na tebe, stáhni se –“

„Červená čtyři, pozor!“

„Jsem zasažen!“

X-plán se zatočil a neovladatelný, v plamenech, padal hvězdným nebem do nicoty.

„Jednoho máš nad sebou!“ zaječel Červený šest na Wedge.

„Moje skopy jsou negativní, kde je?“

„Červený šest, stíhací letka pronikla –“

„Míří k lékařské fregatě! Za nimi!“

„Vpřed,“ souhlasil Lando. „Jdu na to. V bodě tři pět jsou čtyři. Kryjte mě!“

„Jsme za tebou, Zlatý veliteli. Červený dva, Červený tři, dotáhněte –“

„Držte se tam vzadu.“

„Sevřít formaci, Modrá skupino.“

„Dobrý zásah, Červený dva.“

„Nebylo to špatné,“ řekl Lando. „Vezmu si další tři…“

Calrissian Falconem obrátil a jeho posádka začala pálit ze spodních děl na císařské stíhačky. Dvě zasáhli čistě, třetí se zakymácela pod výbuchem, takže narazila do dalších stíhaček v letce. Nebe jich bylo plné, ale Falcon byl rychlejší než polovina všeho, co létalo.

Bitevní pole během několika minut zrudlo palbou, bylo poseté chomáči dýmu, ohnivými koulemi, vířícími oblaky jisker, odletujícími zlomky, rachotem výbuchů, záblesky světla, padajícími stroji, zmrzlými mrtvolami, elektronovými bouřemi.

Byla to chmurná a omamující podívaná. A to byl teprve začátek.

Nien Nunb vedle Landa hrdelně zachrčel.

„Máš pravdu,“ zamračil se pilot. „Útočí jenom jejich stíhačky. Na co čekají ty hvězdné destruktory?“ Vypadalo to, jako by se císař pokoušel přimět povstalce k tomu, aby si koupili nemovitost, kterou ale neměl v úmyslu prodat.

„Dzhng zhng,“ upozornil ho druhý pilot, když shora nalétla další letka stíhaček TIE.

„Vidím je. Teď jsme určitě přímo uprostřed.“ Podruhé pohlédl na Endor, který mírumilovně plul napravo. „Tak dělej, Hane, starý kamaráde, nenechávej mě v tom.“

Han zmáčkl knoflík na přístroji, který měl na zápěstí, a zakryl si hlavu; vyztužené dveře do hlavní kontrolní místnosti se rozletěly na kousky nataveného kovu. Četa povstalců proletěla zejícím vchodem.

Zdálo se, že vojáci uvnitř jsou dokonale zaskočení. Několik z nich bylo zraněno výbuchem; ostatní jenom zmateně zírali, když na ně vyběhli povstalci s namířenými puškami. Han byl v čele, Leia hned za ním; Chewie jim kryl záda.

Nahnali personál do rohu bunkru. Hlídali je tři partyzáni, další tři hlídali východy. Ostatní začali rozmisťovat nálože.