Terry Pratchett - Čarodějky na cestách

Pozn. autora: Když se nad tím zamyslíte, takhle je vlastně většinou označují lidé, kteří se od nich liší jen tím, že chodí více oblečení.

Pozn. autora: Chybný přepis, někdy i výslovnost slov, může na druhé straně v některých případech představovat smrtelné nebezpečí. Tak například se stalo, že chamtivého Šerifa z Al-Ybi kdysi zatratilo jakési pologramotné božstvo a v průběhu několika dalších dní potom se všechno, čeho se dotkl, změnilo v Zlotu, což bylo. shodou okolností jméno malého trpaslíka z horské komunity vzdálené tisíce kilometrů od Al-Ybi. Chudák Zlota byl neodolatelným způsobem přitahován do onoho orientálního království a zázračně duplikován. O nějakých dva tisíce exemplářů zcela identického Zloty později se kletba vyčerpala. Dnešní obyvatelé Al-Ybi jsou proslulí neobvykle malým vzrůstem a výjimečně nevrlou povahou.

Pozn. autora: Což nám o čarodějkách hodně vypovídá.

Pozn. autora: Desideráta zaslala via Babička Stěhovalová lístek, kterým žádala, aby byla omluvena za příčinou toho, že bude mrtvá. Vnitřní zrak vám umožňuje zorganizovat si dokonale své společenské záležitosti.

Pozn. překl.: Stařenka Oggová přetéká klasickou moudrostí. Použila část prastarého citátu „Tempora mutantur, nos et mutamur in illis“, tedy „Časy se mění a my s nimi“.

Pozn. autora: Stařenka Oggová samozřejmě neměla nejmenší zdání o tom, co to taková koketa je, i když by pravděpodobně zkusila hádat.

Pozn. překl.: Je to trochu zvláštní, ale Maggie a Peggy jsou krácené verze jména Margareta, česky Markéta. Koneckonců ono to mezi Josefem a Pepíkem taky není úplně jasné.

Pozn. autora: Tady bych rád uvedl příklad paní Kosmopilíkové, osoby velmi populární mezi mladými lidmi, žijícími vysoko v horách Beraní hlavy, v pásmu věčného sněhu. Oni mladí lidé pohrdají výroky a moudrostí svých vlastních starších, což jsou knězi, odění v šafránová roucha a s modlitebními mlýnky v rukou. Mladí lidé z oněch oblastí se naopak občas vydávají do domu č. 3 v Quirmské ulici v plochém a páchnoucím Ankh-Morporku, aby hledali moudrost u nohou paní Kosmopilíkové — švadleny. Nikdo neví proč, pokud ovšem nevezmeme v potaz to neodolatelné vábení vzdálené moudrosti, protože oni mladí lidé nerozumějí jedinému slovu z toho, co jim paní Kosmo-pilíková zvýšeným hlasem říká nebo co na ně někdy, když jich dorazí víc najednou, dokonce i křičí. Mnoho holohlavých mladých mnichů se vrací do rodných sněhových výšin, aby tam meditovali nad tajemnými mantrami, které jim byly sděleny a zněly například „Dejte si odpich, magoři!“ či „Jestli tady ještě někoho z vás chytím, vy úchylní hajzlíci v oranžových nočních košilích, tak si mě nepřejte!“ nebo „Proč sem pořád, kručíš, lezete a koukáte mi na nohy, chlíváci?“ Vyvinuli dokonce zvláštní odvětví bojových umění, založené na svých zkušenostech. Při tomto boji na sebe soupeři nejprve nějakou chvíli zuřivě křičí a pak svého protivníka udeří koštětem.

Pozn. autora: Bábi Zlopočasná na něho kdysi naléhala, aby jí své tajemství prozradil, a protože obyčejný člověk nemá před čarodějkou žádné tajnosti, odpověděl jí Jasoň stydlivě: „No víte, madam, vono je to takhle. Když zavřu dvéře, zavedu ho ke kovadlině, a než se na něco shrabe, vyšiju mu malým kladivem jednu mezi voči. Pak mu řeknu do ucha, to jako zašeptám: ‚Jen si něco zkus, ty hajzle, a já ti položím koule na kovadlinu a vemu na ně velký kladivo.‘ “

Pozn. autora: Většina tradičních trpasličích kmenů nepoužívá ženská zájmena jako „ona“ nebo „její“. Některé dokonce ženský rod vypouštějí docela. Z toho vyplývá, že námluvy mezi trpaslíky musí být velmi vzrušující a taktní záležitost.

Pozn. autora: No, tak často to zase není. Rozhodně ne denně. A jistě ne všude. Ale je pravděpodobné, že v některých hodně studených zemích lidé říkají: „Tihle Eskymáci, oho! To jsou, panečku, pasáci! Padesát výrazů pro sníh. Věřili byste? Úžasné!“ A jistě to říkají velmi často.

Pozn. překl: Je poněkud zvláštní, když se princ v podobném příběhu jmenuje Aga, ale slibuji, že se to nakonec vysvětlí.

Pozn. autora: Pochopitelně, že v minulých staletích ten vodopád denně objevovalo bezpočet trpaslíků, trollů, domorodých obyvatel, lovců, stopařů i lidí, kteří zabloudili v okolí. Jenže oni nebyli cestovatelé, a proto se to nepočítá.

Pozn. překl: Názvem gumbo pojmenovali louisianští černoši univerzální kašovitý pokrm, ve kterém je všechno, od fazolí po strouhaný ibišek. Paní Gogolová tedy měla pravdu a to, že lidé pojídající gumbo dopadli lépe než pes, který sežral dort pejskovi a kočičce, jen potvrzuje, že magické schopnosti paní Gogolové byly opravdu rozsáhlé.

Pozn. autora.: Stařenka Oggová zaslala rodině takových pohlednic celou řadu, ale první z nich přišla několik dnů po Stařenčině návratu. To je prostě tradice a děje se to tak od nepaměti v celém vesmíru.

Pozn. autora: Něco ze Stařenky Oggové dříve nebo později uvázlo na každém, kdo se s ní delší čas stýkal.

Pozn. překl: Stará panna je na Zeměploše totéž co u nás Černý Petr, ale Černý Petr by Bábi jistě nijak nepopudil. Patience je patience i u nás, ale v cizozemské řeči to znamená „trpělivost“.

Pozn. autora: Sen-buddhisté jsou nejbohatší náboženskou sektou ve vesmíru. Základní pilíř jejich náboženství spočívá v přesvědčení, že hromadění bohatství je velké zlo a nesmírně zatěžuje lidskou duši. Sen-buddhisté se proto bez ohledu na osobní risk a oběti snaží získat co největší bohatství, aby tak snížili nebezpečí, ohrožující ostatní lidi.

Pozn. autora: Nejen někteří bohové, ale i Černá Alissa měla potíže s pravopisem a výslovností některých slov. Tenkrát museli dát Zlotovi pěknou sumičku peněz, jen aby zmizel a nedělal zbytečné scény.

Pozn. překl: Ten výraz Stařenčino úsilí nijak nezmenšuje, je to jen ženská podoba slova „zmužile“-Každému, co mu patří. I když ve Stařenčině případě a věku to jistě nehraje tak podstatnou roli.

Pozn. autora: V Ankh-Morporku se zatím v téže době hýbaly obchody tak pomalu, že někteří pokrokovější členové cechu si začali dávat do výkladů velkých obchodů lístky s, nabídkami typu „ke dvěma objednaným podříznutím jedno otrávení zdarma“.

Pozn. autora: Roland III. Dračka, jeden z historických vládců Lancre. Tradovalo se, že to byl velmi nepříjemný a přitom slabošský monarcha, jehož jméno se vrylo do paměti lidu jen díky určité slangové rýmovačce, která z něj vytvořila velmi konkrétní synonymum.

Pozn. autora: Stařenka Oggová věděla přesně, jak se píše slovo „banán“, ale nevěděla, kdy včas přestat.