Terry Pratchett - Pravda

Pozn. autora: A o většině trpaslíků se také pořád ještě mluvilo jako „o něm“, dokonce i když se měl za někoho vdávat. Všeobecně se to bralo tak, že někde pod vší tou kroužkovou zbrojí je jeden z nich „ona“ a že stačí, když příslušný pár ví který. Faktem je, že otázky sexu patří tradičně k těm, o nichž se mezi trpaslíky nehovoří — možná z jakési počestnosti, možná proto, že je nijak zvlásť nezajímají, ale nejspíše a téměř jistě proto, že jsou přesvědčeni, že ať už se dva trpaslíci spolu rozhodnou dělat cokoliv, je to jen jejich vlastní věc.

Pozn. autora: Nejlepší způsob, jak popsat pana Větroměje, by asi byl tenhle: Představte si, že jste na schůzi. Rádi byste skončili co nejdříve. Všichni ostatní také. Už není ani o čem diskutovat. A právě ve chvíli, kdy už všichni vidí, jak se za časovým horizontem vynořují Jejich Soukromé Věci, a začínají skládat papíry a zapínat tašky, ozve se hlas „Mohl bych se zmínit ještě o jedné maličkosti, pane předsedo…?“, a vy s pocitem nesnesitelné těžkosti v žaludku pochopíte, že teď bude večer dvakrát tak dlouhý a bude se mnohokrát vracet ke schůzím minulým. Muž, který právě pronesl tuto větu a teď sedí na svém místě s blazeovaným výrazem člověka oddaného předpisovým ceremoniálům, je tak podobný panu Větromějovi, že ani nemusíte hledat deset rozdílů. Jedna z věcí, které charakterizují pány Větroměje celého vesmíru, je výraz „podle mého skromného mínění“. Oni si o něm myslí, že dodá váhu jejich prohlášení, ale ve skutečnosti jím signalizují, že to, co bude následovat, je zakyslé hledisko člověka se společenským půvabem žabince.

Pozn. překl.: Tady se laskavému čtenáři omlouvám. Tak jako my známe Pyrrhovo vítězství, medvědí službu, danajský dar nebo Potěmkinovy vesnice, znají Angličané spojení Hobsonova volba, což je volba, kdy člověk nemá na výběr, tedy typu buď tohle, nebo nic. V češtině jsem na nic takového nenarazil. Obávám se, že jsem tady měl jen Hobsonovu volbu.

Pozn. překl.: Nebudu vás zdržovat. Femur je latinsky „stehenní kost“. Nedá se nic dělat, v té latině to má větší švih.

Pozn. překl.: Taky vám to něco připomíná? Nebo se mi to jen zdá?

Pozn. autora: Bylo to stejné, jako kdyby skupinka žraloků začala prozpěvovat reklamní songy na konzervovanou zeleninu.

Pozn. překl.: Hádanka: Proč neměl čtvrtý skřet žádné brýle? Odpověď: Protože kreslil černou barvou a na to brýle nepotřeboval. Dnes se v drtivé většině tiskne ofsetem neboli tiskem z plochy. Používají se čtyři základní barvy — žlutá, červená, modrá a černá — a jejich skládáním pak vznikají všechny barvy ostatní. Asi jako když přes sebe kladete barvy v akvarelu. Není to zdaleka tak jednoduché, jak to vypadá, takže myslím, že si ti čtyři fujtajblíci svoje cigáro zasloužili.

Pozn.autora: Abychom si přiznali pravdu, jen velmi málo lidí si kdy myslelo, že k sobě mají čistota a svatost tak blízko, snad jen pokud v jejich výkladovém slovníku chyběla pěkná řádka stran. Zato čpící bederní rouška a vlasy v pokročilém stadiu absolutní nečesanosti bývaly všeobecným znakem proroka, jejichž pohrdání věcmi světskými, kterých se vzdávali, téměř vždycky začínalo u mýdla.

Pozn. překl.: Tedy takzvaný doublecross, což v některých zemích Zeměplochy není symbol náboženský, ale symbol lsti a podvodu. U poněkud svatouškovských vrahů je pak těžko rozhodnout.

Pozn. překl.: Obávám se, že musím upozornit na správnou výslovnost tohoto jména. Píše se dohromady jako Prachoň a vyslovuje se taky dohromady, ale jako Prachoň. Nejen Angličané mají slova, která se jinak píší a jinak vyslovují!