Robert Jordan - Pán chaosu
Здесь есть возможность читать онлайн «Robert Jordan - Pán chaosu» весь текст электронной книги совершенно бесплатно (целиком полную версию без сокращений). В некоторых случаях можно слушать аудио, скачать через торрент в формате fb2 и присутствует краткое содержание. Жанр: Фэнтези, на чешском языке. Описание произведения, (предисловие) а так же отзывы посетителей доступны на портале библиотеки ЛибКат.
- Название:Pán chaosu
- Автор:
- Жанр:
- Год:неизвестен
- ISBN:нет данных
- Рейтинг книги:5 / 5. Голосов: 1
-
Избранное:Добавить в избранное
- Отзывы:
-
Ваша оценка:
- 100
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
Pán chaosu: краткое содержание, описание и аннотация
Предлагаем к чтению аннотацию, описание, краткое содержание или предисловие (зависит от того, что написал сам автор книги «Pán chaosu»). Если вы не нашли необходимую информацию о книге — напишите в комментариях, мы постараемся отыскать её.
Pán chaosu — читать онлайн бесплатно полную книгу (весь текст) целиком
Ниже представлен текст книги, разбитый по страницам. Система сохранения места последней прочитанной страницы, позволяет с удобством читать онлайн бесплатно книгу «Pán chaosu», без необходимости каждый раз заново искать на чём Вы остановились. Поставьте закладку, и сможете в любой момент перейти на страницу, на которой закончили чтение.
Интервал:
Закладка:
Tyhle věci mu probíhaly před očima, ale on si je nepřipouštěl. Před ním byli jenom muži, ostružiní, které je třeba prosekat sekerou, jeho a Loialovou, a Aramovým mečem. Pak uviděl něco, co jeho soustředění narušilo. Vzpínající se kůň, jehož jezdce strhávají ze sedla a zároveň mu do těla vjíždí aielský oštěp. Jezdec měl červený kyrys. A byli tu další okřídlení gardisté, celý hlouček, bodajících kopími, Nurellemu vlálo péro nad hlavou. O chvíli později zahlédl Kirunu, s tváří klidnou a nezaujatou, nesoucí se jako královna bitev stezkou, kterou jí prosekávali její tři strážci, a oheň, jenž jí vyletoval z rukou. A byla tu Bera, a o kus dál Faeldrin, Masuri a... Co, pod Světlem, dělají tady? Co tady vůbec dělají? Měly zůstat s moudrými!
Odněkud se ozvalo duté zadunění – jako hromobití – proniklo i hlukem bitvy, řevem a jekem. O chvíli později se necelých dvacet kroků od něho objevil pruh světla, jenž proťal několik mužů a koní jako obrovská břitva, načež se rozšířil v průchod. Z něj vyskočil muž v černém kabátci s mečem v ruce a padl k zemi se shaidským oštěpem v břiše, ale o chvíli později vyskočilo osm devět dalších, než průchod zmizel, kteří kolem padlého muže utvořili kruh mečů. Víc než mečů. Někteří ze Shaidů, kteří se na ně vrhli, padli čepelí, ale víc jich prostě vzplálo plamenem. Hlavy jim vybuchovaly jako melouny, jež z výšky dopadnou na kámen. Perrin měl dojem, že asi sto kroků za nimi zahlédl další kruh mužů v černých kabátech, obklopený ohněm a smrtí, ale neměl čas se divit. Shaidové se stahovali i kolem něj.
Postavili se zády k zádům s Loialem a Aramem a zoufale se kolem sebe oháněli zbraněmi. Teď se postupovat nedalo. Měli co dělat, aby se vůbec udrželi na místě. Krev Perrinovi bušila v hlavě a slyšel sám sebe, jak lapá po dechu. Slyšel funět i Loiala, znělo to jako obrovské měchy. Perrin čepelí odrazil bodající oštěp, hrotem prosekl dalšího Aiela při rubovém seku, rukou zachytil hlavici, nevšímaje si krvavé rány, kterou mu způsobila, a proťal zahalenou tvář. Nemyslel si, že se ještě dlouho udrží. Každou částí svého já se soustředil na to, aby zůstal naživu ještě o chviličku déle. Skoro každou částí. V koutku mysli si držel obraz Faile a smutnou myšlenku, že se jí nebude moci omluvit za to, že se nevrátí.
Bolestivě zkroucený v truhle, lapající po dechu, Rand hmatal po štítu mezi sebou a pravým zdrojem. Prázdnotou se neslo sténání, temná zuřivost a spalující strach klouzaly po jejím okraji. Už si vůbec nebyl jistý, co je jeho a co Luise Therina. Náhle mu zamrzl dech. Šest bodů, ale jeden teď ztvrdl. A pak druhý. Třetí. V uších mu zazněl drsný smích. Po chvíli si ale uvědomil, že se směje on. Pak ztvrdl i čtvrtý uzel. Čekal a snažil se potlačit něco, co nepříjemně připomínalo šílené hihňání. Poslední dva body zůstaly měkké. Tlumené pochichtávání utichlo.
Ucítí to , sténal Luis Therin zoufale. Ony to ucítí a zavolají ostatní zpátky .
Rand si olízl popraskané rty stejně suchým jazykem. Všechna šťáva zřejmě přešla do potu, který ho zaplavoval a pálil v ranách. Jestli se pokusí a neuspěje, už nikdy druhou šanci nedostane. Nemohl čekat. Možná už stejně žádnou další příležitost mít nebude. Opatrně poslepu hmatal po čtyřech tvrdých bodech. Nic tam nebylo, stejně jako nemohl vidět nebo cítit samotný štít, ale nějak cítil kolem té nicoty, cítil její tvar. Jako uzly. Mezi provazem v uzlu bylo vždycky místo, jakkoliv pevně byl utažený, mezery menší než vlásek, kam se dostal pouze vzduch. Pomalu, tak pomalu, šátral v jedné z těch mezer, tlačil se do nekonečně malého prostoru mezi tím, co tam zřejmě vůbec nebylo. Pomalu. Za jak dlouho se ostatní vrátí? Jestli se toho znovu ujmou dřív, než najde cestu tím mučivým bludištěm... Pomalu. A najednou ucítil pravý zdroj, jako kdyby se o něj otřel špičkou prstu. Saidín byl pořád mimo dosah – štít stále držel – ale cítil naději stoupající v Luisi Therinovi, a vzrušení. Dvě Aes Sedai stále držely svou část přehrady, stále věděly, co dělá.
Rand by neuměl vysvětlit, co udělal vzápětí, ačkoliv Luis Therin mu vysvětlil jak. Vysvětlil mu to mezi svými šílenými představami, mezi záchvaty vzteku a kvílení kvůli ztracené Ilieně, mezi blábolením, že si zaslouží zemřít, a řvaním, že jim nedovolí, aby ho odřízly. Bylo to, jako by sevřel něco, co protáhl uzlem, sevřel to, jak nejpevněji dokázal. Uzel odolával. Rozechvěl se. A potom se rozletěl. Zůstalo jich jenom pět. Přehrada se ztenčila. Cítil, jak slábne. Neviditelná stěna, kterou nyní tvořilo jen pět řad cihel místo šesti. Dvě Aes Sedai to musely ucítit taky, ačkoliv možná zcela přesně nepochopily, co se stalo nebo jak. Prosím, Světlo, ne teď. Ještě ne.
Rychle, téměř až překotně zaútočil postupně na zbývající uzly. Ztratil se druhý. Štít slábl. Nyní to bylo rychlejší, jako by se učil cestu skrz, přestože to pokaždé bylo jiné. Jeden uzel zmizel a místo něj se objevil třetí měkký bod. Aes Sedai možná nevěděly, co dělá, ale nehodlaly tam jen tak sedět se založenýma rukama, zatímco štít stále slábl. Rand, nyní skutečně zoufalý, se vrhl na další uzel. Musel ho rozvázat, než ke štítu přijde čtvrtá sestra. Čtyři by ho možná dokázaly zadržet, ať by udělal cokoliv. Málem s pláčem se dral složitým vinutím, klouzal mezi nicotou. Horečnatě sevřel a roztříštil třetí uzel. Štít zůstal, nyní ho však držely jen tři. Kdyby se jen dokázal pohnout dost rychle.
Když sáhl po saidínu , neviditelná přehrada tam byla pořád, ale už nepřipomínala kámen ani cihly. Když zatlačil, poddávala se, ohýbala se pod jeho tlakem, ohýbala se stále víc. Náhle se před ním roztrhla jako zetlelá látka. Naplnila ho jediná síla a on se zároveň podíval na ty tři měkké body a nemilosrdně je rozdrtil pěstí z ducha. Kromě toho pořád mohl usměrňovat jen tam, kde viděl, a viděl jen matně vnitřek truhly, tedy to, co z ní mohl vidět, když měl hlavu vraženou mezi kolena. Ale ještě než skončil s pěstí z ducha, usměrnil vzduch. Truhlice se s hlasitým prásknutím rozletěla na třísky.
Volný , vydechl Luis Therin, a byla to ozvěna Randovy vlastní myšlenky. Volný . Nebo to možná bylo obráceně.
Za to zaplatí , zavrčel Luis Therin. Jsem Jitřní pán .
Rand věděl, že teď musí konat ještě rychleji, konat rychle a surově, ale nejdřív se musel snažit, aby se vůbec dokázal pohnout. Svaly tlučené dvakrát denně, ani nevěděl jak dlouho, a každý den nacpané do truhly, ty svaly protestovaly, když zaťal zuby a pomalu se zvedl na kolena. Protesty byly vzdálené, jako bolest v těle někoho jiného, ale nedokázal se pohybovat rychleji, bez ohledu na to, jak silný se díky saidínu cítil. Prázdnota tlumila emoce, ale snažilo se do ní procpat něco blízkého panice.
Byl v lesíku a mezi větvemi téměř bez listí pronikaly široké sluneční paprsky. Lekl se, když si uvědomil, že je ještě den, dokonce možná poledne. Musel konat, brzy přijdou další Aes Sedai. Dvě ležely opodál, zřejmě v bezvědomí, jedna měla na čele ošklivou krvácející ránu. Třetí, hranatá žena, klečela, zírala do prázdna, oběma rukama si držela hlavu a ječela. Třísky a kousky truhlice se jí zřejmě vůbec nedotkly. Žádnou z nich nepoznal. Na okamžik zalitoval, že neutišil ani Galinu, ani Erian – nebyl si jistý, jestli to vůbec chtěl udělat. Luis Therin dlouze vykládal, jak hodlá odříznout jednu každou z těch, které ho uvěznily, Rand doufal, že je to jeho vlastní nápad, jakkoliv uspěchaný – okamžik, a uviděl na zemi pod kousky truhlice ležet další postavu. V růžovém kabátci a spodcích.
Читать дальшеИнтервал:
Закладка:
Похожие книги на «Pán chaosu»
Представляем Вашему вниманию похожие книги на «Pán chaosu» списком для выбора. Мы отобрали схожую по названию и смыслу литературу в надежде предоставить читателям больше вариантов отыскать новые, интересные, ещё непрочитанные произведения.
Обсуждение, отзывы о книге «Pán chaosu» и просто собственные мнения читателей. Оставьте ваши комментарии, напишите, что Вы думаете о произведении, его смысле или главных героях. Укажите что конкретно понравилось, а что нет, и почему Вы так считаете.