Robert Jordan - Křižovatka soumraku

Egwain by si byla ráda s Bode a dalšími popovídala, ale amyrlin se musela rovněž hodně učit. Amyrlin měla mnoho povinností, několik přítelkyň a žádné oblíbenkyně. Kromě toho by i jen náznak náklonnosti dvouříčské dívky vyčlenil z kolektivu a ze života s ostatními novickami by měly samou mizérii. A navíc by mi to neprospělo u sněmovny , pomyslela si suše. Přesto chtěla, aby ji dvouříčské dívky chápaly.

Druhá novicka, již Sharina jmenovala, se ani nezvedla, ani nepřestala usměrňovat, jen černýma očima blýskla po Sharině. „Kdyby se mi dovolilo opravdu cvičit, mohla bych v tomhle být nejlepší,“ zavrčela mrzutě. „Zlepšuju se. Vím, že ano. Umím věštit, víte.“ Jako by to spolu souviselo. „Tiano Sedai, řekni jí, že můžu zůstat déle. Dokážu tuhle misku dokončit před příští hodinou, a Adine Sedai určitě nebude vadit, když se trochu opozdím.“ Jestli jí hodina začínala brzy, opozdí se víc než jen trochu, pokud se tu zdrží, aby dokončila misku. Po hodině práce byla miska bílá jen z poloviny.

Tiana otevřela ústa, ale než ze sebe vydala jediné slovo, Sharina zvedla prst a po chvíli druhý. Muselo to mít nějaký zvláštní význam, protože Nicola zesinala, okamžitě propustila tkaniva a vyskočila tak rychle, až strčila do lavice, čímž si vysloužila zamračený pohled od druhých dvou novicek, jež na ní seděly. Ty se však honem vrátily k práci. Nicola skoro běžela uložit zpola dokončenou misku do truhly a pak se vrhla pro plášť. Z koberečku za stoly, kde ji Egwain prve neviděla, vyskočila žena v krátkém hnědém kabátku a širokých kalhotách. Areina, mračící se na všechny v dohledu, vyletěla ze stanu za Nicolou. Obě se tvářily stejně rozladěně a nespokojeně. Pohled na ty dvě pohromadě Egwain znepokojil.

„Nevěděla jsem, že sem smějí kamarádky, aby se dívaly,“ podotkla. „Dělá Nicola stále potíže?“ Nicola a Areina se pokoušely vydírat ji, Myrelle a Nisao, ale tohle na mysli neměla. To bylo další tajemství.

„Lepší, když se kamarádí s Areinou než s některým štolbou,“ zafrkala Tiana. „Už dvě se nechaly obtěžkat, víš, a deset dalších to nejspíš potká. Ta holka ale potřebuje víc kamarádek. Přítelkyně splní svůj účel.“

Odmlčela se, když do stanu vpadly další dvě bíle oděné novicky a se zakvíknutím se zastavily, když zjistily, že Aes Sedai stojí přímo před nimi. Spěšně se spustily do dřepu a pak se na Tianin pokyn vrhly dozadu, kde si složily pláště a z truhlic vytáhly částečně zbělenou číši a téměř bílý pohár.

Sharina se dívala, jak se dávají do práce, potom si vzala plášť a přehodila si ho přes ramena. „Omluvíš-li mne, Tiano Sedai,“ řekla a předvedla pukrle, téměř jako kdyby si byly rovny, „řekly mi, abych dnes pomohla s obědem, a nechci se dostat do křížku s kuchařkami.“ Tmavýma očima spočinula na Egwain a kývla.

„Běž tedy,“ štěkla Tiana ostře. „Nerada bych slyšela, že tě zmrskaly za pozdní příchod.“

Sharina nehnula brvou, znovu Tianě a přísedícícm předvedla pukrle, ani uspěchaně, ani líně, a také Egwain – s dalším pronikavým, ale ještě ne urážlivým pohledem – a potom se za ní stanová chlopeň zavřela a Tiana rozčileně zafuněla.

„Nicola dělá míň potíží než jiné,“ pronesla temně a Janya potřásla hlavou.

„Sharina nedělá problémy, Tiano.“ Mluvila rychle jako vždy, ale tiše, aby ji nebylo slyšet v zadní části stanu. Neshody mezi sestrami se nikdy neprojednávaly před novickami. Zvlášť když se neshoda týkala nějaké novicky. „Ona už zná pravidla lépe než přijatá a nikdy nepřekročí hranici. Nikdy se z ničeho neulívá, ani z nejhorších prací, a první přijde s pomocí, když to nějaká novicka potřebuje. Sharina je prostě Sharina. Světlo, nesmíš dovolit, aby tě zastrašovala novicka .“

Tiana ztuhla a rozzlobeně otevřela ústa, ale jakmile Janya jednou spustila, skočit jí do řeči nebylo nic snadného. „Nicola, na druhou stranu, dělá všechny možné potíže, matko,“ sypala ze sebe hnědá. „Od chvíle, kdy jsme zjistily, že má dar věštění, věští dvakrát třikrát denně, pokud dáš na její slovo. Nebo spíš to vykládá Areina. Nicola je dost chytrá, aby věděla, že si podle všeho nemá pamatovat, co věští, ale Areina je zřejmě vždy u toho, aby to slyšela a zapamatovala si její slova a pomohla jí je vyložit. Něco z toho by napadlo každého v táboře s půlkou mozku a důvěřivou náturou – bitvy se Seanchany nebo asha’many, uvěznění amyrlin, Drak Znovuzrozený dělá samé nemožné věci, vidění, která by mohla znamenat Tarmon Gai’don nebo žaludeční nevolnost – a všechno to ostatní se děje jen proto, aby to ukázalo, že by Nicole mělo být dovoleno postupovat rychleji. Pořád po tom prahne. Myslím, že jí už přestala věřit i většina novicek.“

„Taky do všeho strká nos,“ přisadila si Salita ve chvíli, kdy jí Janya poskytla možnost, „ona i ta druhá holka.“ Zachovávala chladnou a klidnou tvář a zvedla si šátek, jako kdyby se na něj cele soustředila, ale s řečí dost chvátala, snad se bála, že se hnědá znovu ujme slova. „Obě byly zmrskány za špehování sester a já sama jsem Nicolu přistihla, jak nakukuje na pozemek pro cestování. Tvrdila, že se jenom chtěla podívat, jak se otevírá průchod, ale já si myslím, že se snažila naučit tkanivo. Netrpělivost chápu, ale klam nelze připustit. Už si nemyslím, že Nicola získá šátek, a upřímně řečeno, začínám uvažovat, jestli bychom ji neměly poslat pryč dříve nežli později. Kniha novicek je možná otevřená pro každou,“ dodala s důrazným pohledem na Egwain, „ale kvůli tomu ještě nemusíme úplně snížit měřítka.“

Tiana zamračeně našpulila rty, což znovu zdůraznilo její dolíček. Egwain mohla snadno zapomenout, že nosí šátek už třicet let, a myslet si, že je sama novickou. „Dokud jsem já správkyní novicek, rozhodnutí, jestli poslat nějaké děvče pryč, je pouze na mně,“ vyhrkla ohnivě, „a já nehodlám ztratit dívku tak silnou jako Nicola.“ Nicola bude jednoho dne velice silná v jediné síle. „Nebo Sharina,“ dodala s úšklebkem a podrážděně si uhladila suknice. Sharinin potenciál byl rozhodně pozoruhodný, mnohem větší, než měla kterákoliv žena v živé paměti kromě Nyneivy, a byla dokonce silnější než Nyneiva. Některé sestry si myslely, že by se mohla stát nejsilnější, jak jen to bylo možné, ale to byla jen spekulace. „Jestli ti, matko, dělá Nicola potíže, dohlédnu na ni.“

„Jenom jsem byla zvědavá,“ pronesla Egwain opatrně a spolkla návrh, aby na obě ženy řádně dohlížely. Nechtěla mluvit o Nicole. Bylo by příliš snadné dostat se před volbu, že bude muset lhát nebo odhalit věci, jež se odhalit neodvažovala. Škoda že nedovolila Siuan zařídit v tichosti jejich smrt.

Šokované sebou při té myšlence trhla. Opravu se z Emondovy Role dostala tak daleko? Věděla, že bude muset dříve nebo později vydat rozkaz, po němž budou v bitvě umírat muži, a myslela si, že by dokázala vydat rozsudek smrti, pokud by to bylo opravdu nutné. Pokud by jedna smrt mohla zabránit smrti tisíců či dokonce stovek, nebylo by správné ji nařídit? Ale nebezpečí, jež představovaly Nicola a Areina, spočívalo jen v tom, že by mohly odhalit tajemství, které by mohlo Egwain z al’Vereů nadělat nepříjemnosti. Myrelle a ostatní by měly štěstí, kdyby z toho vyšly jen s mrskáním, což by rozhodně považovaly za víc než nepříjemnost, ale nepohodlí nebylo dostatečným důvodem pro zabití.