Isaac Asimov - Oblázek na obloze

„Na jakou stopu?“

Balkisův úsměv naznačoval zatrpklost. „Dovolil bych si Vaší Excelenci připomenout, že jde o jeden významný projekt, který na Zemi probíhá již několik let.“

„Ne tak hlasitě!“ Premiér na okamžik zapomněl na důstojnost a spěšně se rozhlédl.„Vaše Excelence, k vítězství nám nepomůže nervozita, ale důvěra… Víte, že úspěch celého projektu závisí na uvážlivém využití té Shektovy hračky, synapsifikátoru. Pokud víme, až dosud se synapsifikátor využíval výlučně podle našich příkazů, a to k vymezeným účelům. A teď, bez jakéhokoli upozornění, Shekt synapsifikoval neznámého muže, a tak porušil všechny naše příkazy.“

„To je přece prosté,“ ozval se premiér. „Potrestejte Shekta, toho synapsifikovaného dejte pod zámek, a bude to.“

„Ne, ne. Uvažujete příliš přímočaře, Vaše Excelence, a uniká vám to podstatné. Nejde o to, co Shekt udělal, ale proč to udělal. Povšimněte si, že zde existuje jedna shoda okolností, jedna z celé řady, které následují. Ve stejný den navštívil Shekta prokurátor Země a Shekt nás loajálně a důvěryhodně informoval o všem, o čem spolu hovořili. Ennius chtěl synapsifikátor pro celé Impérium. Zřejmě mu přislíbil značnou pomoc a štědré přispění ze strany imperátora.“

„Hmm,“ zabručel premiér.

„Zaujalo vás to? Nezní vám takový kompromis lákavě ve srovnání s rizikem, které provází náš současný zámysl? Už jste zapomněl, jak nám při hladomoru před pěti lety slibovali potraviny? Zapomněl jste? Nakonec dodávky odmítli, protože jsme neměli imperiální kredity, a naše zboží nechtěli, protože je prý radioaktivní. Darovali nám potraviny, jak slibovali? Půjčili nám aspoň? Sto tisíc lidí zahynulo hladem. Nevěřte slibům cizáků!

Ale o to teď nejde. Důležité je, že Shekt dokázal svou loajalitu. Neměli bychom tedy o něm pochybovat. Určitě by nás nenapadlo, že se ještě tentýž den dopustí zrady. A přesto se dopustil.“

„Máte na mysli ten nepovolený experiment, Balkisi?“

„Ano, Vaše Excelence. Kdo byl ten synapsifikovaný muž? Máme jeho fotografie a díky Shektovu asistentovi také jeho sítnicový obraz. V planetární kartotéce nemá záznam. Z tohovyplývá závěr, že to není Pozemšťan, ale cizák. A co víc, Shekt to musel vedet, protože identifikační karta se nedá padělat ani přenést na někoho jiného, stačí zkontrolovat sítnicový obraz. Takže je to prosté. Nevyvratitelná fakta vedou k závěru, že Shekt vědomě synapsifikoval cizáka. A proč?

Odpověď může být až nepříjemně prostá. Shekt není ideálním nástrojem našich záměrů. V mládí patřil k asimilacionistům, jednou dokonce kandidoval do washennské Rady s programem založeným na smíření s Impériem. Mimochodem, nezvolili ho. “

Premiér ho přerušil: „To jsem nevěděl.“

„Že ho nezvolili?“

„Ne, že kandidoval. Proč mi o tom nikdo neřekl? Zastává místo, na němž by mohl být velmi nebezpečný.“

Balkis se tolerantně pousmál. „Shekt vynalezl synapsifikátor a je zatím jediný, kdo s ním umí pracovat. Vždycky jsme ho měli na očích, ale teď ho budeme sledovat pozorněji. Nezapomínejte, že zrádce v našich řadách, o kterém víme, může být pro nepřítele nebezpečnější, než je nám prospěšný loajální občan.

Ale vraťme se k faktům. Shekt synapsifikoval cizáka. Proč? Synapsifikátor se dá využít prakticky k jedinému účelu — ke zdokonalení myšlenkového pochodu. Proč tedy? Protože jedině tak je možno překonat naše vědce, kteří už kúru na synapsifikátoru prodělali. Chápete? To znamená, že Impérium přinejmenším tuší, co se na Zemi děje. Je to malichernost, Vaše Excelence?“

Na premiérově čele tu a tam vyrazily kapičky potu. „To si skutečně myslíte?“

„Fakta jsou jako skládačka, u níž vyřezané kousky do sebe zapadají jediným možným způsobem. Ošetřený cizák je nenápadný, na první pohled dokonce duševně omezený. To je taky dobrý tah, protože muž, který je tlustý a plešatý, klidně může být nejschopnějším imperiálním špionem. Ale ano, může. Komujinému takový úkol svěřit? — Toho cizince, který si mimochodem říká Schwartz, sledujeme, jak jen to jde. A nyní si projděme druhou skupinu hlášení.“

Premiér na ně vrhl pohled. „Ta, která se týkají Bela Arvardana?“

„Doktora Bela Arvardana,“ přisvědčil Balkis. „Je to významný archeolog z vyhlášeného sektoru Sirius, kde žijí nejdrzejší a nejurozenější nafoukanci.“ Poslední slova vyslovil nepřátelským tónem. Pak pokračoval: „No to nic. V každém případě je pravým opakem Schwartze, — téměř poeticky s ním kontrastuje. Není neznámý, je slavný. Místo aby se vetřel potají, připlul na vlně publicity. Neupozorňuje nás na něho bezvýznamný technik, ale sám prokurátor Země.“

„A vy si myslíte, Balkisi, že je mezi nimi nějaká souvislost?“

„Dávám Vaší Excelenci ke zvážení, že úkolem jednoho může být odvést naši pozornost od druhého. Jinak řečeno, jelikož vládnoucí kruhy Impéria se v intrikách vyznají, máme tu názorné ukázky dvou způsobů kamufláže. V případě Schwartze jsou světla zhasnutá. V případě Arvardana nám bijí do očí. Nemáme v obou případech nic vidět? — Ale pokračujme. Na co nás v souvislosti s Arvardanem upozornil Ennius?“

Premiér si zamyšleně mnul nos. „Řekl, že Arvardan pořádá s imperiální podporou archeologickou expedici a z vědeckých důvodů chce navštívit zakázané oblasti. Nechtějí tím urážet naše city, ale kdybychom ho slušnou formou zadrželi, podpoří náš postoj na Galaktické radě. Něco takového řekl.“

„Takže máme dávat dobrý pozor na Arvardana. Ale proč? Aby se bez povolení nedostal na zakázaná území. Máme u nás vedoucího archeologické expedice, který nemá lidi, loď ani vybavení. Máme u nás cizáka, který místo aby zůstal na Everestu, kam patří, se z nějakého důvodu potlouká po Zemi — a ze všeho nejdřív jede do Chica. A jak chtějí naši pozornost odvézt od těch nejpozoruhodnějších a nejpodezřelejších okolností?přece tím, že nám dají vědět, abychom dobře hlídali něco, co nemá žádný význam.

Uvědomte si, Vaše Excelence, že Schwartz byl v Ústavu jaderného výzkumu držen potají šest dnů. A pak uprchl. Není to zvláštní? Najednou někdo nezamkl dveře. Na chodbě náhodou nikdo nehlídal. Podivná nedbalost. A který den uprchl? Právě tehdy, když do Chica přijel Arvardan. Druhá pozoruhodná shoda okolností.“

„Vy si tedy myslíte…“ vydechl premiér.

„Myslím si, že Schwartz je na Zemi jako cizácký agent, že Shekt je spojka na naše asimilacionistické zrádce a že Arvardan je spojka na

Impérium. Všimněte si, jak obratně bylo setkání Schwartze s Arvardanem naaranžováno. Schwartzovi je umožněno uprchnout, a jeho ošetřovatelka — Shektova dcera, což je další podivuhodná náhoda — se s patřičným časovým odstupem vydá za ním. Kdyby v pečlivě načasovaném itineráři něco nevyšlo, určitě by ho ihned našla, a náhodní svědci by v něm viděli jen ubohého, nemocného člověka — pak by se vrátil do bezpečí, aby se mohl o totéž pokusit později. Však také bylo dvojici příliš zvědavých taxikářů řečeno, že je nemocný, což se jim, ironií osudu, vymstilo.

Teď dávejte dobrý pozor. Schwartz a Arvardan se poprvé setkávají v jídlomatu. Zdánlivě o sobě nevědí. Je to úvodní setkání, které slouží pouze jako znamení, že zatím vše probíhá podle plánu a že je možno přistoupit k dalšímu kroku… Alespoň nás nepodceňují, a to je svým způsobem povzbuzující.