Maciej Kuczyński - Fantastika‘80

„Kle-ete! Co je s-s te-ebou?“

„As-sunta říkal…“

„Nevěřím…“

tampón červené assunta říkal že v každém z nás je něco z člověka v každém z nás čtyř ve kterém nejvíc?

kosmická loď je jediná soustava elektronický mozek automat kyborg a člověk zrak už neexistuje klid — těžko spočítat přílivy přitažlivosti nezpůsobily nám škodu jedině to že zanedlouho z nás vymáčknou všechno jako poslední kapku vody z kamene — mrtvý motýl také neztrácí duhovou škálu barev na křehké bláně přestože je ke kartónu připíchnut ocelovou jehlou sedmá křeč prostoru motýl se třepetá těsně před obličejem usedá na mozaikové terče očí které se dívají ale už nic nevidí obraz vmáčknutý do buněk rozsypaného mozku bez prostřednictví zraku — proč ve vzoru křídel není vůbec nic zeleného — ani kapka zelené v té pestré paletě — chlorofylu — listí — trávy — co s tím má společného stroj?

jen černí motýli a rudá tělíčka a křídla z nichž se sype fialový prach vedle stříbrozlaté přízraky prehistorické vážky z jantaru osmá amplituda gravitačního pulsu a klec byla křišťálová zdobená zlatem a perlami kdybychom šli společně na poslední soud — hlas tozziho bez strachu ze smrti — ve kterém z nás nejvíc? zevnitř se do světa otvírala, do maličké noci s hvězdami

— denisovo šeptání jako by bylo výraznější — bioproudy alfa delta theta — copak je lze slyšet a vidět když neexistují?

smysly zřejmě lze tak jsi nás to učil assunto měls pravdu hlavně moc chtít — škoda že tak pozdě — všechny složité věci podléhají rozkladu takové je definitivní vyhasínání Tvoje parinirvána devátá vlna

První je zahlédl Argav z Červeného trpaslíka. Znamení, že se objevili Neznámí, přivábilo Odrazy z nejvzdálenějšího okolí, a tak poletovaly nad zrcadlem roviny a s neklidem čekaly, až se naplní obřad a sublimát pracivilizace v zazrcadlové zemi stráví příděl informací z organických nositelů shrábnutých z prostoru.

Málokdy lze uvítat Nové — tisíc pulsací minulo od chvíle, kdy marně čekali nad diskem téměř nedotčeným, až jim Raja z Trojice cefeid připomněl legendu své země, vyprávění o lodích, jejichž stavitelé neznali nic než rozum. Ten nový byl také zvláštní — surový jehlan ze stříbra. Střepy ze skla, oceli a nějaké tvrdé látky kolem něho už dávno vsákly do půdy, ale neobjevil se u nich ani nejmenší pohyb. Žádný Odraz v zrcadle planety. Zrcadlo je neomylné, a když v něm nic není, tak to znamená, že nic nebylo.

Nic než rozum, pomyslel si se smutkem Argav z Červeného trpaslíka. A v tu chvíli je spatřil nad vrakem lodi. Byly čtyři a nijak se nelišily ani od sebe, ani od jiných Odrazů. a přece přinášel jejich příchod něco podivného. Argav dlouho nevěděl, čím se liší od ostatních členů roje, než pochopil, že křídla mají zelená.

CHRUSZCEWSKI CZESŁAW. nar. 1922 ve Varšavě, dramatik, prozaik a publicista, odměněný za svou tvorbu různými cenami, místopředseda evropského výboru SF. Byl organizátorem III. kongresu SF Eurocon v Poznani r. 1976. Uvedená povídka je ze stejnojmenného svazku.

CZECHOWSKI ANDRZEJ. nar. 1947 ve Słupsku, vědecký pracovník pro teoretickou fyziku Varšavské univerzity. Uvedená povídka je ze svazku Przybysze.

FIAŁKOWSKI KONRÁD, nar. 1939 v Lublině, profesor na fakultě elektroniky Varšavské univerzity, člen vědecké rady časopisu Problémy, autor publikací vědeckých i populárně vědeckých. Z jeho povídek, shrnutých do dvousvazkového vydání Kosmodrom, vyšel český výbor nazvaný Pátý rozměr, z něhož je i uvedená povídka.

FILAR DARIUSZ, nar. 1950 ve Gdyni, ekonom, vědecký pracovník Gdaňské univerzity. Uvedená povídka je ze svazku Czaszka ołbrzyma.

GŁOWACKI RYSZARD. nar. 1937 v Dukle, geolog, pracuje v naftovém průmyslu v Přemyšli. Povídka je převzata z polské antologie Gość z głębin.

KUCZYŃSKI MACIEJ, nar. 1929 ve Varšavě, vzděláním architekt, pracuje v Polské akademii věd jako organizátor a účastník vědeckých výprav do všech koutů světa. Za četné romány pro mládež (česky vyšly: Studený břeh a Atlantida) odměněn literárními cenami. Uvedená povídka je ze svazku Babcia Robot przy kominku.

LEM STANISŁAW. nar. 1921 ve Lvově, vzděláním lékař, světoznámý spisovatel především v oblasti literatury SF. Dvakrát vyznamenán cenou ministra kultury, hlavní cenou kongresu SF v Poznani, státní cenou I. stupně aj. Česky vyšla dlouhá řada jeho knih, v poslední době Futurologický kongres. Rýma, Příběhy pilota Pirxe. Uvedená povídka je z polského svazku Maska.

MALINOWSKI KRZYSZTOF, nar. 1946 v Krakově, vzděláním atomový fyzik. Uvedená povídka je ze svazku U wrót wszechświata.

PĄKCIŃSKI MAREK, nar. 1960 v Otwocku, napsal své povídky vydané ve svazku Owadzia planeta ve svých 12 a 13 letech jako žák otwockého gymnázia.

PROSTAK ZBIGNIEW, nar. 1930 v Přemysli, mostní a silniční technik. Povídka převzata z polské antologie Fenomén kosmosu.

SAWASZKIEWICZ JACEK. nar. 1947 ve Štětině, spolupracovník štětínské redakce Polského rozhlasu a satirického časopisu Karuzela. Uvedená povídka je ze svazku Przybysze.

WNUK-LIPIŃSKI EDMUND, nar. 1944 v Suché, sociolog, vědecký pracovník Polské akademie věd jako specialista na otázky sociologie volného času a kultury. Uvedená povídka je převzata z polského sborníku Kroki v nieznane, sv. 2.

ZAJDEL A. JANUSZ, nar. 1938 ve Varšavě, fyzik, odborník na ochranu před radioaktivním zářením. Česky vyjdou jeho romány Právo na návrat a Vynález profesora van Troffa. Uvedená povídka je převzata ze sborníku Gość z głębin.