Henrik Sienkiewicz - Quo vadis

ASKLEPIADOVÉ kněží boha Asklepia, konající obřady za uzdravení těch, kdož se na ně obrátili.

ASKLEPIOS řecký bůh lékařství, syn Apollóna a nymfy Koronidy.

ATÉ řecká bohyně zloby, pomsty a nezkrocené vášně.

ATHÉNÉ (PALLAS ATHÉNA, lat. MINERVA) Diova dcera, zrozená z jeho hlavy. Bohyně války a moudrosti, ochránkyně všech statečných a moudrých mužů.

ATLAS podle pověsti Titan, který nese na svých ramenou svět. Stejné jméno má pohoří v Severní Africe.

ATRIENSIS (lat.) otrok mající na starosti atrium.

ATRIUM (lat.) střední místnost ve starořímském domě; vcházelo se z ní do všech ostatních pokojů, umístěných kolem dokola; byl to vlastně jakýsi dvorek – ovšem krytý – uprostřed domovního bloku. Střecha atria se svažovala ze všech stran do středu, kde byl čtyřhranný otvor, tzv. COMPLUVIUM, jímž stékala dešťová voda do tzv. IMPLUVIA, tj. do zvláštní nádrže v podlaze atria. V bohatých domech bývaly místo impluvia fontány a kolem květinové záhony. Compluvium se v poledních hodinách zatahovalo plachtou zvanou VELARIUM, která chránila před slunečními paprsky.

ATTALUS jeden z trojských králů.

AUGUSTA velebná, posvátná, božská. AUGUSTUS byl stálý titul římských císařů.

AUGUSTIÁNI mladší římští muži z urozených rodů, které si Nero (Augustus) vybíral jako své společníky.

AUGUSTOVO MAUZOLEUM (lat. Mausoleum Augusti) postavil pro sebe a pro svou rodinu císař Augustus (63 př. n. l. – 14 n. l.) na severním konci Martovy pláně na břehu řeky Tiberu. Byla to válcovitá stavba se sochou císařovou na vrcholu.

AUREUS (lat.) dosl. zlatý; zlatý peníz, dukát, který měl hodnotu 100 sesterciů.

AVE, CAESAR IMPERATOR! MORITURI TE SALUTANT! (lat.) Buď zdráv, císaři vládce! Zdraví tě ti, kdož jdou na smrt! Ustálená formule, jíž před zápasem zdravili gladiátoři římské císaře.

AVENTINUS jeden ze sedmi pahorků, na nichž stál Řím; viz také heslo PALATIN.

BAAL starý babylonský a fénický bůh.

BAIAE (Baje) staré a slavné lázeňské město nedaleko Neapole.

BAKCHANTKY ctitelky boha Bakcha, bezuzdné, smyslné tanečnice, tančící na jeho počest.

BAKCHICKÝ TANEC pův. bujarý tanec na počest boha Bakcha, pak smyslný, prostopášný tanec vůbec.

BAKCHUS bůh vína, veselí a rozpustilosti, obdoba řeckého Dionysa.

BALNEATOR lázeňský otrok.

BASSUS (řec. Bassos) řecký básník, epigramatik, z 1. poloviny 1. stol. n. l.

BATAVOVÉ (lat. Batavi) germánský kmen sídlící nad dolním Rýnem.

BAULI (Bauly, nyní Bacolo) lázeňské město nedaleko Neapole.

BAZILIKA (z řec.) pův. budova, v níž se konaly veřejné soudy a kde se vyřizovaly obchodní záležitosti (jakási burza).

BENEVENTUM město na severovýchod od Neapole (nyní Benevento).

BESTIARIUS (lat.) lovec divoké zvěře a také zápasník se šelmami.

BÍLÉ HOLUBICE nosili na Venušin oltář jako oběť zamilovaní, aby si vyprosili přízeň bohyně lásky.

BITHYNIE krajina v severozápadní Malé Asii, na východ od Bosporu, v nynějším Turecku.

BOŽSKÝ AUGUSTUS míněn první římský císař Gaius Iulius Caesar Octavianus (63 př. n. l. – 14. n. l.) jehož přímé potomky Nero vyvraždil, aby se zbavil konkurentů na císařský stolec.

BOŽSKÝ LUČIŠTNÍK přídomek Apollónův; Apollón byl totiž také zobrazován s lukem a šípy, jimiž působil lidem smrt.

BONA DEA (lat.) Dobrá bohyně; uctívaly ji hlavně ženy, protože byla ochránkyní počestnosti a čistoty; do jejího chrámu byl mužům přístup přísně zakázán.

BOVILLAE obec na cestě z Antia do Říma.

BRENNUS galský vojevůdce, který r. 390 př. n. l. vtrhl do Říma a vyplenil jej.

BRIAREOS (nebo také Aigaion) storuký obr, který pomáhal Diovi v boji proti Titanům, tedy i proti Saturnovi, jenž byl římskou obměnou nejsilnějšího Titana Krona.

BRITANNICUS TIBERIUS CLAUDIUS syn císaře Claudia, Neronův bratr a jeho úhlavní sok v nároku na císařský trůn.

BRUTUS LUCIUS IUNIUS legendární vůdce patricijského spiknutí proti králům v 6. stol. př. n. l.; jeho dva synové se přidali na královskou stranu, byli však prozrazeni a na rozkaz vlastního otce před jeho očima popraveni.

BUCINA (lat.) pastýřský roh.

BUKOLICKÝ (z řec.) pastýřský, idylický.

BULA (lat.) amulet, který nosili hoši na krku až do své zletilosti.

BUXENTUM pobřežní město v jižní Itálii (nyní Policastro).

BYSSOS (řec.) jemné plátno.

CAELIUS jeden z římských pahorků ( viz PALATIN).

CAERE město v Etrurii, středoitalské krajině (nyní Cervetri).

CAESAR pův. jméno používané v rodině Juliů. Později však přijímali toto jméno (ještě vedle jména Augustus) všichni římští císařové, takže jméno Caesar nabylo nakonec obecného významu: císař.

CAESAR GAIUS třetí římský císař (vládl 37 – 41 n. l.).

CALIGULA (vl. “škornička”) přezdívka Caesara Gaia.

CAMPANIA (Kampánie) úrodná rovina ve střední Itálii.

CAMPUS MARTIUS (lat.) Martovo pole, Martova pláň v Římě.

CANDELABRUM (lat.) svícen.

CAPITOLIUM jeden z římských pahorků ( viz PALATIN).

CAPUA město severně od Neapole.

CARBASOVÁ TKANINA (lat. carbasus) jemné, velmi drahé plátno.

CARINAE (Kariny) římská čtvrť rozkládající se na západním výběžku pahorku Esquilinu.

CARISSIMA MEA (lat.) má milá, má drahá.

CARISSIME (lat.) milý, drahý.

CARRUCA (lat.) čtyřkolý kočár.

CASSIUS CHAEREA praetoriánský důstojník, který se svým přítelem Corneliem Sabinem zavraždil r. 41 n. l. císaře Caligulu.

CENTURIA (lat.) setnina ( viz také MANIPULUS).

CENTURIO (lat.) velitel centurie, setník.

CERES Diova sestra, původně Matka Země, bohyně úrody; ztotožněna s řeckou bohyní Deméter.

CESTIŮV MOST (lat. Pons Cestius) spojoval ostrov v Tiberu (jihozáp. od Kapitolu) s pravým břehem řeky (se Zátibřím).

CILICIUM (lat.) hrubá vlněná pokrývka ze srsti cilických (kilických) koz. (Kilikie – krajina na jihových. pobřeží Malé Asie, naproti Kypru.)

CIMMEROVÉ (řec. KIMMEROVÉ) mýtický národ, žijící ve věčných temnotách na nejzazším západě na březích Okeánu, tj. vlastně na konci světa.

CIRCUS MAXIMUS (lat.) Velký cirk; mohutná stavba tvaru protáhlé elipsy, původně dřevěná, pak postupně přestavovaná na kamennou. Circus Maximus stál v údolí mezi Palatinem a Aventinem; pořádávaly se v něm všechny větší hry a závody. Elipsa arény byla přes 600 m dlouhá a více než 100 m široká. Na terasovitých sedadlech, opírajících se o svahy Palatinu a Aventinu, bylo místo pro 150000 lidí a později, po rozšíření, až pro 300000.

CISTERNA (lat.) vodní nádrž, kašna.

CITROVÉ DŘEVO vonné dřevo ze stromu zvaného citrus a rostoucího v severní Africe; vyráběl se z něho přepychový nábytek.

CLAUDIUS roz. Tiberius Claudius Drusus Nero Germanicus, římský císař, který vládl v letech 41 – 54 n. l.; byl otráven svou chotí Agrippinou.

CLIVUS (lat.) návrší, svah; pak ulice, cesta vedoucí do svahu; na rozdíl od VICUS, ulice na rovině.

CLIVUS ARGENTARIUS Směnárnická ulička, která vedla z Fora Romana po svahu Kapitolu na Martovo pole.

CLIVUS DELPHINI Delfinova cesta; vedla od Ostijské brány z jihu na Aventinus.

CLIVUS PUBLICUS Veřejná ulice.

CLIVUS VIRBIUS Virbiova ulice.

COA VESTIS (lat.) kóské roucho, zhotovené z přejemné průsvitné tkaniny, jakou dovedli tkát jen na ostrově Kóu (u Malé Asie).