Robert Jordan - Křižovatka soumraku

„Vrať to do převlékárny,“ prohlásila Elain a podala angrial Essande. „Aviendho, myslím, že tohleto opravdu nebudeme potřebovat –“

Dveře se pootevřely a do nich strčila hlavu zamračená Birgitte. Naris a Sephanie nadskočily, nebyly tak klidné, jak vypadaly.

„Chce tě vidět Zaida,“ zavrčela Birgitte na Elain. „Řekla jsem jí, že bude muset počkat, ale –“ Náhle vyjekla, vpotácela se do místnosti, rovnováhu nabrala až po dvou krocích a prudce se otočila k ženě, která do ní strčila.

Paní vln klanu Catelar nevypadala, že by do někoho strkala. Konce složitě zauzlené rudé šerpy se jí kývaly někde u kolen a vstoupila klidně, následovaná dvěma hledačkami větru. Jedna z nich zavřela dveře rozzlobené Rasorii těsně před nosem. Všechny tři se při chůzi pohupovaly jako Birgitte na vysokých podpatcích. Zaida byla malá, kudrnaté vlasy měla prošedivělé, ale její tmavý obličej patřil k těm, které jsou s věkem stále krásnější, a její krásu ještě podtrhoval zlatý řetěz ověšený medailonky, spojující jednu z tlustých zlatých náušnic s kroužkem v nose. Důležitější bylo, že působila velitelsky. Ne nadutě, ale věděla, že ji všichni poslechnou. Hledačky větru si prohlížely Aviendhu, stále obklopenou září jediné síly, a Chanelle její hranatý obličej ztuhl, ale kromě toho, že Shielyn zamumlala, že ta „aielská holka“ je připravená tkát, obě mlčely a čekaly. Osm náušnic v Shielyniných uších ji označovalo za hledačku větru klanové paní vln a Chanelle měla na čestném řetěze skoro tolik zlatých medailonků jako sama Zaida. Obě byly autoritativní a z toho, jak se držely a pohybovaly, to bylo jasné, ale nikdo nemusel vědět nic o Atha’an Miere, jakmile je uviděl, aby poznal, že hlavní je tu Zaida din Parede.

„Musely tě shodit ty boty, hlavní kapitáne,“ zamumlala s úsměvem na plných rtech a potetovanou rukou si pohrávala se zlatou krabičkou na voňavky, která jí visela na prsou. „Neohrabané věci, tyhle boty.“ Ony byly všechny, jako obvykle, bosé. Atha’an Miere měli chodidla tvrdá jako podrážky, a studené dlaždice jim nevadily. Zvláštní, kromě brokátových blůz a kalhot jasných barev měly všechny širokou bílou štólu, která jim visela pod pás a skoro zakrývala spousty náhrdelníků.

„Právě jsem se koupala,“ poznamenala Elain napjatým hlasem. Jako by to neviděly, když měla ručník na hlavě a na sobě mokrý župan. Essande se skoro třásla rozčilením, což znamenalo, že musela být vzteky bez sebe. Elain málem taky. „Jakmile odejdete, dokoupu se. Promluvím si s vámi, až dokončím koupání. Zlíbí-li se Světlu.“ Tak! Jestli se jí hodlají cpát do pokojů, tak ať si přeberou tohle!

„Milost Světla i na tebe, Elain Sedai,“ odpověděla Zaida úlisně. Zvedla obočí na Aviendhu, i když to nebylo kvůli záři saidaru , protože Zaida usměrňovat neuměla, ani kvůli její nahotě, protože Mořský národ si s tímhle nedělal hlavu, a nejméně ze všeho u suchozemců. „Mne jsi nikdy nepozvala, abych se s tebou vykoupala, i když by to bylo zdvořilé, ale o tom nebudeme mluvit. Zjistila jsem, že Nesta din Reas Dva měsíce je mrtvá, zabili ji Seanchané. Želíme její ztráty.“ Všechny tři se dotkly bílých štól a pak si přiložily prsty na rty, ale Zaida zřejmě neměla trpělivost na formality stejně jako Elain. Aniž by zvedla hlas nebo zrychlila, prostě pokračovala dál, což bylo málem šokující a odpovídalo to chování Mořského národa.

„Prvních dvanáct Atha’an Miere se musí sejít k volbě další paní lodí. Z toho, co se děje na západě, je jasné, že to nelze odkládat.“ Shielyn stiskla rty a Chanelle si k nosu zvedla krabičku, jako by chtěla přerazit nějaký pach. Kořenitá vůně byla dost ostrá, aby přerazila vůni růžového oleje v místnosti. Ale ať už Zaidě to, co vycítily, popsaly jakkoliv, ta se dál tvářila klidně a zcela sebejistě. Oči upírala na Elain. „Musíme být připravení na to, co přijde, a na to potřebujeme paní lodí. Jménem Bílé věže jsi slíbila dvacet učitelek. Nemůžu si vzít Vandene v jejím žalu ani tebe, ale vezmu s sebou ty tři ostatní. Zbytek nám Bílá věž dluží a já očekávám rychlé splacení. Poslala jsem pro sestry u Stříbrné labutě, abych zjistila, jestli některá z nich splatí dluh Věže, ale nemůžu čekat na jejich odpověď. Zlíbí-li se Světlu, vykoupu se dnes večer s ostatními paními vln v přístavu v Illianu.“

Elain musela tvrdě bojovat, aby udržela hladkou tvář. Ta ženská si jen tak ohlásí , že hodlá sebrat všechny Aes Sedai, potloukající se po Caemlynu, a odvede je? A znělo to, jako by tu nehodlala nechat ani žádnou hledačku větru. Z toho Elain pokleslo srdce. Dokud se nevrátí Reanne, bylo tu sedm žen z rodinky dost silných, aby setkaly průchod, ale dvě z nich ho nedokázaly udělat dost velký, aby projel vůz se spřežením. Bez hledaček větru by byly plány na zásobování Caemlynu z Tearu a Illianu přinejlepším problematické. U Stříbrné labutě! Světlo, ať už tam Zaida poslala kohokoliv, určitě jim odhalí každé slovo z dohody, kterou uzavřela! Egwain jí nepoděkuje za to, že tu hrůzu vypustila na veřejnost. Nemyslela si, že by jí během tak krátké doby spadlo do klína tolik problémů.

„Lituji tvé ztráty a ztráty Atha’an Miere,“ začala a horempádem přemýšlela. „Nesta din Reas byla velká žena.“ Byla to mocná žena s velmi silnou osobností. Elain se cítila šťastná, že po setkání s ní odešla s něčím víc než spodničkou. Když už si vzpomněla na spodničky, neměla čas na oblékání. Zaida by nemusela počkat. Utáhla si pásek županu. „Musíme si promluvit. Essande, nech pro naše hosty přinést víno a pro mě čaj. Slabý čaj,“ povzdechla si, jak poutem hned přiletělo varování. „Do menšího obývacího pokoje. Připojíš se ke mně, paní vln?“

K jejímu překvapení Zaida jen kývla, jako by to čekala. Kvůli tomu začala Elain uvažovat o Zaidině straně dohody. Dohody, vlastně byly dvě, a to by mohl být klíč.

Nikdo nečekal, že se malý obývací pokoj bude v nejbližší době používat, a tak tady bylo zima, i když Sephanie letěla zapálit oheň pod dubovými poleny v širokém bílém krbu. Plamínky vyskočily a poleno chytilo. Ženy se usadily v jen málo vyřezávaných křeslech s nízkými opěradly, rozestavenými do půlkruhu před krbem. No, Elain a ženy Mořského národa se usadily. Elain si přetáhla župan přes kolena a přála si, aby Zaida přišla až za hodinku, aby se mohla pořádně obléknout, a hledačky větru chladně vyčkaly, až si paní vln vybere křeslo, a potom se posadily vedle ní. Birgitte se zastavila před psacím stolem, ruce v bok, nohy rozkročené, tvář jako bouřkový mrak. Z pouta se nesla jasná touha zakroutit Atha’an Miere krkem. Aviendha se poněkud nedbale opřela o servírovací stolek, a i když jí Essande přinesla župan a významně ho držela před ní, jen si ho natáhla a zase se opřela, ruce zkřížené na prsou. Propustila saidar , ale želvu dál držela v ruce, a Elain tušila, že je připravená jedinou sílu okamžitě znovu popadnout. Ani Aviendžin studený pohled, ani Birgittino mračení na Mořský národ ale neměly sebemenší účinek. Byly, kdo byly, a věděly, kdo jsou.

„ Atha’an Miere bylo přislíbeno dvacet učitelek,“ pravila Elain s lehkým důrazem. Zaida říkala, že ten slib dostala ona , že ona si vybere jeho splacení, jenomže tu dohodu uzavírala Nesta din Reas. Zaida si pochopitelně mohla myslet, že se stane novou paní lodí. „Vhodné učitelky, které vybere amyrlin. Vím, že se Atha’an Miere pyšní tím, že dohody plní do posledního písmene, a Věž svou část dohody plní také. Ale věděla jsi, že když sestry tady souhlasily, že vás budou učit, je to dočasné. A dohoda odlišná od té uzavřené s paní lodí. Přiznala jsi to, když jsi souhlasila, že hledačky větru budou setkávat průchody, aby sem bylo možné dopravit zásoby z Illianu a Tearu. Určitě by ses nezapletla do záležitostí suchozemců z jiného důvodu, než je splacení dohody. Ale jestli odejdeš, tvá pomoc tím končí a tím také naše povinnost učit. Obávám se, že u Stříbrné labutě také žádné učitelky nezískáš. Atha’an Miere budou muset počkat, dokud amyrlin nepošle příslušné učitelky. Podle dohody uzavřené s paní lodí.“ Škoda že nemohla požadovat, aby se držely dál od hostince, ale na to už nejspíš bylo příliš pozdě, a každý důvod, který ji napadl, jí připadal malicherný. Námitka, postrádající jádro, by Zaidu jen povzbudila. Atha’an Miere byli zuřiví vyjednavači. Zásadoví, ale zuřiví. Musela postupovat velmi pomalu a velmi opatrně.