Henrik Sienkiewicz - Quo vadis

SATURN (lat. Saturnus) pův. staroitalský (předřímský) bůh rolnictví a zrání, za jehož přechodné výlučné vlády nad světem panoval proslulý zlatý věk; později byl ztotožněn s řeckým Kronem.

SATYR lesní polobůh z řec. mytologie; později ztotožněn s římským faunem.

SCANDALA (lat.) pohoršení, skandál.

SCRIBA (lat.) písař.

SCRIPTAE DUODECIM (lat.) dosl. dvanáct linek; hra, při níž se táhlo černými a bílými kameny po jakési šachovnici rozdělené na 24 polí; o způsobu tahu rozhodoval vrh kostkou.

SCRUPULUM (lat.) nejmenší jednotka římské váhy (1,14 gramu) a také nejmenší mince.

SEIANUS, LUCIUS ATELIUS státní úředník za císaře Tiberia (1. stol. n. l.); jeho dceruška byla odsouzena k smrti; jelikož však podle římských zákonů nesměla být popravena žádná panna, byla předtím vojáky znásilněna.

SEMAXII (lat.; z řec séma = znamení) zde ohňové znamení, jimiž se ve starověku podávaly zprávy na velké vzdálenosti.

SEMNONOVÉ germánský kmen sídlící kdysi mezi Labem a Vislou.

SENÁTOR (z lat.) člen římského senátu, původně nejvyššího státního orgánu, který se však později za císařství zvrhl a ztratil svou moc i význam.

SENECA, LUCIUS ANNAEUS (3 – 65 n. l.) římský filozof, představitel tzv. stoické filozofie; zabýval se především etikou a morálními problémy; býval učitelem a rádcem mladého Nerona, později upadl v nemilost a skončil sebevraždou.

SEPTIMIANOVA BRÁNA (lat. Porta Septimiana) procházela jí Triumfální silnice na severozápadním okraji Říma.

SERAPEION (také Sarapeion) chrám v Alexandrii v Egyptě zasvěcený bohu Serapidovi (Sarapidovi) a sloužící zároveň jako filozofická škola.

SERAPIS (také Sarapis) původně staroegyptský bůh vládnoucí nad podsvětím a posmrtným životem; později jeho kult přenesen do Řecka.

SERICUM dnešní severozápadní Čína.

SERVIUS TULLIUS šestý ze sedmi římských králů; panoval v letech 578 – 535 př. n. l.

SESTERCIUS (lat.) jednotka římské měny, původně stříbrná mince; 1 sestercius = 2,50 assu.

SFAIROS (řec.) tak nazval řecký filozof Xenofanes (asi 565 – 470 př. n. l.) svou představu boha, který měl podle něho být nejdokonalejším geometrickým tělesem, tj. koulí (řec. sfaira ), která nemá ani počátek, ani konec.

SFINX mytologická nestvůra s okřídleným lvím tělem a hrudí panny; seděla prý na skále nedaleko Théb v horním Egyptě a požadovala od Thébanů, aby rozluštili hádanku: má to hlas, ráno to chodí po čtyřech, v poledne po dvou a večer po třech. (Člověk: dítě, dospělý, stařec o holi.) Dokud hádanku nerozluštil Oidipus, zahubila Sfinga každý den jednoho Thébana.

SIBYLLA běžné jméno maloasijských věštkyň.

SIBYLLINY KNIHY stará sbírka řeckých hexametrů (tj. veršů), pokládaných za výroky Apollónovy a obsahující rozmanité pokyny pro nejrůznější příležitosti; knihy nebyly přístupny veřejnosti a směli je studovat jen vysocí státní úředníci před státně důležitými kroky apod.; byly uloženy v tajné kamenné schránce v podzemí chrámu Jova Kapitolského.

SICA (lat.) dýka.

SIC TE DIVA POTENS CYPRI… (lat.) Kéž tě provází mocná bohyně Kypru a Helenini bratři (tj. Kastor a Pollux), jasné hvězdy i otec větrů…

SILVANUS původně římský bůh lesů (asi jako u Řeků Faun); později lesní duch vůbec, jakýsi protějšek víl; podle pověsti měli Silváni podobu zvířat s lidským obličejem.

SINE ARMIS ET SINE ARTE (lat.) beze zbraní a bez umění (tj. necvičeni v zápasech).

SIÓN pahorek v Jeruzalémě, kde prý stával hrad biblického krále Davida; obrazně znamená Sión křesťanskou církev, která prý má vládnout světu jako Sión Jeruzalému.

SIRÉNY podle řeckých pověstí panny s ptačími drápy a křídly; sídlily na skalnatém ostrově ve Středozemním moři a nádherným zpěvem lákaly k sobě mořeplavce; když se jim to podařilo, sprovodily je ze světa.

SIRMA (řec.) roucho s vlečkou; oblékali je herci v tragédiích.

SISTRUM (lat.) hudební nástroj, chřestítko z kovových tyček a zvonků.

SKOPAS slavný řecký sochař z ostrova Paru (4. stol. př. n. l.).

SMINTHEJEC (řec. Smintheus) přídomek Apollónův; dosl. hubitel myší; Apollón byl totiž také uctíván jako ochránce polí před škůdci.

SOFISTÉ přívrženci starořecké filozofické školy, která se orientovala na řešení společenských problémů; v problematice poznání dospěli ke skepticismu a relativismu; byli mistři slovíčkaření a podivných myšlenkových hříček.

SOFOKLES (497 – 406 př. n. l.) veliký starořecký dramatik; napsal přes 120 dramat; nejznámější z dochovaných jsou Elektra, Antigona, Oidipus král aj.

SOFRONIUS jeden z Neronových oblíbenců; jinak celkem neznámý.

SORACTE hora severně od Říma.

SOSIOVÉ (bratři) skutečně existující knihkupci a vydavatelé knih v tehdejším Římě.

SPÁNEK (řec. Hypnos) nižší bůh, který však vládne silou, jíž přemůže všechny ostatní bohy – spánkem. Mozaika, o níž je v 1. kapitole řeč, znázorňovala zřejmě pověst, podle níž Héra chtěla uspat Dia, aby mohla zahubit nenáviděného Diova levobočka Hérakla.

SPARTAKUS (lat Spartacus) voják a gladiátor, vůdce povstání římských otroků v letech 73 – 71 př. n. l.

SPECTATUS (lat.) dosl. vyzkoušený, osvědčený; gladiátor, který už několikrát zvítězil v zápasech.

SPOLIARIUM (lat.) svlékárna; místnost v amfiteátru, kde byli svlékáni mrtví gladiátoři a odsouzenci.

SPONSA MEA (lat.) má snoubenko, má nevěsto.

STABIE město poblíž Neapole.

STADIUM (lat.) stará římská délková míra, asi 200 m (125 dvojkroků). Slovem stadium se označovalo rovněž závodiště (z řec. stadion).

STILUS (lat.) špičatý kolík, jímž se psalo na tabulky potažené vrstvou vosku.

STOIK (z řec. stoa , tj. sloupová chodba, kde učíval zakladatel stoicismu Zenón z Kitia) Stoikové se v etice vyznačují především tím, že snášejí všechny útrapy života trpělivě, se “stoickým klidem”.

STOLA (lat.) dlouhý svrchní ženský šat, který nesměly nosit nepočestné ženy.

STŘÍBRNOLUKÝ přídomek Apollónův (byl zobrazován s lukem a šípy, jimiž zabíjel provinivší se lidi).

STYX jedna ze čtyř řek v podsvětí (Styx, Acheron, Kokytos, Pyriflegeton).

SUBIACUM městečko severně od Říma, kde měl Nero své letní sídlo.

SUBURA nejživější římská čtvrť, prostírající se mezi pahorky Viminalem a Esquilinem.

SUDATORIUM oddělení v římských lázních, thermách; viz THERMY.

SUEBOVÉ souhrnný název pro germánské kmeny sídlící v oblasti ohraničené Baltským mořem, Severním mořem, Rýnem a Dunajem.

SUGAMBROVÉ germánský kmen, usídlený v okolí nynějšího Kolína nad Rýnem.

SYMPOSION (řec.) slavnostní hostina s uměleckým a filozofickým programem, při níž se však i pilo.

SYNTHESIS (řec.) lehký barevný šat, oblékaný ke stolu.

ŠTĚPÁN jeden z prvních Kristových vyznavačů, který byl podle bible ukamenován.

TABERNA (lat.) krámek nebo dílna na římské ulici.

TABLINUM (lat.) místnost, ležící za atriem; obyčejně jakási pracovna pána domu.

TACITUS, PUBLIUS CORNELIUS (nar. 55 n. l., datum smrti neznámo; asi kolem r. 120) veliký římský dějepisec, jehož dílo nám podává neocenitelné a často jediné zprávy o tehdejším světě.

“TAK DLOUHO ZPÍVAL, DOKUD KOHOUTY (GALLOS) NEVZBUDIL” slovní hříčka; “gallus” je totiž kohout, “Gallus” pak Gal, příslušník galských kmenů.