Morgan Rice - Nebe Kouzel

Zoufale se snažil přivést k životu své zvláštní síly. Jenže druid v jeho nitru spal. Thor cítil, že za doby, kdy válčil po boku Andronica, příliš plýtval svými silami a jeho tělo teď potřebovalo nějaký čas na odpočinek. Legrační, pomyslel si. Určitě jsem jediný, kdo by si teď chtěl odpočinout. Vtom si všiml mezi bojujícími postavami Argonova roucha. Bojoval s holí v rukou a i on působil unaveně. I jeho síly musely být vyčerpány během souboje s Rafim. Alistair nebyla nikde vidět, ale kdyby byla při síle a ne vyčerpaná z oživování Argona, jistě by si neplechy, kterou by páchaly její střely, i z dálky každý všimnul. Žádná magie už jim nepomůže. Teď už všechno záleží jenom na síle paží a srdce.

Thor zaklonil hlavu a vydal zoufalý bojový pokřik. Přitom se modlil, aby se něco stalo, cokoliv, co by mohlo ještě běh událostí zvrátit.

Prosím, Bože, modlil se v duchu. Na kolenou tě prosím. Zachraň nás. Obracím se k tobě. Ne k lidem, ne k mým silám, ale k tobě. Dej mi znamení své moci.

Vtom sebou najednou poděšeně trhl, neboť vzduch proťal hrozivý řev, ve kterém se nervy drásající řinčení zbraní zcela ztratilo.

Srdce mu poskočilo. Vždyť on ten zvuk přece znal. Podíval se na nebe nad sebou a spatřil svou starou přítelkyni. Z mraků se vynořila Mycoples. Zachvátila ho bláznivá radost, že ji vidí živou a při síle. Jeho dračice byla volná a dokonce našla cestu zpátky do Prstenu. Měl pocit, jako kdyby část jeho já až teprve teď znovu ožila.

Co jej však překvapilo ještě více bylo, když se o vteřinu později z mraků vynořil druhý drak. Byl to bezpochyby samec a byl obrovský. Jeho šupiny byly ohnivě rudé, oči zeleně žhnuly a působil mnohem zlověstněji než Mycoples. Thor během odrážení úderů sledoval, jak se snášejí nad bitevní pole a letí přímo k němu. Pomyslel si, že jeho modlitby byly vyslyšeny.

Mycoples zamávala křídly, zaklonila hlavu k nebesům a znovu zařvala. Drak vedle ní se přidal. A potom začali oba chrlit do imperiálních řad mocné proudy smrtonosného ohně. Chladný zimní den byl najednou hřejivý, potom horký a nakonec nesnesitelně žhavý, jak se ohnivé sloupce zkázy blížily k nim. Thor si rukama zaclonil tvář.

Draci přelétali podélně od bojové linie, takže Thora plameny nemohly přímo zasáhnout, ale přesto cítil žár z nich sálající více, než by mu bylo příjemné.

Všude kolem se rozlehl pekelný řev pálených imperiánů. Řada za řadou se ocitala v plamenech, desítky tisíc vojáků umíraly a ti, kteří to vše zatím jenom sledovali, stejně neměli kam utéci. Přesto se o to však snažili, což vyústilo v mohutnou melu a zabíjení se mezi sebou navzájem. Imperiální vojsko se změnilo v obrovskou masu jednotlivců, kteří se snažili jeden přes druhého probít na svobodu. Ale draci byli nemilosrdní, rozzuření a nehodlali nechat žít ani jediného.

Jeden batalion za druhým padal sežehnut k zemi a mizel z pomyslné strategické mapy imperiálního velitele.

Duchapřítomní vojáci kolem bojové linie poznali, že jejich jediná spása tkví v promíšení se s prstenskými. Zdvojnásobili tedy tlak a pokoušeli se jejich řadami probít pryč. Draci mezitím křižovali nad bitevním polem a rozsévali žhavou zkázu. Jenže MacGilským ta náhlá pomoc vlila do žil novou mízu, a tak udeřili na nepřítele v mocném rozhodujícím útoku a pobíjeli imperiány ve velkém.

Thor brzy shledal, že už kolem sebe nemá nic než prázdné bitevní pole plné černého kouře, pachu pálených těl a dračí síry. Když se kouř trochu rozptýlil, odhalil černočernou pustinu plnou těl. Zdálo se, že z imperiánů nepřežil ani jediný. Zkáza však nepotkala jenom je. Všechna tráva i stromy byly na uhel. Sníh roztál a vypařil se. Všude byl jenom popel a kouř. Impozantní a neporazitelná imperiální armáda jednoduše zmizela.

Thor šokovaně stál, lapal po dechu a nevěřil tomu co vidí. Meč mu vypadl z ruky. Bude žít. Všichni budou žít. Prsten je osvobozen. Vítězství je jejich.

Mycoples nad nimi proletěla a potom v elegantní spirále sestoupala níže, aby přistála poblíž Thora. Sklonila hlavu a spokojeně zafrkala.

Thor se k ní malátným krokem rozběhl a čím více se blížil ke staré přítelkyni, tím šťastněji se usmíval. Nakonec se řehtal jako blázen, když se k němu Mycoples natáhla a mazlivě o něj otřela čenich. Objal její hlavu a ona se k němu tiskla tak, že málem upadl. Z hrdla se jí neustále ozýval chrčivý zvuk, připomínající přípravu sopky k výbuchu, avšak v jejím případě to bylo to samé, jako pro kočku bylo předení. Měla ohromnou radost, že má Thora zase zpátky.

Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.