Джордж Лукас: Hvězdné Války: Z Dobrodružství Luka Skywalkera

Artoo Detoo je slyšel, ale nerozuměl ani slovo. Nemusel si z toho nic dělat. Jawové uměli mluvit takovým způsobem, aby jim rozuměli zase jenom jawové. Používali totiž náhodně variabilního jazyka, ze kterého jazykovědci šíleli. Jeden vytáhl z váčku připevněného opasku malý kotouč a připevnil ho k boku jednotky Artoo Detoo. Z jednoho boku obřího vozidla visela tlustá trubka. Přivalili ho k ní a ustoupili.

Ozvalo se krátké zakňučení, pak “huuum” silného vysavače, a písečný transportér nasál malého robota do svých útrob, jako když se hrášek střílí trubičkou. Když byla tato část práce hotová, jawové zase mezi sebou štěbetali a pak se nahrnuli do transportéru trubicemi nebo po žebřících. Ze všeho nejvíc připomínali myši vracející se do svých děr. Robot přistál nepříliš jemně v malé místnosti.

Kromě rozbitých nástrojů a vyloženého šrotu se ve vězení nalézal asi tak tucet robotů různých tvarů a velikostí. Několik z nich zapředlo elektronický rozhovor. Ale sotva Artoo Detoo vpadl do komory, ozval se jeden překvapený hlas. “Artoo Detoo, jsi to ty, jsi to ty,” křičel z blízkého temného kouta rozrušený Threepio. Proklestil si cestu k stále ještě nehybné opravárenské jednotce a zcela nemechanicky ji objal. Když si všiml malého kotouče připevněného k boku Artoo Detoo, zamyšleně obrátil zrak na svou vlastní hruď, kde měl připevněné podobné zařízení.

Mohutná, špatně olejovaná soukolí se dala do pohybu.S kvílením a skřípáním se obrovitý písečný transportér otočil a s neochvějnou trpělivostí se ubíral do pouštní noci.

Pokud jde o ducha a shovívavost, naleštěný konferenční stůl na tom byl stejně jako mysl osmi císařských senátorů a důstojníků, usazených kolem něho. U vchodu do místnosti, spoře osvětlené ze stěn a z desky stolu stály na stráži císařští vojáci. Hovořil ten nejmladší z účastníků. Choval se jako člověk, který se vysoko a rychle vyšplhal pomocí metod, které nesnesou bližší zkoumání. Generál Tagge měl v sobě jakéhosi zvráceného génia, ale to byla jen část schopností, jež ho vynesli do současného významného postavení. Stejně účinná byla i jeho další temná nadání. Ačkoli měl bezvadně čistou uniformu a také jeho tělo bylo stejně čisté, jako kohokoli z ostatních v místnosti, nikdo ze zbývajících sedmi by se ho nechtěl dotknout. Obklopovala ho jakási slizkost, pocit spíš duševní než tělesný. Přesto si ho mnozí vážili. A báli se ho. “Jak vám říkám, tentokrát zašel příliš daleko,” naléhal generál vemlouvavě. “Lord ze Sithu na nás naléhá, abychom přiměli císaře ke spěchu. Jenže dokud bitevní stanice nebude plně funkční, jsme zranitelní.”

“Někteří z vás si pořád ještě neuvědomují, jak dobře vybavená a organizovaná je povstalecká Aliance. Měli skvělé lodě a jejich piloti jsou lepší než naši. A žene je něco mocnějšího než jsou pouhé motory: jejich zvrácený reakční fanatismus. Jsou nebezpečnější, než si mnozí z vás uvědomují.” Postarší důstojník, tváře poznamenané jizvami tak hlubokými, že je žádná operace nedokázala zcela odstranit, sebou nervózně zavrtěl na křesle. “Nebezpeční pro vaši hvězdnou flotilu, generále Taggu, ale ne pro tuto bitevní stanici.” Maličkýma očkama těkal z muže na muže, kolem celého stolu. “Někdy si myslím, že lord Vader ví, co dělá.”

“Povstání bude pokračovat jen do té doby, dokud ti zbabělci budou mít útočiště. Místo pro odpočinek jejich pilotů a opravu jejich strojů.” Tagge namítl. “Dovolte, abych vám odporoval, Romodi. Myslím si, že budování této stanice více souvisí s touhou guvernéra Tarkina po moci a slávě než s rozumnou vojenskou strategií. Zastánci povstalců v senátě budou pokračovat se svou podporou, dokud…”

Přerušil ho zvuk otevíraných posuvných dveří. Stráže srazili paty. Otočil hlavu, stejně jako ostatní. Do místnosti vstoupily dvě osoby tak rozdílné zjevem, jako byly jednotné svými cíly. Blíže Taggovi byl štíhlý muž s ostrými rysy ve tváři, vlasy připomínající barvou a tvarem starý smeták, s výrazem útočící pirani. Velký Moff Tarkin, guvernér četných teritorií Impéria, provázený rozložitým, ve zbroji oděným lordem Darthem Vaderem. Tagge, nezastrašený, ale přece jen podřízený, pomalu uhnul ze svého sedadla, takže Tarkin zaujal jeho místo v čele stolu. Vader se postavil poblíž.

Tyčil se ve své ohromující mohutnosti za guvernerovým křeslem. Minutu hleděl Tarkin upřeně na Tagga a pak se od něho odvrátil, jako by byl vzduch. Tagge zuřil, ale zůstal zticha. Tarkinův pohled klouzal podél stolu a úsměv tenký jako břitva zůstával přimražený k jeho rysům. “Císařský senát už nás nemusí zajímat, pánové. Právě jsem se dozvěděl, že Jeho Veličenstvo navždy toto těleso rozpustilo.” Shromážděním proběhla vlna úžasu. “Poslední pozůstatky bývalé republiky byly konečně smeteny,” pokračoval Tarkin.

“To přeci nejde,” vzkřikl Tagge. “Jak chce císař udržet kontrolu nad císařskou byrokracií?”

“Musíte pochopit, že senátorská reprezentace formálně nebyla zrušena,” vysvětlil Tarkin. “Byla pouze pozastavena,” teď se usmál trochu šířeji, “po dobu mimořádných opatření. Oblastní guvernéři mají nyní plnou kontrolu a volnou ruku při řízení svých teritoriích.

Znamená to, že konečně může být císařský vliv přímo přenesen do všech rozptýlených světů Impéria. Od této chvíle bude místní guvernéry ovládat strach. Strach z imperiální flotily, strach z této bitevní stanice.”

“A co bude s povstáním?” chtěl vědět Tagge.

“Jestliže se povstalcům podařilo získat přístup k technickým nákresům této stanice, existuje jakási možnost, že by mohli odhalit slabé místo, jehož by mohli v určité míře využít.” Tarkinův úsměv se proměnil v úšklebek. “Jenže my všichni samozřejmě víme, jak dobře střeženy a jak pečlivě chráněny jsou ony důležité údaje. Není možné, aby padly do rukou povstalců.”

“Technické údaje, na které nepřímo narážíte,” zaburácel hněvivě Darth Vader, “budeme mít brzy zase v rukou. Jestliže…”

Tarkin přerušil Temného pána jediným gestem. Něčeho takového by se nikdo z přítomných kolem stolu neodvážil. “Na tom nezáleží. Jakýkoli útok vedený proti této stanici by byl pouhým sebevražedným gestem. Sebevražedným a zbytečným, ať už získali jakékoli informace. Po mnoha dlouhých letech utajeného budování,” prohlásil se zjevným uspokojením, “tato stanice se stane rozhodující silou v naší části vesmíru. Události v této oblasti už nebudou odviset od osudu, úmyslů nebo čehokoli jiného. Rozhodovat o nich bude tato stanice!” Klepetu podobná obrovitá kovová ruka učinila nepatrné gesto a jeden z naplněných pohárů, které stály na stole do ní poslušně vklouzl. Poněkud varovným tónem Temný pán navázal. “Nebuďte tak hrdý na technologický teror, který tu chystáte, Tarkine. Schopnost zničit město svět nebo celou soustavu ve srovnání se sílou neznamená nic.”

“Vaše síla,” ušklíbl se Tagge. “Nesnažte se nás zastrašit vašimi kouzelnickými triky, lorde Vadere. Vaše politováníhodná oddanost staré mytologii vám nepomohla zmocnit se ukradených pásků a nedala vám ani jasnozřivost dostatečnou k tomu, aby jste odhalil tajnou pevnost povstalců. Nemyslíte, že už tohle stačí, abychom se vysmáli…” Tagge najednou vypoulil oči, vztáhl ruce k hrdlu a začal nepřirozeně modrat.