Джеймс Кан: Hvězdné Války: Návrat Jediho

„Dezintegroval!“ zaúpěl Threepio. Jakákoli naděje na dodržování protokolu ho opustila.

Ninedenine promluvila k prasečímu strážnému, který se náhle objevil. „Tenhle bude docela užitečný. Nasaďte mu svorník, aby neutekl, a odveďte ho zpátky nahoru do hlavní audienční komnaty.“

Strážný zachrochtal a hrubě postrčil Threepio ke dveřím.

„Artoo, neopouštěj mě!“ zvolal Threepio, ale strážný ho popadl a táhl pryč; a bylo to.

Artoo vydal dlouhý, žalostný výkřik, když Threepia odváděli. Pak se otočil k Ninedenine a zuřivě a dlouze zapípal.

Ninedenine se zasmála. „Jsi malý divoch, ale brzo se naučíš být trochu uctivý. Potřebuji tě na pánově admirálském člunu. V poslední době z něho zmizelo několik našich astrodroidů – pravděpodobně je ukradli na náhradní součástky. Myslím, že tu mezeru pěkně zaplníš.“

Droid na skřipci vyrazil vysokofrekvenční zaječení, pak krátce zajiskřil a ztichl.

Dvůr Jabby Hutta kypěl zlovolnou extází. Oola, nádherné stvoření připoutané k Jabbovi, tančila uprostřed místnosti, a opilé stvůry jásaly a dělaly výtržnosti. Threepio postával obezřele vzadu za trůnem a snažil se být co nejméně nápadný. Chvílemi se musel sehnout, aby se vyhnul ovoci, které letělo jeho směrem, nebo musel ukročit před kutálejícím se tělem. Většinou se jenom krčil. Co jiného měl protokolární droid dělat na místě, které tak hrubým způsobem protokol porušovalo?

Jabba zašilhal přes kouř své dýmky a kývl na Oolu, aby si šla sednout vedle něho. Okamžitě přestala tančit, v očích ustrašený pohled, ustupovala a vrtěla hlavou. Bylo vidět, že dřív při takových pozváních trpěla.

Jabba se rozzlobil. Nesmlouvavě ukázal na místo vedle sebe na stupínku. „Dá Eitha!“ zavrčel.

Oola zavrtěla hlavou ještě zuřivěji, tvář se jí proměnila v masku hrůzy. „Na čaba negatorie. Na! Na! Natúta…“

Jabba zesinal vzteky. Zuřivě se pohnul k Oole. „Boská!“

Jabba stiskl knoflík a uvolnil Oolin řetěz. Než mohla prchnout, roštové padací dveře v podlaze se rozletěly a Oola se zřítila do jámy pod nimi. Dveře se okamžitě zaklaply. Chvíle ticha, potom se ozval hluboký, burácivý řev, pak následoval strašlivý výkřik, a po něm zase ticho.

Jabba se chechtal, až slintal. Tucet kumpánů přispěchalo, aby nakukovali roštem a sledovali umírání půvabné dívky.

Threepio se shrbil ještě víc a hledal oporu v karbonitovém těle Hana Sola, zavěšeném na basreliéfu nad zemí. Tomuhle se tedy říká člověk bez smyslu pro protokol, pomyslel si Threepio melancholicky.

Jeho přemítání přerušilo nepřirozené ticho, které se najednou v místnosti rozhostilo. Vzhlédl a uviděl Biba Fortunu, jak si klestí cestu zástupem, doprovázen dvěma gamorreánskými strážnými, a za nimi divoce vyhlížející nájemný zabiják v plášti a helmě, který vedl na vodítku cenného zajatce; byl to Chewbacca, Wookie.

Threepio ohromeně zalapal po dechu. „Ach ne! Chewbacca!“ Budoucnost vypadala vskutku černě.

Bib zamumlal Jabbovi do ucha několik slov, ukázal na nájemného zabijáka a na zajatce. Jabba soustředěně poslouchal. Lovec byl humanoid, malý a odpudivý; přes vestu mu visel bandalír a oční štěrbiny v přilbě budily dojem, že se jeho zrak propálí každým pancířem. Hluboce se uklonil, pak promluvil plynnou ubesštinou. „Zdravím tě, Výsostný. Jsem Boushh.“ Byl to kovový jazyk, dobře adaptovaný na řídkou atmosféru domovské planety, ze které pocházel tento nomádský druh.

Jabba odpověděl stejným jazykem, i když jeho ubesština byla šroubovaná a pomalá. „Konečně mi někdo přivedl mocného Chewbaccu…“ Pokusil se pokračovat, ale zadrhl se na hledaném slově. S burácivým zachechtáním se otočil ke Threepio. „Kde je můj mluvící droid?“ zaduněl a donutil Threepio přistoupit blíž. Dvorní robot neochotně uposlechl.

Jabba mu mile nařídil: „Přivítej našeho nájemného přítele a zeptej se ho, jakou chce cenu za Wookieeho.“

Threepio nájemnému zabijákovi vzkaz přeložil. Boushh pozorně naslouchal, zároveň si prohlížel divoké nestvůry v místnosti, snad se díval po východech, snad po rukojmích, zranitelných bodech. Obzvlášť si všiml Boby Fetta – stál u dveří –, nájemného zabijáka v ocelové masce, který chytil Hana Sola.

Boushh to všechno ve chvilce zhodnotil, pak klidně promluvil rodným jazykem ke Threepio. „Vezmu padesát tisíc, ne méně.“

Threepio tiše překládal Jabbovi, který se najednou rozčilil a srazil zlatého droida z vyvýšeného trůnu švihnutím mohutného ocasu. Threepio se sesypal na hromadu, kde na chvíli spočinul, protože si nebyl jistý správným protokolem v takové situaci.

Jabba zaburácel hrdelní huttštinou a Boushh si posunul zbraň do pohotovější pozice. Threepio vzdychl, vyškrábal se zpátky na trůn, vzpamatoval se a Boushhovi překládal – velmi volně –, co Jabba říkal.

„Zaplatí dvacet pět tisíc…,“ informoval ho Threepio.

Jabba pokynul prasečím strážným, aby převzali Chewbaccu, a dva Jawové si vzali Boushhe na mušku. Boba Fett také pozvedl zbraň. Jabba dodal, aby to Threepio přeložil: „Dvacet pět tisíc, plus jeho život.“

Threepio překládal. V místnosti bylo ticho, napětí, nejistota. Konečně Boushh potichu promluvil ke Threepio.

„Řekni tomu oteklému pytli na odpadky, že by si to měl pořádně rozmyslet, nebo budou sbírat tu jeho smradlavou peleš po kouskách. Mám u sebe termální detonátor.“

Threepio najednou zaostřil na malou stříbrnou kouli, kterou Boushh držel částečně schovanou v levé dlani. Mohl zaslechnout tiché, zlověstné hučení. Threepio se nervózně podíval na Jabbu, pak zpátky na Boushhe.

Jabba štěkl na droida: „No? Co říkal?“

Threepio si odkašlal. „Vaše Velkoleposti, on, ehm… On –“

„Ven s tím, droide!“ zařval Jabba.

„Ach je,“ strachoval se Threepio. Vnitřně se připravil na nejhorší a pak promluvil k Jabbovi bezchybnou huttštinou. „Boushh uctivě nesouhlasí s Vaší Vznešeností, a žádá vás, abyste znovu uvážil částku…, jinak odpálí termální detonátor, který má v ruce.“

V místnosti se najednou ozvalo znepokojené mumlání. Všichni ustoupili o několik stop, jako by to mohlo pomoci. Jabba hleděl na kouli, kterou svírala ruka nájemného zabijáka. Začínala zářit. Mezi přihlížejícími znovu zavládlo napjaté ticho.

Jabba několik dlouhých vteřin na zabijáka zlobně hleděl. Pak se na jeho širokých, odporných ústech pomalu rozhostil spokojený úšklebek. Ze žlučovité hlubiny jeho břicha se vydral smích jako bublina plynu nad močál. „Tenhle nájemný zabiják je stejný vyvrhel jako já. Nebojí se a je vynalézavý. Řekni mu třicet pět, víc ne – a varuj ho, aby nepokoušel štěstí.“

Threepio cítil při takovém obratu veliké ulehčení. Přeložil to Boushhovi. Všichni si zabijáka pozorně prohlíželi, jak bude reagovat; zbraně byly připravené.

Pak Boushh uvolnil spínač na termálním detonátoru a ten ztichl. „Zííbuss,“ přikývl.

„Souhlasí,“ řekl Threepio Jabbovi.

Zástup propukl v jásot; Jabba se uvolnil. „Pojď, příteli, připoj se k naší oslavě. Můžu ti najít jinou práci.“ Threepio překládal a společnost se vrátila ke svým zkaženým radovánkám.

Chewbacca zavrčel, když ho Gamorreáni odváděli. Mohl jim rozmačkat hlavy už jenom proto, že byli tak odporní, aby všem přítomným připomněl, z jakého těsta je Wookiee – ale u dveří zahlédl známý obličej. Za maskou s kančími zuby a v uniformě skifové gardy se skrýval člověk – Lando Calrissian. Chewbacca nedal najevo, že ho poznává; ani se nevzpíral strážím, které ho odváděly z místnosti.