Terry Pratchett - Magický prazdroj

„Cože? Teď?“

„Pokud chcete? Sám vidíte, že tady není žádný provoz.“

Možná že jsem přece jen zemřel, pomyslel si Creosot. A tohle je asi ráj. Vzal ji za ruku. „Víš, už jsou to celé roky od chvíle, kdy jsem naposled slyšel opravdu dobré vyprávění. Ale byl bych nerad, abyste dělala něco, co sama nechcete.“

Uklidňujícím gestem ho popleskala po ruce. Jaký milý starý pán, pomyslela si. Když ho srovnám s většinou těch, co sem chodí…

„Tak třeba tu, kterou jsem slýchávala od své babičky. Tu znám snad i pozpátku,“ usmála se.

Creosot usrkl piva a pozoroval stěnu před sebou. Cítil se jako ve vlahém obláčku. Stovky, opakoval si v duchu. A některé z nich zná i pozpátku !

Dívka si odkašlala a zpěvným hlasem, při jehož prvních slovech se Creosotovi zrychlil tep, začala: „Byl jednou jeden muž a ten mel osm synů —“

Patricij seděl u okna a psal. Jeho hlava, co se týče posledního jednoho nebo dvou týdnů, byla jako by plná prachového peří a to se mu vůbec nelíbilo.

Služebník zapálil lampu, aby rozptýlil houstnoucí šero, a první časné můry se pustily do svého věčného a nebezpečného tance kolem světla. Patricij je pozorně sledoval. Z jakéhosi důvodu, který nebyl s to pochopit, se cítil velmi nejistý v přítomnosti skla, ale to zdaleka nebylo to, co ho při pozorování poletujícího hmyzu tak znepokojovalo.

Děsilo ho, že musel ze všech sil přemáhat neodolatelnou touhu chytat můry jazykem.

Hafal ležel pánovi u nohou a občas si ze sna spokojeně štěknul.

Všude ve městě se postupně rozsvěcovala světla, ale několik posledních pramínků sluneční záře svítilo na cestu skupinkám chrličů, které si navzájem pomáhaly v dlouhém výstupu nahoru pod střechy.

Knihovník je pozoroval z otevřených dveří a s filozofickou bohorovností se škrábal. Pak se obrátil, vešel dovnitř a noc zavřel venku.

V knihovně bylo teplo. V knihovně bylo stále teplo, protože přebytek magie, který měl na svědomí světélkování, současně mírně přihříval vzduch.

Knihovník se spokojeně rozhlédl po svém království a naposled obešel regály s podřimujícími svazky. Pak si odtáhl pokrývku do útulného soukromí pod svým stolem, dal si poslední banán na dobrou noc a klidně usnul.

Ticho pomalu obsadilo celou knihovnu. Nehlučně zaplavilo i zbytky olámaného, špinavého a přižehnutého klobouku, který knihovník nedlouho předtím téměř obřadně uložil do výklenku ve zdi. Není důležité, jak daleko se mág zaběhne, pro svůj klobouk se vždycky vrátí.

Ticho naplnilo Univerzitu stejně, jako voda plní jámu. Noc se rozlila po Zeměploše, podobná řídkým švestkovým povidlům nebo snad borůvkové marmeládě.

Ale bude ráno. Vždycky bude další nové ráno.

Terry Pratchett

MAGICKÝ PRAZDROJ

Z anglického originálu Sourcery, vydaného nakladatelstvím Victor Gollancz Ltd. v Londýně v roce 1988, přeložil Jan Kantůrek.

Technický redaktor: Tomáš Kropáček.

Vydalo nakladatelství TALPRESS, spol. s r. o.

Pněná 8, 110 00 Praha l, jako svou 75. publikaci.

Sazba: SF SOFT.

Tisk Ueberreuter Print, s. r. o., Pohořelice

Dotisk prvního vydání, Praha 2001.

Pozn. autora: Magická nehoda [30] Pozn. překl.: Magická nehoda — viz knihu Lehké fantastično — Talpress 1993. , o níž jsme se už zmínili jinde a kterou nemáme v úmyslu vám donekonečna opakovat, přeměnila hlavního knihovníka Neviditelné univerzity v orangutana. Ten až do dnešního dne úspěšně odolal všem pokusům vrátit mu jeho původní podobu. Zamlouvají se mu hbité dlouhé ruce, chápavé nohy a právo drbat se na veřejnosti, ale ze všeho nejvíc se mu líbí to, že veškeré otázky jeho bytí se soustředily do jediného problému — totiž odkud se vynoří jeho další banán. Ne že by si neuvědomoval tragiku a ušlechtilost lidského bytí. Ale co se jeho týkalo, mohli jste si lidské bytí strčit za klobouk.

Pozn. autora: škody napáchané chrliči na univerzitním trávníku přivedly hlavního zahradníka do stavu, v němž vzteky překousl své nejlepší francouzské hrábě, a daly také vzniknout známému rčení: Víte, jak to udělat, aby váš trávník vypadal takhle? Pět set let ho budete zalévat, válcovat a hrabat a pak přes něj necháte přejít partu posranejch bezohlednejch sviňáků.

Pozn. autora: Ve většině knihoven jsou knihy připevněny k policím, aby je lidé nepoškodili nebo neodnesli. V knihovně Neviditelné univerzity je to spíš naopak.

Pozn. autora: Přinejmenším pro každého, kdo se chtěl ráno probudit ve své vlastní podobě nebo alespoň jako příslušník stejného živočišného řádu.

Pozn. autora: Žužmelín = kožešina kunovité šelmy skvrnostaje. Skvrnostajje malé černobílé zvíře podobné lumíkovi, které žije výhradně ve středových krajích. Jeho kožešina je vzácná a velmi ceněná — cení si ji především skvrnostaj sám; ten sobecký malý bastard udělá téměř cokoliv, jen aby se s ní nemusel rozloučit.

Pozn. autora: Bylo to jasné, protože Chrupoš své brilianty ihned po krádeži z bezpečnostních důvodu spolkl.

Pozn. autora: Cech ankh-morporských kupců, a obchodníků vydal publikaci Vítejte v Ankh-Morporku, městě tisíce překvapení , která mimo jiné popisuje i Staré Město ankh-morporské, známé jako Stínov. Říká se v ní, že „Stínov je folklórní síť úzkých starobylých ulic a malebných uliček, kde na návštěvníka za každým rohem číhá vzrušení a tajemná atmosféra. Téměř neustále se tady rozléhají nářeční výkřiky starých časů a smích místních obyvatel, kteří provozují svá tradiční řemesla“. Jinými slovy — byli jste varováni.

Pozn. autora: Genetické výzkumy na Zeměploše skončily v raném stadiu. Došlo k tomu v době, když se mágové pokusili o zkřížení tak známých živých objektů,, jako jsou ovocné mušky a hrachor. Jak je vidět, základ genetiky jim evidentně poněkud unikal. Výsledný jedinec — podivná zelená věc tvaru lusku, která pronikavě bzučela — vedl krátký a smutný život, který zanedlouho ukončil kolemjdoucí pavouk.

Pozn. překl.: Latinsko-český slovník uvádí: mirabilis — podivuhodný, podivný; anus — 1. stařena, 2. kruh, (zvláště k upoutání nohou); 3. řiť (lékař.). Vzhledem k tomu, že nejsem latiník, prosím, aby si čtenář přeložil sám.

Pozn. autora: Převážnou většinu obyvatelstva je v tomto případě možno definovat jako každého, kdo momentálně nevisel hlavou dolů nad jámou plnou škorpionů.

Pozn. autora: Co se tyče slovních hříček, je vkus mágů asi stejný jako jejich vkus ve výběru lesklých předmětů.

Pozn. autora: Občané Ankh-Morporku ovšem tvrdili, že řeka byla dostatečně čistá vždycky. Argumentovali tím, že voda, která prošla tolika ledvinami, musí být čistá jako málokterá kapalina.

Pozn. autora: Nikdo nesebral odvahu zeptat se, co tam dělá.

Pozn. autora: Mohlo to být ovšem i zdola nebo také úkosem. Rozmístění prostor knihovny Neviditelné univerzity bylo topografickou noční můrou. Prostá přítomnost obrovského množství uskladněné magie propletla rozměry a pokroutila přitažlivost a prostor do chomáče špaget, nad kterým by se rozplakal i M. C. Escher. [31] Pozn. překl.: Mauritz Cornelis Escher (17.6.1898 — 27.3.1972) Skvělý holandský grafik, specialista na práci s prostorem a tvorbu nesmyslných konstrukcí, vycházejících často z podstaty Mobiovy pásky a jiných matoucích prvků. Pokud by to na něm ovšem nezanechalo následky ještě horší.