Джеймс Кан - Hvězdné Války - Návrat Jediho

Ve chvíli, kdy všechna světla v chaloupce pohasla, ho zavalila tíha beznaděje. Několik minut ještě zůstal sedět, cítil, že je to konec všeho, že zhasla všechna světla ve vesmíru. Poslední Jedi sedí uprostřed bažiny, zatímco celá galaxie se chystá k poslední bitvě.

Ale projel jím chlad, narušil tu nicotu, do které se propadlo jeho vědomí. Otřásl se, rozhlédl se. Šero bylo neproniknutelné.

Vylezl ven a postavil se. Tady v mokřině se nic nezměnilo. Pára se srazila, odkapávala z pokroucených kořenů zpátky do slatiny; byl to cyklus, který se opakoval už miliónkrát a bude se opakovat věčně. Možná, že tohle byla další lekce. Jestli ano, neubrala na jeho smutku ani trochu.

Bez rozmyslu se prodíral zpátky k místu, kde čekala jeho loď. Artoo mu spěchal vstříc a pípal vzrušené pozdravy; ale Luke byl sklíčený a důvěřivého malého droida si nevšímal. Artoo krátce soustrastně pískl a pak se uctivě odmlčel.

Luke se sklesle posadil na nějaké poleno, vložil hlavu do dlaní a potichu si řekl: „To nemůžu udělat. Nemůžu jít sám.“

Z kalné mlhy k němu dolehl hlas: „Yoda a já budeme vždycky s tebou.“ Byl to Benův hlas.

Luke se rychle obrátil a uviděl, že za ním stojí chvějící se obraz Obi-Wan Kenobiho. „Bene!“ zašeptal. Chtěl říct tolik věcí, vířily mu v mysli jako potácející se smítko lodě v maelstromu. Ale jedna otázka se rychle prodrala na hladinu nad ostatní: „Proč, Bene? Proč jsi mi to neřekl?“

Nebyla to jen otázka. „Chtěl jsem ti to říct, až dokončíš výcvik,“ odpověděl Benův obraz. „Ale ty jsi považoval za nutné odspěchat nepřipravený. Varoval jsem tě, abys nebyl netrpělivý.“ Jeho hlas se nezměnil, stále stejný náznak hubování, náznak lásky.

„Řekl jsi mi, že Darth Vader zradil a zavraždil mého otce.“ Hořkost, kterou dřív pocítil u Yody, si nyní našla cíl v Benovi.

Ben přijal tu sžíravost, aniž se bránil, a pak ji zmírnil poučením: „Tvého otce, Anakina, svedla temná strana síly – přestal být Anakinem Skywalkerem, a stal se Darth Vaderem. Když k tornu došlo, zradil všechno, v co Anakin Skywalker věřil. Dobrý člověk, kterým byl tvůj otec, byl zničen. Takže to, co jsem ti řekl, byla pravda… z určitého hlediska.“

„Z určitého hlediska!“ zachraptěl Luke výsměšně. Cítil se zrazený – spíše životem než čímkoli jiným, i když nablízku byl jenom ubohý Ben, na koho mohl obrátit hlavní nápor konfliktu, který prožíval.

„Luku,“ promluvil Ben jemně, „zjistíš, že mnohé pravdy, na které se upínáme, závisejí z velké části na našem hledisku.“

Luke ochladl. Chtěl si podržet svůj vztek, střežit ho jako poklad. Byl vším, co měl, nechtěl dovolit, aby mu ho někdo ukradl, jako mu bylo ukradeno už všechno. Ale už cítil, jak mu vyklouzává, měkne pod Benovým soucitem.

„Nevyčítám ti, že máš zlost,“ vemlouval se mu Ben. „Jestli jsem se mýlil v tom, co jsem dělal, určitě se to nestalo poprvé. Víš, to, co se stalo tvému otci, byla moje vina…“

Luke vzhlédl s náhle probuzeným zájmem. Tohle ještě neslyšel a vztek ho rychle přecházel, aby byl nahrazen zvědavostí a pozorností – protože vědění bylo návyková droga, a čím více jí měl, tím více ji chtěl.

Jak tak seděl na svém pařezu, stále více fascinován, Artoo přešlapoval poblíž, mlčel, jenom ho svou přítomností povzbuzoval.

„Když jsem se s tvým otcem setkal poprvé,“ pokračoval Ben, „byl už skvělým pilotem. Ale mě udivilo to, kolik s ním bylo síly. Vzal jsem na sebe úkol vycvičit Anakina ve způsobech řádu Jedi. Udělal jsem chybu, když jsem si myslel, že bych mohl být stejně dobrým učitelem jako Yoda. Nebyl jsem. Ta moje hloupá pýcha. Císař vycítil Anakinovu moc a zlákal ho na temnou stranu.“ Smutně se odmlčel a podíval se Lukovi přímo do očí, jako by chlapce žádal o odpuštění. „Moje pýcha měla strašné následky pro celou galaxii.“

Luke byl u vytržení. Bylo strašné, že přílišné sebevědomí Obi-Wana mohlo způsobit pád jeho otce. Strašné kvůli tomu, co se z jeho otce zbytečně stalo, strašné, protože Obi-Wan nebyl dokonalý, nebyl ani dokonalý Jedi, strašné, protože temná strana mohla zaútočit tak blízko jeho domova, dovedla změnit dobro ve zlo. Darth Vader určitě ukrývá někde hluboko v sobě jiskřičku Anakina Skywalkera. „Je v něm pořád ještě kousek dobra,“ prohlásil.

Ben zavrtěl lítostivě hlavou. „Taky jsem si myslel, že by bylo možné vrátit ho na správnou stranu. Nebylo to možné. Nyní je spíše strojem než člověkem – pokřiveným a zlým.“

Luke vycítil skrytý význam Kenobiho prohlášení, slyšel v těch slovech příkaz. Zavrtěl hlavou. „Nemůžu zabít vlastního otce.“

„Neměl bys na ten stroj myslet jako na otce.“ To znovu mluvil učitel. „Když jsem viděl, co se z něho stalo, snažil jsem se ho odradit, stáhnout ho z temné strany zpátky. Bojovali jsme… tvůj otec spadl do žhavého kráteru. Když se vyplazil z té ohnivé lázně, vypálila se do něj ta změna navždycky – byl Darth Vader, po Anakinu Skywalkerovi nezůstala ani stopa. Nenapravitelně temný. Znetvořený. Naživu ho udržují jenom přístroje a jeho černá vůle…“

Luke se podíval na svoji mechanickou pravou ruku. „Jednou jsem se pokusil ho zastavit. Nedokážu to.“ Nevyzve svého otce znovu na souboj. Nemůže.

„Vader tě pokořil, když jsi se s ním setkal poprvé, Luku – ale tahle zkušenost byla součástí tvého výcviku. Naučila tě, mimo jiné, jakou cenu má trpělivost. Kdybys tehdy nebyl tak netrpělivý, mohl jsi dokončit výcvik u Yody. Byl bys připraven.“

„Musel jsem pomoci přátelům.“

„A pomohl jsi jim? To oni zachránili tebe. Bojím se, že jsi získal jen málo, když jsi tak předčasně spěchal pryč.“

Lukovo rozhořčení pomalu mizelo a zanechávalo po sobě jenom smutek. „Zjistil jsem, že Darth Vader by můj otec,“ zašeptal.

„Jestli chceš být Jedi, Luku, musíš čelit temné straně a pak ji překročit – tu stranu, kterou tvůj otec nedokázal překonat. Nejbližšími dveřmi k ní je netrpělivost – pro tebe, stejně jako pro tvého otce. Jenomže tvého otce zlákalo to, co našel na druhé straně těch dveří, a ty jsi se držel pevně. Už nejsi tak lehkomyslný, Luku. Jsi silný a trpělivý. A jsi připraven na konečný souboj.“

Luke znovu zavrtěl hlavou, když si ujasnil, kam míří řeč starého Jediho. „Nemůžu to udělat, Bene.“

Ramena Obi-Wan Kenobiho poraženě sklesla „Takže císař už vyhrál. Byl jsi naše jediná naděje.“

Luke hledal jiné možnosti. „Yoda říkal, že bych mohl cvičit někoho jiného, aby…“

„Ten druhý, o kom mluvil, je tvé dvojče, sestra,“ řekl stařec a nevesele se usmál. „Zničit Darth Vadera pro ni nebude o nic snazší než pro tebe.“

Lukem ta informace viditelně otřásla. Vyskočil, aby té novince mohl čelit. „Sestra? Žádnou sestru nemám.“

V hlase Obi-Wana se znovu objevil ten jemný tón aby utišil bouři, která vzkypěla v duši jeho mladého přítele. „Když jste se narodili, rozdělili vás, abyste byli oba chráněni před císařem. Císař věděl stejně jako já že Skywalkerovi potomci budou za pomoci síly představovat pro něho hrozbu. Z toho důvodu zůstala tvoje sestra v bezpečí anonymity.“

Luke to nejdřív odmítal přijmout. Žádné dvojče nepotřeboval ani nechtěl. Byl jedináček! Nic mu nechybělo – až na ruku, jejíž mechanickou náhražku nyní pevně svíral. Copak je jenom figurkou ve spiknuti mocných? Pomíchané kolébky, sourozenci rozděleni a bleskurychle odvezeni, aby žili rozdílné, tajné životy? Nemožné. Věděl, kým je! Byl Luke Skywalker, který se narodil Jedimu, později řečenému ze Sithu, vyrostl na pouštní farmě na Tatooinu a vychoval ho strýc Owen a teta Beru, žil životem bez zbytečného přepychu, jako tvrdě pracující čestný chuďas – protože jeho matka… jeho matka… Co bylo s jeho matkou? Co říkala, kdo byla? Co mu řekla? Obrátil mysl dovnitř sebe sama, na místo a čas vzdálený bažinaté půdě Dagobahu, do matčiny komnaty, ke své matce a své… sestře. Sestře…