Blake Pierce - Ještě Než Požehná

J E Š T Ě N E Ž P O Ž E H N Á

(ZÁHADY MACKENZIE WHITE—KNIHA 3)

B L A K E P I E R C E

Blake Pierce

Blake Pierce je autorem RILEY PAGE mysteriózní série bestsellerů, která zahrnuje dvanáct knih (a přibývají další). Blake Pierce je taky autorem mysteriózní série MACKENZIE WHITE, která pozůstává z osmi knih; mysteriózní série AVERY BLACK, pozůstávající ze šesti knih; mysteriózní série KERI LOCKE, pozůstávající z pěti knih; mysteriózní série MAKING OF RILEY PAIGE, pozůstávající z dvou knih (a přibývají další); a mysteriózní série KATE WISE, pozůstávající ze dvou knih (a přibývají další).

Zanícený čtenář a celoživotní fanoušek mysteriózního žánru a thrillerů, Blake ocení zpětnou vazbu, a tak neváhejte, navštivte www.blakepierceauthor.com, zjistěte více a zůstaňte v kontaktu.

Copyright © 2016 Blake Pierce. Všechna práva vyhrazena. S výjimkou povolení podle U.S. Copyright Act 1976, žádná z částí této publikace nesmí být, bez předchozího svolení autora, za žádných okolností reprodukována, distribuována nebo převáděna do jakýchkoliv jiných formátů, ani uchovávána ve sdílené databázi. Tento ebook je licencován výlučně pro Vaše osobní využití. Tento ebook nesmí být dále prodáván nebo darován ostatním lidem. Pokud chcete knihu sdílet s další osobou, zakupte si prosím další kopie. Pokud čtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Vaše použití, vraťte ji prosím a pořiďte si svou vlastní kopii. Děkujeme, že respektujete usilovnou práci, kterou autor na vznik tohoto titulu musel vynaložit. Obsah této knihy je fiktivní. Jména, osobnostní charakteristiky, organizace, místa, události a konflikty jsou beze zbytku produktem autorovy představivosti, nebo je jejich použití fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, ať již živými nebo mrtvými, je čistě náhodná.

Copyright obálky andrey_l v licenci Shutterstock.com.

KNIHY OD BLAKE PIERCE

SÉRIE STVOŘENÍ RILEY PAIGEOVÉ

SLEDOVANÁ (kniha č. 1)

ČEKÁNÍ (kniha č. 2)

MYSTERY SÉRIE RILEY PAIGEOVÁ

NAVŽDY PRYČ (kniha č. 1)

POSEDLOST (kniha č. 2)

TOUŽENÍ (kniha č. 3)

VÁBENÍ (kniha č. 4)

PRONÁSLEDOVÁNÍ (kniha č. 5)

SOUŽENÍ (kniha č. 6)

MACKENZIE WHITE MYSTERY SÉRIE

JEŠTĚ NEŽ ZABIJE (kniha č. 1)

JEŠTĚ NEŽ SPATŘÍ (kniha č. 2)

JEŠTĚ NEŽ POŽEHNÁ (kniha č. 3)

JEŠTĚ NEŽ VEZME (kniha č. 4)

PSYCHOLOGICKÉ ZÁHADNÉ TAJEMSTVÍ CHLOE FINE

DALŠÍ DVEŘE (kniha č. 1)

OBSAH

PROLOG

KAPITOLA PRVNÍ

KAPITOLA DRUHÁ

KAPITOLA TŘETÍ

KAPITOLA ČTVRTÁ

KAPITOLA PÁTÁ

KAPITOLA ŠESTÁ

KAPITOLA SEDMÁ

KAPITOLA OSMÁ

KAPITOLA DEVÁTÁ

KAPITOLA DESÁTÁ

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

KAPITOLA DVANÁCTÁ

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

KAPITOLA PATNÁCTÁ

KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

KAPITOLA OSMNÁCTÁ

KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

KAPITOLA DVACÁTÁ

KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ

Občas si přála být toho opět schopna.

KAPITOLA DVACÁTÁ SEDMÁ

KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ

KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

KAPITOLA TŘICÁTÁ

KAPITOLA TŘICÁTÁ PRVNÍ

KAPITOLA TŘICÁTÁ DRUHÁ

KAPITOLA TŘICÁTÁ TŘETÍ

KAPITOLA TŘICÁTÁ ČTVRTÁ

KAPITOLA TŘICÁTÁ PÁTÁ

KAPITOLA TŘICÁTÁ ŠESTÁ

KAPITOLA TŘICÁTÁ SEDMÁ

Pam se posadila na kládu ležící na okraji tábořiště a zapálila si cigaretu. Po sexu byla vždycky plná energie. Kousek od ní stál Hunterův stan a připomínal polorozbořenou kupoli. Zevnitř se ozývalo jeho tlumené chrápání. I tady v lesích to bylo to samé. Ona seděla tady, plná energie z proběhnuvšího milování, zatímco on spal jako zabitý. Uprostřed té krásné přírody jí to však ani tolik nevadilo.

Patou vyhloubila v zemi malou díru, do které odklepávala cigaretu. Dobře věděla, že kouřit v lese během takhle suchého podzimu je pořádně bezohledné. Dívala se k nebi a sledovala hvězdy. Byla poměrně chladná noc. Podzim už na východní pobřeží dolehl plnou vahou a srazil teploty k zemi. Pam si vlastníma rukama objala ramena. Přála si, aby Hunterův stan měl takový ten průzor ve střeše, kterým se člověk mohl dívat ven, ale bohužel tomu tak nebylo. Celé situaci to však neubíralo na romantičnosti – odjeli daleko od domova a byli sami v hlubokém lese. Bylo to pravděpodobně to nejbližší společnému životu, co byla ochotná dovolit, dokud se ji ten idiot konečně neuráčí požádat o ruku. Díky hvězdnatému nebi, perfektnímu počasí a chemii, která mezi nimi jenom jiskřila, byla tato noc jedna z těch šťastnějších.

Chtěla se už vrátit zpátky do stanu, přitulit se k němu a zahřát, ale nejprve si musela ještě odskočit. Vyrazila do lesa a dávala si přitom pozor, aby nesešla z cesty. Nebylo snadné se tu pohybovat takhle v noci, když svítily jenom hvězdy a srpek měsíce. Rozhlížela se do šera tak dlouho, dokud si nebyla jistá, že se musí vydat doleva, kde po pár metrech najde záchody.

Vyrazila tedy oním směrem a asi tak půl minuty kráčela dál. Když se po chvíli ohlédla, stan už ani neviděla.

„Sakra,“ řekla polohlasně ve snaze ukočírovat rodící se paniku.

Seber se, poručila sama sobě a znovu se vydala kupředu. Stan je jenom kousek zpátky a…

Tu její levá noha o něco zavadila a než si stačila uvědomit, co se to děje, už se poroučela k zemi. Na poslední chvíli se jí podařilo dát před sebe ruce a ochránit si tak obličej od přímého nárazu na zem. Při dopadu hekla úlekem i bolestí, ale ihned zahanbeně vstala.

Vyčítavě a skoro až s dětinskou uražeností se podívala na kládu, o níž zakopla. V temnotě, jež všechno obestírala, ten tvar vypadal velice nejasně. Přesto však byla schopna s jistotou říci, že to žádná obyčejná kláda není.

Pomyslela si, že ji možná jenom šálí zrak. Musela to být nějaká podivná hra stínů. Nic víc.

Dívala se na to několik vteřin, ale žádná z nich nezastavila mráz, která jí začal šplhat po páteři. Poznala, co to je. Najednou už to bylo bez diskuze.

Lidská noha.

Z pohledu, který se jí naskýtal, to bylo všechno. Nezdálo se, že by tam někde bylo i tělo. Noha ležela v trávě, zčásti zakrytá porostem a podzimním listím. Chodidlo bylo obuté v tenisce a bílá ponožka pod ní byla nasáklá krví.

Pam začala křičet. Otočila se a rozběhla se zpátky tmou. Křičet už nepřestala.

Mackenzie seděla na sedadle spolujezdce v sedanu nafasovaném od FBI a v ruce svírala stejně tak nafasovaný Glock. Byla to zbraň, se kterou srůstala, jako kdyby to byla jenom další část jejího těla. Tentokrát ten pocit byl však přece jenom trochu jiný. Až tenhle den totiž skončí, všechno už bude jiné.

Bryersův hlas ji vytrhl z úvah. Byl to on, kdo seděl za volantem a tu a tam jí počastoval pohledem, jenž ze všeho nejvíce připomínal pohled zklamaného otce.

„Víte…že tohle nemusíte dělat,“ řekl. „Nikdo si nebude myslet nic špatného, když se tomu prostě vyhnete.“

„Myslím, že to musím udělat. Myslím, že to sama sobě dlužím.“

Bryers si povzdychl a podíval se ven z auta. Stáli na rozlehlém parkovišti, které se topilo v noční temnotě a bylo osvětleno jenom tlumenými pouličními světly, táhnoucími se sporadicky na ostrůvku uprostřed. Viděli tři auta a spolu s nimi i obrysy tří můžu, kteří tam nervózně přešlapovali.