Morgan Rice - Obřad Mečů

To byl ten důvod, proč se Thor vytratil ze Silésie okamžitě poté, co mluvil s královnou matkou? Nebo o čem se to bavili? Královna nic neprozradila. Bylo to snad poprvé, co před ním i ostatními měla nějaké tajnosti. Proč zrovna teď? Co to mohlo být? Co mohla Thorovi říct, že utekl tak rychle, že nikomu ani nestačil nic říci?

Kendrick musel přemýšlet o otci a jeho dynastii. I když si velmi přál, aby tomu bylo jinak, stejně jej myšlenka že je nelegitimní neustále trápila a snad už pomilionté ve svém životě přemýšlel, kdo mohla být jeho matka. Celý život slýchával povídačky o králových milenkách, ale nikdy nezjistil, která z nich to mohla být. Až se všechno zase uklidní – pokud se to vůbec někdy stane – a Prsten se vrátí zase zpátky do normálu, Kendrick se pokusí tuhle hádanku jednou provždy rozluštit. Najde ji. Zeptá se jí, proč jej nechala být a nezůstala s ním. A jak se s otcem vlastně seznámila. Velice si přál se s ní setkat, podívat se jí do tváře a vidět, jak se ona dívá na něj. Třeba mu alespoň ona řekne, že není žádný levoboček a že má stejná práva na skvělý osud jako všichni ostatní.

Byl rád, že se Thor vydal pro Gwendolyn, ale na druhou stranu by jej i s jeho dračicí měl mnohem radši po svém boku v bitvě. V následujícím střetu budou mít imperiáni opět strašlivou přesilu a bez Thora a Mycoples je osud bitvy značně na vážkách.

V duchu však okřiknul sám sebe. Byl narozen a vychován jako válečník a nikdy předtím nezůstal sedět na zadku, zatímco jiní za něj bojovali jeho bitvy. Takže namísto čekání na Thorův návrat udělal to, co mu velely instinkty: vyrazil s co největší silou do pole, kde se pokusí zlikvidovat co nejvíce nepřátel. Neměl sice kouzelný meč ani draka, ale namísto toho měl své dvě ruce, které se pro tohle trénovaly už od dětství. Zatím to pokaždé stačilo.

Vystoupali na kopec a jakmile dosáhli jeho vrcholku, otevřel se před nimi výhled na malé MacGilské město Lúcie. První na východ od Silésie. I tady lemovaly cestu imperiální mršiny. Zkáza, kterou Thor přinesl, dosahovala až sem. Na vzdáleném obzoru se černal ustupující imperiální batalion. Mířili na východ. Určitě měli namířeno do Andronicova hlavního tábora, který byl zřízený na McCloudské straně Prstenu. I když hlavní těleso armády ujíždělo na východ, Kendrick si všimnul, že zanechali menší jednotku, která se usadila v Lúcii. Mohlo jich být několik tisíc a teď zaujímali pozice na hradbách. V ulicích bylo také vidět bývalé občany města, kteří tam teď sloužili jako otroci.

Kendrick si vzpomněl, co se dělo před pár dny v Silésii, jak s nimi bylo zacházeno, a jeho tvář okamžitě zrudla touhou po pomstě.

„ÚTOK!“ provolal mocně ke svým vojům.

Zdvihnul meč do výšky. Za ním se jeho výkřik mezitím přeléval přes další a další řady vojáků.

Pobídnul koně a v čele své mohutné jednotky se rozjel vstřít městu Lúcii. Obě armády byly přibližně vyrovnané co do počtu, ale jistě ne, a o tom si byl Kendrick naprosto jistý, co do síly srdce. Tihle imperiáni byli nájezdníci na útěku, které jejich hlavní velitel ponechal osudu v nějakém provinčním městečku, zatímco Kendrickovi muži byli ochotni položit v bitvě za domovinu vlastní životy.

Jejich bojový pokřik se nesl nad planinou, zatímco se řítili k branám města. Objevili se tak rychle, že se spousta imperiálních vojáků, hlídkujících na ochozech, začala ve zmatku dívat jeden na druhého a nevěděla, co dělat. Tak náhlý útok zjevně nikdo z nich nečekal. Obránci se začali zuřivě drápat na hradby a uzavírat bránu.

Jenže ani to nestihli dostatečně rychle. Několik Kendrickových lučištníků během sekund za jízdy zlikvidovalo ty, kteří ovládali mechanismus padací brány. Kendrick sám dostal jednoho vrhacím kopím a Reece záhy zaznamenal obdobný úspěch. Brána zůstala nezavřená a Kendrickovi muži neváhali ani vteřinu. S hromovým pokřikem vtrhli dovnitř a zamířili rovnou do středu města, aniž by se zdržovali nějakými drobnějšími šarvátkami u brány a na zdech.

Na náměstí, zhruba ve středu města, se potom za ohromného třeskotu zbraní srazili s hlavní jízdní silou zdejší posádky. Kendrick byl hned v prvním okamžiku nucen se bránit, zablokoval štítem úder na svou hlavu, ale potom okamžitě kontroval a jedinou ranou dlouhým mečem dostal ze sedla dva nepřátele. Bez meškání se otočil, aby zablokoval další útok a bodnul jeho původce do břicha. Jeho tělo rozdávalo rány, zatímco mysl byla naplněná pomstou. Za Gwendolyn, za jeho lidi, za všechen lid Prstenu, který toho už tolik vytrpěl.

Nedaleko něj se Reece dovedně oháněl palcátem. Srazil z koně jednoho muže, potom štítem zablokoval ránu dalšího a okamžitě zase útočil. Během krátké chvíle zlikvidoval tři imperiány. Elden vedle něj rozséval zkázu těžkou válečnou sekerou. V jednom okamžiku tak zachránil Reecovi život, když zabil vojáka, který se na něj řítil ze strany, aby vzápětí poslal k zemi jiného. Ten sice zvedl štít, aby ránu blokoval, ale mohutná rána prošla srkz a rozpoltila mu hlavu.

O’Connor posílal šípy do všech stran a trefoval slabá místa ve zbroji i na velmi krátkou vzdálenost, kdy bylo použití luku již značně riskantní. I Conven bojoval nebojácně a v jednu chvíli se dokonce ocitl obklopen nepřítelem daleko před vlastními řadami. Přesto se však ani nenamáhal mít na obranu připravený štít. Namísto toho třímal v každé ruce jeden meč a takto vyzbrojen se vřítil do nepřátelských řad, jako by snad chtěl při tom útoku zemřít. Jenže nic podobného se nestalo. Namísto toho rozpoutal kolem sebe tornádo dvou čepelí, které rozsévalo smrt vpravo i vlevo.

Indra se bitvy účastnila rovněž a nezůstávala nijak pozadu. Byla nebojácnější než většina mužů a používala svou dlouhou dýku s takovým umem a precizností, že i kolem ní brzy padali jezdci s proříznutými hrdly. Ona jediná nebojovala za Prsten, ale za svou vlastní domovinu, kde lidé trpěli stejně jako tady, ale už mnohem déle.

V zápalu boje Kendrick podcenil jednoho z imperiánů, který se k němu díky tomu dostal dostatečně blízko pro útok sekerou. Kendrick už nestíhal uhnout, ale ještě než jej muž zasáhl, ozval se třesk oceli a zbraň se zarazila do Atmeho štítu, který v poslední vteřině přispěchal na pomoc. Krátkým kopím potom Atme proklál útočníka a zažehnal nebezpečí. Kendrick už dávno přestal počítat, kolikrát mu jeho přítel zachránil život.

Vtom se objevil další útočník, který opodál natáhl luk a zamířil na Atmeho. Kendrick zareagoval instinktivně, máchnul mečem v prostoru mezi jeho přítelem a střelcem a s obrovským štěstím zasáhl šíp v letu. Následovaly dva rychlé kroky jeho bojového hřebce a drtivý úder Kendrickova meče, po kterém se lučištník zřítil ze sedla pod kopyta všech koní kolem. Atme už dávno přestal počítat, kolikrát mu jeho přítel zachránil život.

Bitva pokračovala dál, obě ze stran zaznamenávaly úspěchy i ztráty. Muži padali na obou stranách, ale v imperiálních řadách přece jenom více. Kendrickovi muži byli plni spravedlivého rozhořčení a pronikali hlouběji a hlouběji do města. Nakonec začínali nabývat silnou převahu. Imperiální vojáci byli skvělí bojovníci, ale už léta byli zvyklí jenom dobývat a útočit, navíc teď byli dokonale zaskočeni, takže se jejich řady i disciplína brzy začaly bortit a oni začali před Kendrickovou armádou ustupovat. Mnozí při tom ústupu padli.