Morgan Rice - Země Ohňů

„Ale já už jsem říkala, že jsem ho nezabila!“ bránila se Alistair.

„To je pravda,“ pronesla Dauphine a z jejího hlasu odkapávala jízlivost, „záhadný cizinec se magicky objevil v místnosti, zabil našeho bratra. Pak vložil meč do tvých rukou a záhadně zmizel.“

„Nebyl to žádný záhadný cizinec,“ trvala na svém Alistair. „Byl to Bowyer. Viděla jsem ho na vlastní oči. To on zabil Ereca.“

Dauphine se zašklebila.

„Bowyer nám ukázal svitek, který jsi mu napsala. Chtěla jsi sňatek s ním. Plánovala jsi Erecovu vraždu a svatbu s Bowyerem. Jsi šílená žena. To ti nestačilo mít mého bratra? To ti nestačilo stát se královnou?“

Dauphine předala Alistair svitek a Alistair zděšeně četla:

Jakmile Erec zemře, budeme moci strávit naše životy společně.

„Ale to jsem nepsala já!“ protestovala Alistair. „Ten svitek je podvrh!“

„Ano, jsem si jistá, že je,“ řekla Dauphine. „Jsem si jistá, že máš přesvědčivé vysvětlení naprosto pro všechno.“

„Žádný takový svitek jsem nepsala!“ trvala na svém Alistair. „Copak se neslyšíš? Nic z toho nedává žádný smysl. Proč bych chtěla Ereca zavraždit? Miluji ho z celého svého srdce. Vždyť jsme byli téměř manželé.“

„Můžeme jen děkovat nebesům, že k tomu nedošlo,“ pronesla Dauphine.

„Musíte mi věřit!“ trvala na svém Alistair a obrátila se k Erecově matce. „Bowyer se pokusil Ereca zabít. Chce být králem. Já nechci být královna. Nikdy jsme nechtěla.“

„Nemusíš se bát,“ řekla Dauphine. „Nikdy jí nebudeš. Vlastně ani nebudeš žít. My na Jižních ostrovech máme rychlou spravedlnost. Zítra budeš popravena.“

Alistair zavrtěla hlavou. Uvědomila si, že nemá smysl dál diskutovat. Povzdechla si a cítila na hrudi nezměrnou tíhu.

„Tak proto jste všichni přišli?“ zeptala se slabě. „Abyste mi to oznámili?“

Dauphine se v nastalém tichu ušklíbla a Alistair v jejím pohledu viděla nezměrnou nenávist.

„Ne,“ odpověděla konečně Dauphine po dlouhé chvíli těžkého ticha. „Přišli jsme nad tebou vynést rozsudek a také se naposledy podívat na tvou tvář, než tě konečně pošlou do pekla. Budeš trpět stejně, jako kvůli tobě trpěl náš bratr.“

Náhle Dauphine zrudla, vyrazila kupředu a chytila Alistair za vlasy. Stalo se to tak rychle, že Alistair ani neměla čas jakkoli zareagovat. Dauphine ze sebe vyrazila hrdelní výkřik a zaryla nehty druhé ruky Alistair do tváře. Alistair jen pozvedla ruce, aby si chránila hlavu, zatímco ostatní se vrhli na Dauphine a odtrhli ji od ní.

„Pusťte mě na ni!“ ječela Dauphine. „Chci ji zabít teď a tady!“

„Spravedlnosti dáme průchod až zítra,“ pronesl Strom.

„Odveďte ji odsud,“ rozkázala Erecova matka.

Stráže poslechly její rozkaz a vyvlekly Dauphine ven z místnosti. Ta se snažila vykroutit, kopala kolem sebe a ječela. Strom je následoval. Místnost se pomalu vyprázdnila. Zůstala v ní jen Alistair a Erecova matka. Ta se zastavila ve dveřích a obrátila se k Alistair. Alistair se snažila v její tváři vyčíst alespoň náznak laskavosti nebo soucitu.

„Prosím, musíš mi věřit,“ pronesla Alistair naléhavým hlasem. „Je mi jedno, co si o mě myslí ostatní, ale záleží mi na tobě. Byla jsi ke mně laskavá už od okamžiku, kdy jsme se poprvé setkaly. Víš, jak moc miluji tvého syna. Víš, že bych mu tohle nikdy neudělala.“

Erecova matka se na ni zkoumavě zadívala a oči se jí zalily slzami. Vypadala nerozhodně.

„Proto jsi zůstala pozadu, není to tak?“ tlačila na ni Alistair. „Proto ses zpozdila. Protože mi chceš uvěřit. Protože víš, že mluvím pravdu.“

Po dlouhém tichu Erecova matka konečně souhlasně přikývla. Jako kdyby se konečně rozhodla, udělala několik kroků směrem k Alistair. Ta si uvědomila, že jí Erecova matka skutečně věří. To ji potěšilo.

Jeho matka k ní přispěchala a objala ji. Alistair její objetí opětovala a rozplakala se jí na rameni. Erecova matka také brečela. Pak se vyprostila z její náruče.

„Musíš mě poslouchat,“ promluvila Alistair naléhavě. „Je mi jedno, co se se mnou stane, nebo co si o mně myslí ostatní. Ale co se týká Ereca – musím se k němu dostat. Hned. On umírá. Uzdravila jsem ho jen částečně a musím to dokončit. Pokud to nestihnu tak zemře.“

Jeho matka si ji prohlížela od hlavy až k patě, jako by si až teď uvědomila, že mluví pravdu.

„Po tom všem, co se stalo,“ řekla, „je jediné, o co se staráš, můj syn. Teď už vidím, že ti na něm skutečně hodně záleží – a taky to, že bys takové hrozné věci nebyla nikdy schopná.“

„Samozřejmě, že ne,“ řekla Alistair. „Všechno to nastražil ten barbar Bowyer.“

„Dostanu tě k Erecovi,“ řekla jeho matka. „Možná nás to bude stát obě život, ale musíme se o to alespoň pokusit. Pojď za mnou.“

Pak Erecova matka odemkla Alistaiřina pouta a Alistair ji rychle následovala ven z cely. Prošly skrz žalář a vyrazily na cestu, na které měly riskovat všechno pro Erecovu záchranu.

Gwendolyn stála na přídi lodi, v náručí držela zachráněné dítě, mořský vzduch ji hladil po tvářích a všude kolem byli její lidé. Už od vyplutí na širé moře byli všichni jako v šoku. A teď už byli daleko od Horních ostrovů. Pluly s nimi jen dvě další lodě. To bylo vše, co zbylo z kdysi majestátní flotily, která vyplula z Prstenu. Gwenini lidé, její národ, všichni hrdí obyvatelé Prstenu, se teď počítali jen ve stovkách přeživších lidí. Národ v exilu. Plující po moři, bez domova, hledající místo, kde by mohl začít znovu žít. A všichni vzhlíželi ke Gwendolyn a k tomu, že je povede.

Gwen hleděla na moře, prohlížela si ho a zkoumala už několik dlouhých hodin. Nevšímala si chladné oceánské mlhy. Upřeně hleděla kupředu a snažila se bojovat s pocitem zlomeného srdce. Dítě v jejím náručí konečně usnulo a Gwen už dokázala myslet jen na Guwayna. Nenáviděla se. Byla tak hloupá, že ho nechala odplout. Když ho pouštěla na moře, zdálo se to jako ten nejlepší nápad. Vypadalo to jako jediná možnost, jak ho uchránit před nevyhnutelnou smrtí. Kdo by dokázal předpovědět, že se události nakonec pohnou jiným směrem? Kdo by čekal, že draci budou odraženi? Kdyby se Thor neobjevil v tu pravou chvíli, byli by teď už všichni mrtví – tohle Gwen opravdu nemohla předpokládat.

Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.