Blake Pierce - Svezení

Blake Pierce je autorem RILEY PAGE mysteriózní série bestsellerů, která zahrnuje dvanáct knih (a přibývají další). Blake Pierce je taky autorem mysteriózní série MACKENZIE WHITE, která pozůstává z osmi knih; mysteriózní série AVERY BLACK, pozůstávající ze šesti knih; mysteriózní série KERI LOCKE, pozůstávající z pěti knih; mysteriózní série STVOŘENÍ RILEY PAIGEOVÉ, pozůstávající z dvou knih (a přibývají další); a mysteriózní série KATE WISE, pozůstávající ze dvou knih (a přibývají další).

Zanícený čtenář a celoživotní fanoušek mysteriózního žánru a thrillerů, Blake ocení zpětnou vazbu, a tak neváhejte, navštivte www.blakepierceauthor.com, zjistěte více a zůstaňte v kontaktu.

Copyright © 2019 by Blake Pierce. Všechna práva vyhrazena. Až na výjimky povolené U.S. Copyright Act z roku 1976, nesmí být žádná část této publikace kopírována, distribuována nebo sdílená jakoukoli formou a jakýmikoli prostředky, ani uložena v databázi nebo vyhledávacím systému bez předchozího svolení autora. Tato e-kniha je licencována jen pro vaše osobní užití. Tato e-kniha nesmí být prodávána nebo předávána jiným osobám. Pokud chcete tuto knihu sdílet s dalšími lidmi, zakupte si prosím dodatečné kopie pro každého jednotlivce. Pokud čtete tuto knihu a nezakoupili jste ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro vaše užití, vraťte ji prosím a zakupte si vlastní kopii. Děkujeme, že respektujete práci tohoto autora. Tato kniha je fikce. Všechna jména, osoby, firmy, organizace, místa, události a skutečnosti jsou výsledkem autorovy představivosti nebo jsou použity fiktivně. Jakákoli podobnost se skutečnými osobami, živými či zesnulými, je čistě náhodná. Grafika na přebalu Copyright Artem Korionov, použito s licencí Shutterstock.com.

SÉRIE PSYCHOLOGICKÝCH THRILLERŮ JESSIE HUNT

DOKONALÁ MANŽELKA (kniha č. 1)

DOKONALÝ BLOK (kniha č. 2)

DOKONALÝ DŮM (kniha č. 3)

DOKONALÝ ÚSMĚV (kniha č. 4)

SÉRIE PSYCHOLOGICKÝCH THRILLERŮ CHLOE FINE

STÍNY MINULOSTI (kniha č. 1)

VE STÍNU LŽÍ (kniha č. 2)

MYSTERIÓZNÍ SÉRIE KATE WISE

KDYBY TO VĚDĚLA (kniha č.1)

KDYBY TO VIDĚLA (kniha č.2)

SÉRIE STVOŘENÍ RILEY PAIGEOVÉ

SLEDOVANÁ (kniha č. 1)

ČEKÁNÍ (kniha č. 2)

VÁBENÍ (kniha č. 3)

SVEZENÍ (kniha č. 4)

MYSTERY SÉRIE RILEY PAIGEOVÁ

NAVŽDY PRYČ (kniha č. 1)

POSEDLOST (kniha č. 2)

TOUŽENÍ (kniha č. 3)

VÁBENÍ (kniha č. 4)

PRONÁSLEDOVÁNÍ (kniha č. 5)

SOUŽENÍ (kniha č. 6)

OPUŠTĚNÁ (kniha č. 7)

CHLADNÁ (kniha č. 8)

SLEDOVANÁ (kniha č. 9)

ZTRACENÁ (kniha č. 10)

POHŘBENÁ (kniha č. 11)

MACKENZIE WHITE MYSTERY SÉRIE

JEŠTĚ NEŽ ZABIJE (kniha č. 1)

JEŠTĚ NEŽ SPATŘÍ (kniha č. 2)

JEŠTĚ NEŽ POŽEHNÁ (kniha č. 3)

JEŠTĚ NEŽ VEZME (kniha č. 4)

JEŠTĚ NEŽ MUSÍ (kniha č. 5)

JEŠTĚ NEŽ POCÍTÍ (kniha č. 6)

Brett Parmová se akorát vrátila z túry ve vyprahlých a nehostinných arizonských horách. Namísto toho, aby ihned nasedla do svého malého obytného auta, opřela se o vozidlo, zahleděla se směrem na cestu, kterou právě prošla a zhluboka se nadechla suchého, čistého vzduchu. Tohle místo zbožňovala každou vteřinou víc a víc.

A ani nevadí, že je prosinec! pomyslela si.

Nic nemohlo být víc odlišné od pošmourného, větrného zimního počasí v Nebrasce v North Platte. V létě by zde bylo nesnesitelné vedro, a to dokonce i v takto pozdních hodinách. V tomto období by turistika nepřicházela v úvahu.

Pro svou tří týdenní dovolenou si nemohla vybrat lepší místo ani období. Kempy nebyly tak přelidněné jako v hlavní turistické sezóně. A také byla spokojená, jak si předělala vůz na obytné auto.

Tuhle dovolenou už potřebovala jako sůl. Její práce na pozici recepční v Hansonově klinice se jí zdála každým dnem více a více nevděčná. Téměř každý, s kým jednala, ať už po telefonu nebo osobně, byl kvůli něčemu naštvaný – někteří kvůli úhradě nákladů pojišťovnami, jiní kvůli termínům návštěv v ordinaci nebo nedostupnosti některých lékařů.

Jako bych něco z toho vůbec mohla ovlivnit nebo vyřešit.

Tyto starosti se ale naštěstí momentálně zdály na hony vzdálené. Brett se přistihla, jak jí prolítla hlavou myšlenka:

Co kdybych se už nevrátila?

To by bylo něco užívat si penzi už krátce po třicítce. Nebo by mohla udělat něco ještě šílenějšího. Mohla by prostě jen pokračovat dál v cestě, přejíždět od kempu ke kempu, někdy přespat na opuštěných místech mimo kempy, a takto by pokračovala dál na jih až do Mexika a odtud už by se nikdy nevrátila.

Sama sobě se musela smát.

Na takové dobrodružství nebyla dostatečně nezávislá a bezstarostná – nebyla ten typ, který by zapomněl na povinnosti a navzdory nebezpečí…

Jak se to jen říká?

Šel vstříc svému štěstí.

S jistotou věděla, že takového dobrodružství se v životě nedočká. Nehledě na to, že z úspor by dokázala žít jen chvíli, a co pak? Jak by se uživila dál?

Místo toho si musí vychutnat co nejvíc ten pocit štěstí, který zažije v následujících dnech.

To znělo vlastně taky celkem dobře.

Sledovala, jak slunce zapadá za rezavě zbarvená skaliska, když v tom ji vyrušil zvuk přijíždějícího auta. Otočila se a zjistila, že přijíždějící auto je velký obytný vůz.

Celkem ji to překvapilo. Rozhodla se pro tuto zapadlou cestu, protože předpokládala, že ji bude mít jen pro sebe, a to zvlášť v tomhle ročním období.

Její překvapení ještě vzrostlo, když řidič sjel z cesty a zaparkoval vedle ní. V kontrastu s velkým obytným vozem vypadalo její předělené auto jako trpaslík. Ostatně tak jako v kontrastu s téměř všemi vozy, které vídala v kempech.

Takový přepych na kolech – to musí být paráda.

Řidič vystoupil ven. Nevyznačoval se žádnými výraznými rysy, ale působil sympaticky.

Podíval se na Brett a oslovil ji: „Neviděli jsme se náhodou už v kempu Střízlíkovo hnízdo?“

Když se tak nad tím Brett zamyslela, připadal jí muž i jeho vůz skutečně nějak povědomý. Nejspíš ze včerejšího stanoviště, kde strávila noc. Byl podobný spoustě mužů, které vídala v kempech, starších než ona a finančně líp zabezpečených. Většinou cestovali s celou rodinou.

„Možná, že jo,“ odpověděla.

„Jmenuju se Pete,“ představil se jí muž.

„Já jsem Brett.“

„Rád tě poznávám, Brett.“

„Nápodobně,“ řekla Brett. „Kam máš namířeno?“

„Do kempu Bobří ocas,“ odpověděl jí Pete.

„Stejně jako já,“ řekla Brett. „Mělo by to být odsud asi deset minut cesty.“

Pete přikývnul a usmál se: „Taky bych to tak odhadoval.“

Popošel k ceduli s nápisem TURISTICKÁ STEZKA a na chvíli se zahleděl směrem do hor.

„Vypadá to, že ses akorát vrátila z túry,“ otočil se na Brett.

Brett došlo, že ji prozradil batoh, co má ještě pořád na zádech.