Blake Pierce - Dokonalá manželka

Jessie sledovala, jak muži procházejí mezi stoly ke zdobeným dřevěným dveřím v rohu místnosti, před nimiž stál svalnatý muž s vážným výrazem ve tváři. Vypadal jako vyhazovač z nočního klubu, akorát měl na sobě smoking. Jakmile se k němu muži od jejich stolu přiblížili, ustoupil stranou, aby je nechal projít. Zdálo se jí, že po Kylovi střelil skeptickým pohledem, Teddy mu však něco pošeptal, načež vyhazovač přikývl a na Kyla se usmál.

Zbytek snídaně uběhl jako voda. Přesně jak slíbila Mel, rozhovor se neustále stáčel k dětem a budoucím dětem, jelikož alespoň dvě ženy ve skupině byly očividně těhotné.

„Já už se připravuji na to, jak to vytmavím dalšímu baristovi, co se na mě ošklivě podívá, až budu kojit,“ prohlásila žena jménem Katlyn nebo Kaitlyn. „Když se narodil Warner, nechala jsem si toho příliš líbit.“

„Pohrož mu žalobou,“ poradila jí Bruneta s blonďatým melírem. „Já to tak udělala a dostala jsem na omluvu dárkový poukaz za sto dolarů. Nejlepší na tom bylo, že mi vlastně ani nikdo nic špatného neprovedl. Jen jsem si postěžovala na nepříjemné prostředí.“

Jessie byla u stolu jediná ne-matka, přesto se však pokusila zapojit do diskuze, a zdvořile se ostatních ptala na otázky ohledně místní základní školy („odpadiště“) ve srovnání s tou soukromou, do níž, jak se zdálo, chodily děti všech přítomných.

Zatímco Jessie naslouchala sporům o tom, které jesle a které školky jsou nejlepší a v jakém supermarketu se nejlépe nakupuje, na čemž se většina žen překvapivě shodla, cítila, že začíná v myšlenkách bloudit. Několikrát se pod stolem úmyslně štípla a ostatní mezitím pokračovaly ve vyměňování názorů na dobré kostely, nejlepší místní posilovnu a na to, kde najít senzační šaty na sváteční ples.

Nakonec ovšem vzdala veškerou snahu vnímat, co kdo říká, neobtěžovala se už ani s bezvýznamným přitakáváním a spokojila se s rolí pasivní pozorovatelky. Bylo to jako sledovat společenské chování nějakého neobyčejného druhu v divočině.

Tak tohle má být ten život, ke kterému jsem se zavázala? Obědy s dámami, které zajímá jen to, jaká posilovna nabízí nejlepší lekce spinningu? Opravdu je tohle ten svět, jehož součástí Kyle tolik touží se stát? Jestli ano, radši mě zabijte hned.

V jedné chvíli si uvědomila, že jí Mel klepe na rameno, aby jí oznámila, že snídaně je u konce a že musí zajít pro Daughtona. Teddy a Kyle se k nim měli připojit ve vestibulu.

Jessie přikývla, všem ženám, jejichž jména si nepamatovala, řekla zdvořilé na shledanou a pak se automaticky vydala za Mel do pirátské zátoky. Cítila se dezorientovaně a vyčerpaně a nic si nepřála více, než jíž domů, naložit se do vany, dát si skleničku vína a jít spát. Podívala se na hodinky a překvapilo ji, když zjistila, že ještě není ani jedna hodina odpoledne.

Vytouženého uvolnění se jí však nedostalo ještě několik dalších hodin. Nejprve museli dojít zpátky do domu Carlisleových, kde samozřejmě ze slušnosti museli chvilku posedět, a teprve poté mohli konečně zamířit domů. Ovšem ne před zastávkou v obchodě Costco, kde potřebovali nakoupit pár nezbytných věcí. Jessie v hlavě vytanuly nesouhlasné obličeje jejích společnic z dnešního rána.

Ten samý večer, zatímco si umývala obličej a Kyle si čistil zuby, se přece jen cítili dostatečně zotavení na to, aby mohli probrat události uplynulého dne.

„Copak se dělo v té tajné místnosti, kam jste se ztratili?“ zeptala se. „Donutili tě se vysvléct do spoďárů a pak ti dali deset ran bičem?“

„Popravdě jsem měl trochu nahnáno, co mě za těmi dveřmi čeká,“ přiznal Kyle, když se přesunuli do ložnice. „Ukázalo se ale, že jde v podstatě o výborně zařízený sportovní bar. Jsou tam televize, na kterých jedou sportovní zápasy, mají číšníka, co chodí ke stolu a přijímá objednávky na pití, a pár chlápků se tam převléká do golfového oblečení nebo z něj.“

„Takže žádná kuřácká místnost s brandy?“ ujišťovala se a přemýšlela, jestli mu dojde, na co tím naráží.

„Podle toho, co jsem viděl, tak ne, i když jsem si všiml, že tam po šatně bezcílně bloudil Leonardo DiCaprio.“

„Skvělá práce, manželi,“ pochválila ho Jessie uznale, zatímco se ukládala do postele. „Pořád jsi dobrý.“

„Díky, ženo,“ odpověděl a vklouzl za ní pod přikrývku. „Abys věděla, někdo mi opravdu vykládal, že tam kuřácká místnost je, ale do hledání jsem se nepouštěl. Řekl bych, že bude schovaná v nějakém koutě, pro který neplatí nekuřácká pravidla klubu. Vsadím se ale, že kdybych si řekl o brandy, klidně by mi ji dali.“

„Seznámil ses s někým zajímavým?“ otázala se skepticky a zhasnula v ložnici světlo.

„Překvapivě ano,“ řekl. „Všichni byli celkem v pohodě. Dva z nich navíc hledají potenciální příležitosti k investování, čímž samozřejmě vzbudili můj zájem. Myslím, že ten klub by mi mohl posloužit jako skvělý zdroj obchodních kontaktů. Co ty?“

„Všichni byli velmi milí,“ začala Jessie váhavě a doufala, že tma v pokoji zakryje, jak se jí vraští obočí. „Velice přátelští a ochotní nabídnout pomoc se vším, na co si vzpomenu.“

„Proč tam slyším nějaké ale?“

„Ale nic. To jen, že ani jednou, za celou dobu, co jsme tam byly samy, nepromluvila ani jedna z žen o ničem jiném než o dětech, o škole nebo o rodině. Žádná zmínka o práci ani akutálních událostech. Prostě to na mě působilo silně venkovským dojmem.“

„Třeba se jen u snídaně chtěli vyhnout kontroverzním tématům, protože tam byl někdo nový?“ navrhl Kyle.

„Práce se dnes považuje za kontroverzní?“

„Já nevím, Jessie. Jsi si jistá, že v tom nehledáš moc? Vždyť to bylo jen nevinné setkání.“

„Já taky hned neříkám, že jsou to stepfordské paničky, ani nic takového,“ stála si na svém Jessie. „S výjimkou Mel byly ale všechny neskutečně narcistické. Vážně pochybuji, že některá z nich vůbec pomyslí na svět za svými okny. Říkám jen, že to na mě po chvíli začalo mít lehce… klaustrofobický vliv.“

Kyle se na posteli zpříma posadil.

„Ten výraz mi zní povědomě,“ poznamenal s obavami. „Nenaštvi se na mě. Ale naposledy, když jsi mluvila o klaustrofobii, bylo to kvůli—“

„Já si velice dobře pamatuji, co bylo naposledy,“ přerušila ho otráveně. „Tentokrát to není to samé.“

„Dobře,“ odpověděl opatrně. „Určitě ale pochopíš, když se tě zeptám, jestli ti stále vyhovují tvé léky. Pořád ti zabírá stejná dávka? Myslíš, že by bylo dobré, kdyby ses objednala u doktorky Lemmonové?“

„Jsem v pořádku, Kyle,“ opáčila a vstala z postele. „Všechno není vždycky jenom o tom. Copak se ti nemůžu svěřit s žádnými pochybami, aniž bys z toho hned vyvozoval předčasné závěry?“

„Samozřejmě, že můžeš,“ řekl. „Promiň. Vrať se, prosím tě, do postele.“

„Myslím to vážně. Tys tam nebyl. Zatímco ses vesele bavil s kluky vedle, já měla na obličeji nasazený úmělý úsměv a musela poslouchat ostatní ženské mluvit o tom, jak oškubat kavárny. Léky s tím nemají co dělat. Příšerné baby s tím mají co dělat.“

„Promiň, Jess,“ zopakoval. „Neměl jsem hned usuzovat, že je to těmi léky.“

Jessie se na něj podívala. Na jednu stranu mu chtěla odpustit, ale na druhou ho chtěla ještě trochu podusit. Rozhodla se raději neudělat ani jedno.