Vladimir Babula - Oceanem svetelnych roku

Příští ráno oznámil Chotěnkov Seversonovi, že dnes večer navštíví rezervaci přátelé z Hadonoše.

Na vědeckou práci nebylo ani pomyšlení. O ničem jiném se nehovořilo než o této návštěvě.

„Tím pro mne končí inkognito,“ řekl smutně McHardy.

„Pojďme se posadit na stráň nad gravicentr, chtěl bych vám tam dopovědět svůj příběh — než přijdou.“

Našli si zákoutí mezi balvany, odkud byl pěkný výhled na veliký model podivných staveb z Kvarty.

„V kamenném království bych žil možná dodnes, kdyby nepřišel onen veliký den. Jednou — koupal jsem se právě v říčce pod městem — přiletěl za mnou posel od faraóna (říkal jsem mu tak) s dopisem, kterému jsem na první pohled nerozuměl. Hieroglyfy byly načmárány příliš ledabyle, zřejmě ve spěchu.

„Přišli tvoji bratři,“ vyluštil jsem konečně.

Spěchal jsem za faraónem. Jeho písař mi v pečlivě provedených obrázcích tlumočil fantastickou zprávu: U pevnosti neviditelných — písař věrně vykreslil tyhle stavby,“ ukázal McHardy na skupinu pyramid a spirál — „tedy u pevnosti neviditelných přistál veliký pták s lidmi ve skafandrech.

Naši se vrátili, křičel jsem, až se podzemí otřáslo.

„Rozumějí moji bratři vaší obrázkové řeči?' zeptal jsem se prostřednictvím hliněné tabulky.

„Ano, už dávno se jí naučili,“ tak nějak odpověděl faraón.

‚Navštívili nás už několikrát, už dávno si za velkou řekou postavili nadzemní město a na skalách vypěstovali květy.“ Tím městem mínil pochopitelně stavby u řeky.

„Králi nejmoudřejší a nejslavnější,“ klekl jsem před ním na kolena. „Pošli okamžitě své okřídlené posly k mým bratřím s žádostí, aby mne navštívili.“ ‚Již se stalo,“ upokojil mne. „Běž k jezeru u kamenného ještěra a očekávej je.“ Doběhl jsem tam jako šílený.

Těžko mohu vylíčit, jaké jsem měl pocity, když se na hladinu sneslo divné vznášedlo v podobě platýze. Připlulo až ke břehu a z něho vystoupili přátelé z Hadonoše. Byl jsem pro ně stejným překvapením jako oni pro mne. Ne snad proto, že by o nás nevěděli — kalichy rozmístěné po Kvartě jim už dávno podaly zprávu o naší návštěvě Kvarty — ale udivilo je, že jsem na planetě zůstal. To všechno jsem se dověděl až mnohem později. Vzpomněl jsem si na faraónova slova a jal jsem se do písku kreslit hieroglyfy, abych se s podivnými trpaslíky v neprůhledných skafandrech nějak domluvil.

Asi jsme si s vládcem skalního města špatně rozuměli, protože Hadonoši naznačovali, že nechápou ani slovo. Naštěstí si rozuměli s písařem, který mi přispěchal na pomoc a domlouval se s nimi pomocí svého ultrazvukového orgánu.

Pozvali nás do letadla a zavezli k tomuhle gravicentru. A tam jsem našel vak s věcmi, které jste mi uložili do pyramidy.

Domluva přes hieroglyfy a ultrazvukovou řeč Kvarťanů byla těžká, stále jsem nechápal, co mi chtějí říci. A tak jsem je musel naučit anglicky, protože jejich řeč jsem nikdy neslyšel a dodnes nevím, jak se mezi sebou domlouvají. Watson bude žasnout, až mu podrobně vylíčím, jak jsem Hadonoše učil mluvit. Mezitím mne seznámili s kouzly jejich nesmírně vyspělé vědy.

Jednou mne posadili do jednoho z neutronových kalichů, a ten mi dal nahlédnout do Paprsku. Už dávno jste se vraceli domů a vaše kalichy jste měli uložené ve skladišti, takže jsem toho mnoho neviděl. Až po dlouhém čase jsem spatřil Krause, který cestou zkoumal tajemné květy.

Osudy kalichů, které jste si odnesli z Kvarty, sledoval jsem i na cestě domů na Zemi. Proto jsem také zjistil, kde vás tu mám hledat.

Je to úžasný vynález, tyhle gravitační sdělovače. Na tomto systému je již propojena část naší Galaxie. V přesně určenou dobu podle galaktického času hovoří spolu myslící tvorové z různých koutů vesmíru. Také lidstvo brzy uslyší hlášení: Přepojujeme na Galaxii.

Přátelé z Hadonoše slíbili, že nám pomohou postavit mohutný vysílač podobný tomuhle gravicentru.

Trochu předbíhám, ale stejně mi už mnoho k vyprávění nezbývá. Hadonoši se brzy naučili hovořit naší řečí tak dokonale, že jsme se mohli domluvit i o nejsložitějších věcech. Zasvětili mne do tajů své vyspělé techniky — doufám, že jsem něco pochopil — a já jim na oplátku vykreslil náš svět a svěřil se se všemi svými útrapami.

Z Kvarty měli namířeno jinam, ale já je lehce přemluvil, aby změnili kurs a navštívili Zemi.

Teprve při pohledu na zeměkouli, která mi rostla přímo před očima a stávala se hmatatelnou, poprvé jsem si uvědomil, že nemožné se stalo skutečností. Vracím se domů.

A Hadonoši slib splnili — dopravili mne na Zemi inkognito.

Dixi et salvavi animam meam.“

Lehounce, jako javorový list padající na podzim, sedl si na hladinu Džumny platýz Hadonošů. S vesmírnými poutníky vystoupil na břeh Chotěnkov a téměř celá posádka Paprsku.

„Vítám tě,“ volá Chotěnkov na vyprávěče, který před chvílí zmlkl. „A děkuju ti…“

OBSAH

SIGNÁLY Z VESMÍRU

Prolog

O život pračlověka

Hlas gravitace

Zmrtvýchvstání

Dopisy do minulosti

Druhé probuzení

Žena z Měsíce

Domů!

Paprsky do temnot

Nová křídla

Na sedmém světadíle

Neštěstí nechodí po horách

Ze Seversonova deníku

Pozdravujte planetu X!

Ještě nám svítí slunce

Černý pasažér

Viry na palubě

Detektivové

Watsonovo tajemství

Katastrofa

PLANETA TRÍ SLUNCÍ

Májová noc

Ve znamení tří hvězd

Robinsoni vesmíru

Pod třemi slunci

Do vnitrozemí

První obydlí

Světla v údolí

Astrogravimetr hovoří

Pevnost neviditelných

Červotoči

Skok do tmy

Kvetoucí skála

Cortézové

Útok na Tenochtitlan

Pygmalion

Ohnivá půda

PŘÁTELÉ Z HADONOŠE

Muž z jiného světa

Hosté z vesmíru

Dům nad Džumnou

Geologická bouře

Hledám lidi

Přepojujeme na Galaxii

Vladimír Babula

Oceánem světelných roků

Fantastická trilogie

Signály z Vesmíru

Planeta trí sluncí

Přátelé z Hadonoše

Ilustroval, obálku a vazbu navrhl Kamil Lhoták

Graficky upravil Zdeněk Mlčoch

Vydala Mladá fronta, nakladatelství ČSM, jako 1933. publikaci.

Edice Vpřed, svazek 128.

Odpovědná redaktorka Jarmila Škodová.

Vytiskl Mír, n. p., závod 2, provozovna 22, Legerova 22, Praha 2.

Přílohy ofsetem vytiskla Svoboda n. p. v Praze.

16,21 VA, 15,98 AA.

Rozsah 268-stran, 10 příloh.

Náklad 20.500 výtisků.

D-16*30107. První vydání.

Praha 1963. — 63/VII-10. — 23-060-63. 14/5 Cena váz. výtisku Kčs 22,50.