Элейн Каннингем - Temná pouť

„Dávala jsem pozor,“ bránila se. „Jenže jsem nepoužila Sílu, takže chceš nejspíš říct, že…“

Zmlkla, když zapojila své smysly. Pocítila hrozící nebezpečí.

Sáhla po světelném meči a otočila se směrem k vrcholu hory. Snášelo se na ně několik obrovských tvorů na nehlučných křídlech. Jaina pocítila temný závan a spatřila jasně zelený záblesk.

Čepel světelného meče vyrazila vstříc útoku. Otočila se na místě, aby zvýšila sílu obranného úderu, a fialová čepel vnikla do zářícího tvora, který se na ni snášel.

To změnilo směr útoku a gigantický hmyz se roztočil ve vzduchu, zřítil se na stezku a kutálel se dolů přímo na Tenel Ka. Válečnice ho přeskočila a ještě v letu zapnula svůj tyrkysový světelný meč.

Jaina se instinktivně sehnula a sekla mečem nad hlavou. Obrovské pavučinové křídlo ji zahalilo jako závoj a tvor, který o něj právě přišel, prudce narazil do úbočí hory. Odrazil se, chvíli se kutálel po úzké stezce a nakonec se zřítil ze svahu. Vytryskla z něj sprška barevných jisker jako z přeťatého drátu.

Jaina odhodila křídlo a zaujala obranný postoj. Zapojila své smysly, protože nebylo vidět nic než sloupec slabého přerušovaného světla – „světelná střela“, již vnímala během prvního útoku, nebyla nic jiného než useknutý sosák ohnivého draka. Tvorové vypadali jako krvežíznivý hmyz, který viděla v močálech desítek světů, ale jejich rozměry byly takové, že se to vymykalo jakékoli představivosti.

Tenel Ka vypnula světelný meč. „Je tma,“ upozornila. „Světla by mohla přilákat další.“

Wookiee však zůstal ve střehu a tázavě zavrčel na Tenel Ka. „Nikdy jsem neslyšela, že by se takto chovali. Loví v hejnech a jsou prý inteligentní.“

„Nejspíš dost na to, aby nám připravili malé rozptýlení,“ odtušila Jaina. Rozhlédla se po údolí. Po nebi se stále míhaly záblesky lovícího hmyzu.

Tenel Ka se ohlédla po světelných záblescích. „Nikdy bych si nemyslela, že jsou schopní zaútočit ze zálohy.“

Jaině se náhle rozbřesklo a v její mysli začal okamžitě vznikat plán. Tenel Ka na ni vrhla tázavý pohled.

„Jen jsem trochu přemýšlela o válečné taktice,“ vysvětlovala Jaina. „Zásadní a rozšířenou chybou je podceňování nepřítele. Jediové neočekávají, že by je mohl přelstít hmyz.“

„To je pravda,“ řekla Tenel Ka smutně.

„A stejně tak Yuuzhan Vongové neočekávají, že by je mohli přelstít nevěřící‘, „ dodala tiše Jaina. Předvede Yuuzhan Vongům přesně to, co očekávají, a pak, jako lovící ohniví draci, na ně zaútočí ze zálohy.

Leia viděla za svůj život západy sluncí na stovkách planet, znala jedinečné obrazárny Alderaanu, obdivovala pokladnice v nespočetných palácích a muzeích. Jen málo z toho však sneslo srovnání s pohledem na Hana a jeho malého synovce, kteří se navzájem měřili pohledem ze vzdálenosti několika centimetrů s naprosto stejným výrazem, v němž se zračily podezření i zvědavost.

Ben Skywalker uvelebený matce na klíně vyjádřil svůj názor jako první. Dítě vyrazilo radostný výkřik a zamávalo drobnými pěstičkami. Náhodná rána zasáhla Hana do nosu a přiměla ho udělat několik potácivých kroků vzad a chytit se za tvář beztak posetou modřinami.

„Roste jako z vody,“ pochválil ho.

Luke si odkašlal a Mara si zakryla tvář dlaní, aby nebylo vidět její samolibý úsměv. Švagr na ni vrhl posměšný pohled. „Celá maminka.“

„Počítal jsem s tím rizikem,“ řekl Luke dobromyslně. „O Benovi bychom se mohli bavit do rána, ale snad bys nás měl raději informovat o situaci na Hapesu. Můžeš začít tím, že nám vysvětlíš, proč vypadáš, jako by ses pral s wampou.“

„Skoro jsi uhádl – aspoň mi to tak připadalo,“ řekl Han a třel si bolavou bradu.

„Nepamatuje si moc podrobností,“ vložila se Leia do rozhovoru.

Několika slovy popsala události, které urychlily jejich odlet z Hapesu. „Podle svatebních darů se zdá pravděpodobné, že Ta’a Chume se vrací k nápadu najít pro Isoldera , vhodnou ženu. Han jí zjevně překáží v jejích záměrech. Jaga Fela, mladíka, který zasáhl do boje, napadlo, že možná chtěli Hana vyprovokovat k rvačce, místo aby provedli atentát obvyklým způsobem.“

„Málem jim to vyšlo,“ souhlasil Luke. „Nepotřebuju Sílu, abych věděl, kdo si začal.“

Han se zatvářil jako ztělesněná nevinnost a tázavě na sebe ukázal. Pak se jeho výraz změnil a oči dostaly nepřítomný výraz člověka, který je hluboce zamyšlen.

„Hane?“ ozvala se Leia.

„Jen přemejšlím o tom, co řekl Luke.“ Pohlédl na otlučené klouby na rukou. „Pamatuju se, že jsem uhodil první a pak možná ještě jednou nebo dvakrát. Vrací se mi to v takovejch útržcích. Je tam ještě něco, něco důležitýho. Jen si nemůžu vybavit co.“

„To přijde,“ řekla Leia s jistotou. „Nespěchej na to. Máš před sebou ještě několik dní na zotavení a ta nečinnost bude sama o sobě stačit, aby ses z ní – a ostatní kolem tebe taky – div nezbláznil.“

„No jo.“ Han se znovu dotkl brady a nešťastně vzdychl. „Mě jen štve, že si nemůžu vzpomenout, co jsem dělal. Zatím jsem si to vždycky pamatoval, dokonce i když jsem byl úplně namol.“

Mara se otočila k manželovi. „Co ty, Skywalkere? Budeš o mě taky ještě bojovat, až spolu budeme přes dvacet let?“ Zvedla jedno zlatavě rudé obočí.

Luke zachytil její pohled a dobromyslné dobírání. „Co myslíš tím ještě‘? Jen se o sebe postarej sama. Pokud na to zapomenu, stejně se nejspíš nedožiju našeho dvacátého výročí.“

Jediská válečnice si posunula vrtící se dítě na rameno a spokojeně se usmála. „Není nad to, když si dva lidi rozumí.“

Jaina se vrátila na Hapes o dva dny později, vyzbrojená objevy Sinsora Khala a několika datakartami se souvisejícími informacemi. Spolu s Lowbaccou pospíchali k Intrikánce a nemohli se dočkat, až se zase pustí do práce na yuuzhanvongské lodi.

Spojenými silami vtáhli únikový modul do malé ohrady a dali se do práce. Jaina vzala jeden z upravených implantátů. Přivezla si je v lahvičkách s živným roztokem bohatým na minerály a podporujícím rychlý růst, který objevil Sinsor. Koráloví tvorečkové byli pořád mnohem menší než ten, který opět implantovali pirátovi, ale Jaina si myslela, že by se ještě mohli hodit.

Vytáhla z kapsy malý řezací nástroj a odřízla jím plátek z miniaturního dovin basala modulu. Přiložila jeden implantát k nerovnosti na organismu podobném skále a pak přitiskla plátek zpět na místo.

„Mělo by se to zahojit samo,“ řekla Jaina. „A jestli mám pravdu, tak by to mělo změnit gravitační stopu.“ Lowbacca zavrčel.

„Vím, že právě teď nás nemůžou sledovat, a ano, chci, aby to tak zůstalo. Jenže jediná věc, která je lepší než žádná informace, je klamná informace,“ odvětila Jaina. „Chceme, aby vysledovali a zničili jednu z jejich lodí – ne zrovna tuhle.“

Lowbacca byl dlouho zticha a pak ostře vyštěkl.

„To víš, že to bude fungovat,“ ujistila ho rázně. „Další krok je najít způsob přenosu, kterým by se daly implantovat další vongské lodě. K tomu budeme potřebovat piloty ochotné podstoupit souboj jeden na jednoho s našimi nezvanými galaktickými hosty.“

Wookieeho oči se chápavě rozsvítily.

„Správně,“ souhlasila. „Proto potřebujeme Kypa Durrona.“