Элейн Каннингем - Temná pouť

Zekk smířlivě přikývl. „Trochu jsem se coural po lodi a našel něco, co vypadá jako únikový modul. Kdybychom přišli na to, jak ho vypustit, jeden z nás by mohl letět napřed a všechno připravit.“

Všichni se tázavě podívali na Tenel Ka. „Pokud jsou všichni pro, poletím,“ souhlasila. „Ale je tady něco, co o Hapesu musíte vědět. Domov mého otce už léta pohlíží na Jedie nepřátelsky.“

Ganner se krátce suše zasmál. „To dnes není nikterak originální postoj. Budeme se tam cítit jako doma.“

„To ještě není všecko,“ začala Tenel Ka.

Ostatní se podívali na Jainu a pak rychle odvrátili zraky.

Vystrčila bradu a rozhodla se kousnout do kyselého jablka. „Centerpoint,“ vyslovila název superzbraně, která nešťastnou náhodou zničila stovky hapanských lodí. „Byl to Anakin, kdo se zbraní manipuloval, a jeden z rodiny Solů, kdo z ní vypálil. Jsem si jistá, že se najde víc než dost Hapanů, kteří budou z této ztráty vinit mě a všechny Soly. Takže vyložme sabaccové karty na stůl, Tenel Ka. Jaké přijetí mohou Solové a Jediové očekávat?“

Uběhlo pár okamžiků, než válečnice odpověděla. „Zajímavé,“ řekla nakonec a v jejím hlase nebyl ani nejmenší náznak humoru.

Alema vzdychla a založila si ruce na prsou. „Tak jo. Aspoň si jednou užiju trochu toho vzrušení.“

Rovněž ostatní souhlasili – ovšem bez twi’leckého sarkasmu. Jaina si nechávala svůj názor do poslední chvíle pro sebe a využila získaného času, aby si promyslela další možnosti.

Její poslední návštěva na Hapesu byla narušena pokusem o atentát na bývalou královnu-matku, babičku Tenel Ka, a terčem útoku se stali i Tenel Ka a dvojčata Solovi. Tato událost nebyla ničím mimořádným. Ve svých osmnácti letech mohla Jaina napočítat více útoků na svůj život, než měla její matka účesů. Lidé se pokoušeli ji zabít – tak to prostě bylo. To na Jainino váhaní velký vliv nemělo. Mnohem víc ji znepokojovala obava, že hvězdokupa Hapes zatím mohla vybudovat dokonalou strategii útoků proti Yuuzhan Vongům.

Neměla nejmenší tušení, jak by ten útok měl vypadat. Věděla jen tolik, že osvobození Jacena Sola bylo to poslední, co by si spousta Yuuzhan Vongů přála.

„Jaino?“ pobídl ji Ganner.

„Beru výhrady Tenel Ka vážně,“ řekla na vysvětlenou, proč tak dlouho váhala s odpovědí, „ale souhlasím se Zekkem. Desítky světů se bojí yuuzhanvongské odvety a nepřijímají žádné uprchlíky. I kdybychom letěli republikovou lodí, mohli bychom být odmítnuti, a to nejednou. Možná bychom mohli přistát na nějaké řídce obydlené planetě, ale dostat se odtamtud by mohl být problém. S pomocí styků Tenel Ka si budeme moct opatřit lodě a zásoby, které potřebujeme, abychom byli opět akceschopní.“

„To zní dobře,“ souhlasil Ganner. „Uvidíme, co se Lowbaccovi podaří zjistit o tom únikovém modulu.“

Wookiee nerozhodně zabručel.

Jaina se k němu prudce otočila. „Tys to slyšel? Co to má znamenat?“

Lowbacca naznačil sejmutí kognitivní kukly. Pustil se do dlouhého vysvětlování o navigačním mozku, jak analyzuje gravitaci těles a využívá těchto údajů při svých zaměřovacích výpočtech. Únikový modul, byť byl spojen s fregatou, si zachovával systém vnitřní gravitace, kterou vnímal neuvěřitelně citlivý navigační mozek.

Jainu něco napadlo. „Takže říkáš, že navigace lodi je založena na analýze každé planety, každého asteroidu a čehokoli, k čemu se přiblíží, jako nezávislé entity a tato nezávislost spočívá v jedinečnosti gravitace každé z těchto entit?“

Wookiee se na chvíli zamyslel a pak souhlasně vyštěkl.

„Co zkusit malé gravitační vlnění?“ zeptala se. „Takové, jaké využívají yuuzhanvongské lodě k pohonu?“

Lowbacca naklonil hlavu na stranu a vrhl na ni tázavý pohled.

„Předtím, než vypustíme Tenel Ka, chci si být jistá, že dokážeme únikový modul sledovat,“ vysvětlovala Jaina. „Podle toho, co říkáš, se mi zdá, že právě takhle by se to dalo udělat.“

Lowbacca, zaujat tímto nápadem, se loudal tuto teorii ověřit. Ostatní Jediové se rozešli za svými povinnostmi nebo dopřát si zaslouženého odpočinku. Jaina přijala Zekkovu nabídku, že ji na chvíli vystřídá, a odešla do jednoho z malých korálových přístěnků, které sloužily jako kabiny.

Jakmile osaměla, zahrál jí na rtech krátký vítězný úsměv. Pokud se její domněnky potvrdí, znamená to, že yuuzhanvongská loď dokáže identifikovat jinou loď podle jejích jedinečných gravitačních znaků.

Jaina byla přesvědčená, že Lowbacca dokáže najít způsob, jak rozlišit lodní „signály“. Její kamarád byl pořádně tvrdohlavý, dokonce i na Wookieeho. Jakmile měl v hlavě nápad, nebylo možné ho od něj odtrhnout ani tepelným detonátorem. A pokud uspěje, Jaina bude zase o krok blíž k nalezení svého bratra.

„Jdeme si pro tebe,“ slibovala, když se natahovala na tvrdou úzkou pryčnu. „Já tě najdu, Jacene, slibuju.“

Odmlčela se a zhluboka dýchala, dokud nebyla schopná ovládnout směsici hněvu, žalu a pocitu viny, které vyvolávaly vzpomínky na bratra.

„A až tě najdu, budeme muset zařídit pár věcí,“ dodala a naplnila svá slova právě takovým množstvím energie a hněvu, aby upoutala Jacenovu pozornost, ať byl kdekoli.

Pokusila se zaslechnout nějakou odpověď, nějaký slabý signál, že ji její dvojče slyšelo. Ze bylo.

Ticho.

Vzdychla a další pokus vzdala. Nachystala se k jediskému transu, hlubokému a uzdravujícímu spánku.

Její poslední myšlenkou byla vděčnost za to, že ji do tmy nemohou následovat žádné sny.

Harrar stál u okna své soukromé kabiny a hleděl ven na temné nebe poseté hvězdami. Za oknem bylo tolik světů, které nejen lákaly k záboru, ale také nabízely tolik potřebný bezpečný přistav.

Ne, netoužil po klidu. I když si tím byl naprosto jist, přece kněz pozvedl ruku se třemi prsty a přejel jí po prasklině v kdysi hladké stěně. Kdysi jeho loď vypadala jako dokonale naleštěný černý drahokam. Teď už byla po mnoha letech provozu trochu ošumělá jako většina yuuzhanvongských lodí. Harrar tušil, že dlouhý život kněžské lodi spěje neodvratně ke konci.

Nicméně stav lodi byl maličkost ve srovnání s nepříjemnou situací, v níž se nacházel válečný pán. Tsavong Lah obětoval většinu jedné paže bohům, aby získal jejich požehnání při dobývání Coruscantu. Bitva skončila vítězstvím, ale implantát válečného pána se ne a ne hojit. Kdyby se hnilobný proces nepodařilo zastavit, Harrarův starý přítel – který byl zároveň jeho nejmocnějším a nejspolehlivějším ochráncem – by byl vytlačen z vysoké pozice. Kněz tušil, že jeho osud, stejně jako osud válečného pána, závisí na úspěšném polapení a obětování jediských dvojčat.

„Eminence.“

Kněz se otočil za hlasem a pečlivě skryl své překvapení a rozmrzelost z toho, že vůbec mohl být překvapen. Přes své mohutné tělo a brnění z kraba vonduuna, které nosil i na lodi, chodil Khalee Lah tiše jako stín. Kdyby se jednalo o jiného válečníka, Harrar by pojal podezření, že se úmyslně pokusil znevážit jeho kněžské postavení.

„Doufám, že mě nerušíte zbytečně,“ řekl nevrle.

Khalee Lah sklopil hlavu. „Našli jsme unesenou loď, Eminence. Ksstarr byla spatřena u Coruscantu, ale v bitevní vřavě se jí podařilo uniknout. Opět se vynořila z temného prostoru přibližně na půl cesty mezi světy známými pod jmény Kuat a Kashyyyk.“