Blake Pierce - Hlídaná

Stále čelem ke zdi Trudy odpověděla ...

"Nemáme o tom mluvit."

Riley byla udivena ostrým, ledovým tónem Trudyna hlasu.

"Trudy, já si nemyslím, že je to pravda, alespoň teď už ne. Hintz mi nic takového neřekl."

"Běž spát," řekla Trudy.

Trudyna slova Riley bolestně bodla. A náhle Riley poprvé pocítila slzy v očích a z krku se jí dral vzlyk.

Už tak bylo zlé, že Rhea byla brutálně zavražděna.

Teď na ni byla její nejlepší přítelkyně naštvaná.

Riley zalezla pod deku. Jak jí začalo něco docházet, rozkutálely se jí po tváři slzy ...

Její život se navždy změnil.

Ani si ještě nedokázala představit, jak.

Druhý den ráno Riley seděla v aule univerzity spolu s dalšími, zasmušile vyhlížejícími studenty. Ačkoliv byla nálada v kampusu depresivní, musela se sama sebe tázat, zda se všichni ostatní cítí tak mizerně jako ona. Zdálo se jí, že někteří vypadají spíše naštvaně, než smutně. Někdo se zdál být nervózní, jako by se bál jakéhokoli pohybu kolem sebe.

Jak můžeme něco takového překonat? říkala si.

Ale samozřejmě, že ne každý byl blízko Rhee. Ne všichni ji znali. Bezpochyby by se zhrozili při pomyšlení, že se na akademické půdě udála vražda, ale pro mnohé z nich by to nebylo osobní.

Pro Riley to osobní bylo. Nemohla setřást zděšení, které ji zasáhlo při pohledu na Rheu ...

Nedokázala se přinutit přemýšlet nad oněmi slovy. Nemohla o své přítelkyni přemýšlet jako o mrtvém těle, navzdory tomu, co viděla včera večer.

Celé dnešní shromáždění v areálu jí připadalo úplně odpojené od toho co se stalo. Také se zdálo, že se to táhne donekonečna, díky čemuž se cítila ještě hůř.

Velitel Hintz právě dokončil přísnou přednášku o bezpečnosti na kampusu a sliboval brzké zadržení vraha, a nyní Dean Trusler blábolil a blábolil o tom, jak dostat věci zde na univerzitě v Lantonu zpět do normálu.

Hodně štěstí, pomyslela si Riley.

Pro dnešek byly zrušeny přednášky, řekl Trusler, ale budou pokračovat v pondělí. Řekl, že chápe, že se někteří studenti nemusí cítit připraveni jít zpátky do třídy tak brzy, a také že někteří z nich budou chtít jet domů za svými rodinami na pár dní, a školní poradci budou připraveni pomoci všem řešit toto strašné trauma a ... a ... a ...

Riley přestala dávat pozor a potlačila zívnutí, zatímco děkan vážně promlouval dál, podle jejího úsudku neříkal nic užitečného. Minulou noc sotva spala. Právě začínala usínat, když hlučně dorazil patologův tým. Pak už stála u dveří a v tiché hrůze přihlížela, jak tým na lehátku odváží přikrytou siluetu.

Pomyslela si, že to určitě nemůže být někdo, kdo se před několika hodinami smál a tančil. To nemůže být Rhea.

Potom Riley už neusnula. Nemohla si pomoci a záviděla Trudy, který celou noc v nevědomí prospala – pravděpodobně, domnívala se Riley, díky alkoholu, který předtím požila.

Brzy ráno asistentka na koleji oznámila tuto schůzku interkomem. Trudy byla ještě posteli, když Riley odešla. Když Riley přišla na shromáždění, Trudy nikde v auditoriu nezahlédla.

Riley se teď rozhlížela, ale stále ji nikde neviděla. Možná byla ještě v posteli.

O nic nepřichází, pomyslela si Riley.

Také nikde neviděla Rheinu spolubydlící, Heather. Ale pár řad před ní seděly Gina a Cassie. Při cestě na shromáždění prošly kolem Riley – zřejmě byly stále naštvané za to, že předala jejich jména policii.

Včera v noci Riley pochopila, proč se tak mohou cítit, ale teď už to začínalo být dětinské. Bylo to také velmi bolestné. Říkala si, zda její přátelství vůbec bude možné napravit.

Právě teď se "normál", o kterém děkan mluvil, zřejmě navždy vytratil.

Po dlouhé době konečně schůzka skončila. Jak se studenti valili z budovy, venku už na ně čekali novináři. Hned se vrhli na Ginu a Cassie a začali jim pokládat nespočetně otázek. Riley se domnívala, že se jim podařilo zjistit, kdo dělal Rhee noc před její vraždou společnost.

Pokud ano, zřejmě věděli o Riley taky. Ale dosud si jí nevšimli. Možná měla štěstí, že Gina a Cassie dnes ráno Riley setřásly. Jinak by zde byla s nimi a musela by odpovídat na nemožné otázky.

Riley zrychlila, aby se vyhnula novinářům, a začala se mísit mezi ostatní studenty. Když šla, slyšela, jak reportéři znovu a znovu popichují Ginu a Cassie stejnou otázkou ...

"Jak se cítíte?"

Riley pocítila záchvěv hněvu.

Co je to za otázku? říkala si.

Co očekávaly, že Gina a Cassie odpoví?

Riley neměla tušení, co by sama řekla – snad jen to, aby ji reportéři nechali sakra na pokoji.

Stále se utápěla ve zmatených a hrozných pocitech – znecitlivujícím šok, přetrvávající nedůvěře, mučivé hrůze a mnohých jiných. Nejhorší pocit ze všech byl pocit provinění, že jí nepotkal Rhein osud.

Jak by mohla ona nebo její přátelé toto zformulovat do slov?

Jak se jich na to mohl vůbec někdo ptát?

Riley se probojovala do jídelny ve studentské unii. Ještě neměla snídani a právě si začínala uvědomovat, že má hlad. V bufetu si dala slaninu a vejce a nalila si pomerančový džus a kávu. Pak se rozhlédla po místě k sezení.

Její oči rychle přejely k Trudy, která seděla sama u stolu, odvrácená od ostatních v místnosti, a jedla svou snídani.

Riley nervózně polkla.

Troufá si na to přisednout si k Judy?

Mluvila by s ní Trudy?

Od včerejšího večera, kdy Trudy řekla hořce Riley, aby šla spát, neprohodily jediného slova.

Riley sebrala odvahu a hledala si cestu přes místnost k Trudyně stolu. Aniž by cokoliv řekla, dala svůj podnos na stůl a sedla si vedle své spolubydlící.

Na pár okamžiků měla Trudy svěšenou hlavu, jako by si nevšimla, že tam Riley je.

Konečně, aniž by na Riley pohlédla, Trudy řekla, "rozhodla jsem se na setkání nejít. Jaké to bylo?"

"Byl to vopruz," řekla Riley. "Taky jsem tam neměla chodit."

Na okamžik se zamyslela a pak dodala, "Heather tam taky nebyla."

"Ne," řekla Trudy. "Slyšela jsem, že její rodiče dnes ráno přišli a odvezli ji domů. Myslím, že nikdo neví, kdy se zase vrátí zpátky do školy – nebo jestli se vůbec kdy vrátí. "

Trudy se konečně podívala na Riley a řekla, "Slyšela jsi o tom, co se stalo s Rory Burdonem?"

Riley si vzpomněla, jak se jí Hintz včera v noci na Roryho zeptal.

"Ne," řekla.

"Včera pozdě v noci se v jeho bytě objevili policajti a bušili na dveře. Rory neměl tušení, co se děje. Ani nevěděl, co se stalo s Rheou. Byl vyděšený k smrti, že půjde do vězení, a ani nevěděl proč. Policie ho vyslýchala, než nakonec zjistili, že to není jejich chlápek, a poté odešli."

Trudy lehce pokrčila rameny a dodala, "Chudák. Neměla jsem zmiňovat jeho jméno tomu hloupému šéfovi policie. Ale on se neustále ptal na tyto otázky, nevěděla jsem, co jiného říci."

Mezi nimi se rozhostilo ticho. Riley zjistila, že přemýšlí o Ryanu Paigeovi a jak zmínila jeho jméno Hintzovi. Zašli policisté včera večer také za Ryanem? Bylo to pravděpodobné, ale Riley doufala, že ne.

Pocítila ale úlevu, že Trudy je s ní alespoň ochotna mluvit. Možná by to teď Riley mohla vysvětlit.

Pomalu pronesla, "Trudy, když sem policajti poprvé přijeli, ta policistka se mě zeptal, co vím a jsem jí o tom nemohla lhát. Musela jsem říct, že jsi byla včera večer s Rheou. Také jsem jí musela říct o Cassie a Gině a Heather."