Blake Pierce - Ztracená

Blaine přikývl.

"Ano, vím o tom," řekl. "Provedl jsem nějaký výzkum. Také vím o zákonech sebeobrany Virginie. A že se zde mohou zbraně volně nosit."

Riley nesouhlasně uklonila hlavu.

"No, jsi lépe připraven, než většina lidí, kteří se rozhodnou koupit zbraň. I tak ... "

Její slova utichla. Nechtěla říct, co má na mysli.

"Co je to?" Zeptal se Blaine.

Riley se dlouze a zhluboka nadechla.

"Blaine, chtěl by sis koupit zbraň, kdybych nebyla součástí vašeho života?"

"Ach, Riley –"

"Řekni mi pravdu. Prosím."

Blaine seděl a zíral chvíli na svou kávu.

"Ne, nechtěl," řekl nakonec.

Riley se natáhla přes stůl pro Blainovu ruku.

"To jsem si myslela. A jsem si jistá, že chápeš, jak se cítím. Moc mi na tobě záleží, Blaine. Je hrozné vědět, že váš život je mnohem nebezpečnější kvůli mě."

"Chápu," řekl Blaine. "Ale já chci, abys mi ty řekla o něčem pravdu. A prosím neber si to špatně."

Riley se tiše připravila na cokoliv, na co se jí Blaine zeptá.

"Jsou tvoje pocity opravdu dobrý argument proti mému záměru koupit zbraň? Chci tím říct, není to fakt, že jsem ve větším nebezpečí než průměrný občan, a že bych měl být schopen bránit sebe a Crystal – a možná i tebe?"

Riley trochu pokrčila rameny. Cítila, že je smutné to přiznat sama sobě, ale Blaine měl pravdu.

Kdyby se kvůli zbrani cítil bezpečněji a spolehlivěji, měl by ji mít.

Také si byla jistá, že by byl jako majitel zbraně velmi zodpovědný.

"No dobře," řekla. "Pojďme dokončit snídani a jdeme nakupovat."

*

Později toho rána Blaine vešel s Riley do obchodu se zbraněmi. Blaina hned napadlo, že dělá chybu. Netušil, kolik nebezpečných zbraní může být na stěnách a ve skleněných vitrínách. Nikdy předtím ze zbraně nevystřelil – pokud napočítal plastovou zbraň, kterou měl jako dítě.

Do čeho jsem se to pustil? pomyslel si.

Velký, vousatý muž v kostkované košili procházel mezi zbožím.

"Jak vám mohu pomoci?" zeptal se.

Riley řekla, "Hledáme něco pro domácí ochranu pro mého přítele."

"No, určitě máme něco, co vám bude vyhovovat," řekl muž.

Blaine se pod jeho pohledem cítil v rozpacích. Domníval se, že ne každý den sem přivádí atraktivní žena svého přítele, aby mu pomohla vybrat si zbraň.

Blaine si nemohl pomoci a cítil se trapně. Dokonce se cítil trapně i z toho, že je v rozpacích. Nikdy sebe nevnímal jako muže, kteří o svém mužství pochybuje.

Blaine se snažil sám vzpamatovat ze svého podivného pocitu, prodavač zbraní se souhlasně podíval na Rileynu vlastní zbraň.

"Ten Glock Model 22, který máte, je moc pěkný kousek, madam," řekl. "Profesionální obhájkyně práva, že ano?"

Riley se usmála a ukázala mu svůj odznak.

Muž ukázal na řadu podobných zbraní ve vitríně.

"No, váš Glock mám přímo tady. Docela dobrý výběr, pokud se zeptáte mě".

Riley se podíval na zbraně a pak se podívala na Blaina, jako by se chtěla zeptat na jeho názor.

Blaine nemohl dělat nic jiného než pokrčit rameny a červenat se. Přál si, aby byl strávil stejnou dobu průzkumem zbraní, jakou věnoval statistikám a zákonům.

Riley zavrtěla hlavou.

"Nejsem si jistá, že poloautomatická je to, co bychom chtěli," řekla.

Muž přikývl.

"Ano, jsou to trochu komplikované, zejména pro někoho, kdo se zbraním nevěnoval. Věcí se mohou pokazit."

Riley souhlasně přikývla a dodala, "Ano, věci jako selhání zapalování, může se zaseknout, dvojité podávání, selhání vysunutí."

Muž řekl, "Samozřejmě to nejsou skutečné problémy pro ostřílenou FBI agentku, jako jste vy. Ale pro tohoto muže bude revolver možná blíž tomu, co hledáte."

Muž je doprovodil ke skleněné vitríně plné revolverů.

Blainův pohled padl na zbraně s kratší hlavní.

Alespoň vypadaly méně zastrašující.

"A co tady tato?" řekl a ukázal na jednu.

Muž otevřel vitrínu, vytáhl pistoli a podal ji Blainovi. Blaine se cítil se zbraní v ruce podivně. Nemohl se rozhodnout, zda je těžší nebo lehčí, než původně očekával.

"Ruger SP101," řekl muž. "Má dobrou sílu. Není to špatná volba."

Riley si zbraň pochybovačně prohlédla.

"Myslím, že hledáme něco s asi čtyři palcovou hlavní," řekla. "Něco, co lépe absorbuje zpětný ráz."

Muž znovu přikývl.

"Jasně. No myslím, že něco takového mám."

Sáhl do vitríny a vyndal další větší pistoli. Podal ji Riley, která si ji souhlasně prohlédla.

"Oh, ano," řekla. "Smith a Wesson 686."

Pak se usmála na Blaina a podala mu zbraň.

"Co si o tom myslíš?" Zeptala se Riley.

Tato delší zbraň v jeho rukou vytvářela ještě podivnější pocit, než ta menší, kterou třímal předtím. Mohl se na Riley jen rozpačitě usmát. Ona se usmála na něj. Z jejího výrazu viděl, že konečně zaznamenala, jak nesvůj se cítí.

Obrátila se k majiteli a řekla, "Myslím, že si ji vezmeme. Kolik stojí?"

Blaine byl ohromen cenou zbraně, ale byl si jistý, že Riley ví nejlépe, zda dostává férovou cenu.

Také jej ohromilo, jak snadná byla její koupě. Muž jej požádal o dva doklady totožnosti a Blaine mu nabídl svůj řidičský průkaz a volební registrační kartu. Blaine pak vyplnil krátký, jednoduchý formulář, souhlas k ověření spolehlivosti. Prověření přes počítač trvalo jen pár minut a Blaine byl volní koupit si zbraň.

"Jakou munici chcete?" zeptal se muž, když začínal zpracovávat prodej.

Riley řekla, "Dejte nám krabici Federal Premium s malým zpětným rázem."

Zanedlouho byl z Blaina poněkud zmatený majitel zbraně.

Stál a díval se na skličující zbraň, která ležela na stole v otevřeném plastovém pouzdru, v ochranné pěně. Blaine poděkoval muži, zavřel pouzdro a obrátil se k odchodu.

"Počkejte chvíli," řekl muž vesele. "Nechcete si ji vyzkoušet?"

Muž vedl Riley a Blaina zadními dveřmi, které vedly do překvapivě velké kryté střelnice. Pak odešel a nechal Riley a Blaina napospas osudu. Blaine byl jen rád, že nikdo jiný v tuto chvíli není s nimi.

Riley ukázala na seznam pravidel na zdi a Blaine si je pečlivě pročetl. Pak neklidně zavrtěl hlavou.

"Riley, mohu to říct ..."

Riley se trochu zasmála.

"Já vím. Jsi trochu překvapený. Vysvětlím ti to."

Vedla ho do jedné prázdné kóje, kde si nasadili ušní a oční chrániče. Otevřel pouzdro s pistolí, dával pozor, aby s ní mířil do střelnice, než ji zvedne.

"Mohu ji nabít?" zeptal se Riley.

"Ještě ne. Nejprve si to vyzkoušíme naprázdno."

Vzal pistoli do svých rukou a Riley mu pomohla najít správnou pozici – obě ruce na rukojeti pistole, ale s prsty mimo spoušť, lokty a kolena mírně ohnutá, mírně předklonit. Za pár okamžiků Blaine zjistil, že cílem jeho pistole je lidský tvar na papírovém terči asi dvacet pět metrů daleko.

"Budeme nejprve procvičovat dvojitou akci," řekla Riley. "To je, když nezatáhneš za kohout po každém výstřelu, ale všechnu práci odvedeš s pomocí spouště. To ti umožní poznat spoušť. Zatáhni spoušť hladce dozadu, pak ji stejně hladce pusť."

Blaine si to několikrát zkusil s prázdnou zbraní. Pak mu Riley ukázala, jak otevřít hlaveň a vložit do ní náboje.

Blaine zaujal stejný postoj jako předtím. Připravil se, věděl, že zbraň dost kopne, a pečlivě zaměřil na cíl.

Stiskl spoušť a vypálil.

Náhlá zpětná síla ho překvapila a zbraň mu v ruce poskočila. Sklonil zbraň a podíval se směrem k cíli. Neviděl na něm žádný otvor. Letmo zauvažoval, jak může někdo zamířit s takovou zbraní, která tolik kope.