Morgan Rice - Klenot Pro Šlechtu

Sebastian už si pomalu začínal přivykat na temnotu, vlhkost, a dokonce i zápach, který panoval v jeho cele. Začínal si zvykat na slabé zurčení vody někde v dálce a zvuky lidí procházejících kolem. To nejspíš nebylo dobré znamení. Byla místa, na která by si člověk nikdy zvyknout neměl.

Cela byla malá – jen několik stop široká a mřížované dveře byly zajištěné pevným zámkem. Rozhodně nešlo o žádné vznešené vězení ve věži, ve kterém občas drželi šlechtice a kde jeho rodina mohla platit za dobré zacházení až do chvíle, kdy mu konečně sťali hlavu. Tohle bylo místo, na které zavírali lidi, aby na ně svět zapomněl.

„A pokud na mě zapomenou,“ zašeptal Sebastian, „získá korunu Rupert.“

O to přece muselo jít. O tom Sebastian nepochyboval. Jestli ho jeho bratr nechal zmizet, jestli se postaral, aby to vypadalo, jako by Sebastian utekl někam pryč, pak se z něj stal následník trůnu. Vzhledem k tomu, že ho rovnou nezabil, možná mu to tak stačilo. Možná, že Sebastiana propustí, jakmile dostane, co chce.

„Nebo si možná jen chce vychutnat moji smrt,“ pronesl Sebastian.

V temnotě teď nikoho neslyšel, i když čas od času sem dolehly hlasy odněkud z dálky. Sebastian předpokládal, že tam dole jsou i další cely. Možná i další vězni. Ať už tam dole bylo kdekoli. Nad tím by se měl zamyslet. Pokud to bylo někde pod palácem, mohlo by se mu podařit přitáhnout pozornost a přivolat pomoc. Pokud to bylo někde ve městě… no, záleželo na tom, kde přesně. Ale i tak by mu mohl někdo pomoct.

Snažil se vzpomenout si na cestu, kterou absolvoval, aby se sem dostal, ale nebylo možné přesně určit, kde je. V paláci určitě ne, uvědomil si. Ani Rupert by nebyl tak arogantní, aby ho uvěznil tam. Jeho bratr byl dost bohatý na to, aby si pořídil jiný dům. Dům pro svoje aférky nebo na špinavou práci.

„Nejspíš na obojí, je to přece Rupert,“ pronesl Sebastian.

„Sklapni,“ ozval se hlas. Z temnoty se vynořila postava. Nevýrazný muž, který pracoval jako jeden z dozorců. Chodil sem jen občas, přinášel nechutnou vodu a zatuchlý chleba. Teď praštil dřevěnou holí do mříží Sebastianovy cely. Sebastian sebou při tom náhlém zvuku trhnul.

Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.