DonauMedia / NEWSLETTER - vydavatelství - EVIDENCE TRŽEB 2020 s komentářem změn

Písmena a) až d), tj. včetně písmena b) v původním znění, se však ve spojení s písmenem e), které stanoví, že evidovanou tržbou je i platba, která je uskutečněna v jiné formě, která má charakter obdobný formám podle písmen a) až d), vztahovala také na platby pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, v rámci kterých dochází nejdříve k jejich „nabití“ a následně k čerpání kreditu, který byl takto nabit. Z odůvodnění nálezu Ústavního soudu však nevyplývá, že by Ústavní soud zamýšlel zrušit povinnost evidovat tržby i v těchto formách, a proto se i na tyto tržby po zrušení písmene b) evidenční povinnost dále vztahovala (ve vazbě na ustanovení § 4 odst. 2 zákona). I po zrušení písmene b) totiž jde stále o platby obdobné platbám podle písmen a), c) nebo d).

Nicméně z hlediska právní jistoty bylo do zákona o evidenci tržeb vloženo nové písmeno b), které upravuje platby uskutečněné prostředky určenými pro platby v tzv. omezené síti. Dikce písmene b) odpovídá § 3 odst. 3 písm. c) bod 4 zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, který tyto omezené sítě vylučuje z definice platební služby. Prvním typem omezené sítě je případ, kdy prostředek je určen pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách vydavatele prostředku nebo úzce vymezenému okruhu dodavatelů. Dále může být omezená síť vymezena okruhem zboží a služeb, které lze pomocí daného prostředku zakoupit. Častá je i kombinace těchto typů (tj. omezený okruh dodavatelů a omezený okruh zboží nebo služeb). Příkladem je určitá tzv. předplacená karta, kterou vydalo obchodní centrum a se kterou lze hradit nákupy u všech obchodníků majících prodejnu v tomto centru. Z této karty jsou v čase nákupu zboží strhávány příslušné prostředky. Nelze však pod ní zahrnout případy, kdy obchodník vydá zákazníkovi kupon na konkrétní zboží nebo službu, které si zákazník později s tímto kuponem vyzvedne; při nákupu takového kuponu totiž nedochází k „nabití“ prostředků, ale k zaplacení kupní ceny. Následné vyzvednutí konkrétního zboží či čerpání služby nepředstavuje „čerpání“ kreditu, ale pouze odběr již zaplaceného zboží či služby. Dalším typickým příkladem takového prostředku jsou např. karty k čerpání sportovních služeb (např. „multisport“ karty), které umožňují pouze nákup sportovních služeb. I po novelizaci budou evidenci tržeb podléhat rovněž další platby obdobné platbám v omezené síti [a to podle písmene e)], jako jsou platby uskutečněné pomocí elektronických peněženek, čipových karet, kupónů, voucherů a jiných obdobných instrumentů, kterými se může platit pouze u toho, kdo je vydal. Jde typicky o případ, kdy vydavatel vydá prostředek, kterým lze hradit zboží nebo služby pouze u tohoto vydavatele, resp. v jeho provozovnách. Z výše uvedeného vyplývá, že na základě písmen b) a e) budou formální náležitost splňovat jakékoli platby uskutečněné pomocí prostředků, jako jsou elektronické peněženky, čipové karty, kupóny, vouchery a jiné obdobné instrumenty, a to jak v tzv. omezené síti, tak u jednotlivého vydavatele.

(Novela zákonem č. 256/2019 Sb., účinnost změny dnem 1. listopadu 2019)

(1) Rozhodným příjmem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) u poplatníka daně z příjmů fyzických osob příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý nebo

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

b) u poplatníka daně z příjmů právnických osob příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

1. není předmětem daně z příjmů,

2. je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý,

3. podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo

4. podléhá dani ze samostatného základu daně.

(2) Příjmy podle odstavce 1 jsou u poplatníka, který je účetní jednotkou, příjmy podle zákona o daních z příjmů, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou.

(3) Pro účely tohoto zákona je rozhodným příjmem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti také příjem veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti, který je předmětem daně z příjmů u jejího společníka. Tento příjem není pro účely tohoto zákona příjmem tohoto společníka.

Vrací-li se evidovaná tržba nebo provádí-li se její opravy, použijí se ustanovení týkající se evidence tržeb obdobně s tím rozdílem, že je tato tržba evidována jako záporná.

(1)Jedná-li poplatník svým jménem na účet jiného poplatníka, je povinen evidovat tržbu ten, kdo jedná svým jménem na účet jiného.

(2) Tržbu, kterou přijme poplatník jednající svým jménem na účet jiného, nelze evidovat ve zvláštním režimu.

(3) Evidovanou tržbou poplatníka, na jehož účet bylo jednáno, je také platba plynoucí mu následně od poplatníka, který jednal svým jménem na jeho účet, pokud splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a v okamžiku přijetí poplatníkem, který jednal svým jménem na jeho účet, založila rozhodný příjem.

Komentář novely § 8 odst. 2 a 3

V novém odstavci 2 bylo doplněno pravidlo, podle kterého nepřímý zástupce nemůže evidovat tržby ve zvláštním režimu (viz dále k § 11a), a to jak bez ohledu na to, v jakém režimu eviduje své vlastní tržby, tak i bez ohledu na to, v jakém režimu eviduje tržby poplatník, kterého zastupuje. Pokud má tedy nepřímý zástupce povolení pro evidování tržeb ve zvláštním režimu, platí toto povolení pouze pro evidování tržeb, které přijímá na svůj účet, nikoli pro tržby přijímané v nepřímém zastoupení. Tržby přijímané v nepřímém zastoupení eviduje v běžném režimu, případně ve zjednodušeném, pokud se jedná o tržby podle § 10 odst. 1 nebo o tržby, ke kterým mu bylo vydáno povolení podle § 11. Tato konstrukce zabraňuje obcházení evidenční povinnosti ze strany zastoupeného poplatníka tím, že by si za nepřímého zástupce zvolil poplatníka, který eviduje tržby ve zvláštním režimu. Pokud by nepřímý zástupce zaevidoval tržbu přijímanou na účet jiného poplatníka ve zvláštním režimu, porušil by tím povinnost zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, čímž by se dopustil přestupku podle § 29 odst. 1 písm. a) a b) zákona o evidenci tržeb. Zastoupený by za nesprávné zaevidování tržby odpovědný nebyl.

V novém odstavci 3 bylo stanoveno, že i platba, kterou poplatník jednající svým jménem na účet jiného (jako komisionář) předává poplatníkovi, na jehož účet jednal (komitentovi), je evidovanou tržbou, pokud splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu (podle § 5) a v okamžiku přijetí platby komisionářem vznikl komitentovi rozhodný příjem. Při předání těchto prostředků komisionářem komitentovi již rozhodný příjem nevzniká, neboť vznikl již při převzetí prostředků komisionářem, a není tedy splněn materiální znak evidované tržby. Proto bylo komitentova povinnost evidovat tuto tržbu explicitně upravena. Pro posouzení splnění formálních náležitostí je přitom rozhodný způsob uskutečnění platby komisionáře komitentovi, nikoli způsob uskutečnění platby třetí osoby komisionáři.