- oznámit správci daně údaje o provozovnách,
- umístit na místě, kde se běžně uskutečňují evidované tržby, informační oznámení.
Poplatník evidující tržby ve zvláštním režimu není povinen podat žádost o autentizační údaje a nemusí generovat certifikát pro evidenci tržeb.
Tržby vyloučené z evidence tržeb
Výjimky z povinnosti evidence tržeb byly dosud uvedeny v § 12 zákona a v nařízení vlády č. 376/2017 Sb., o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb, vydaném podle § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona o evidenci tržeb. § 12 zákona o evidenci tržeb stanovil v odstavcích 1 a 2 písm. a) až h) subjekty, jejichž tržby nejsou evidovanými tržbami, bez ohledu na charakter činnosti, ze které plynou, a v odstavci 2 písm. i) a j) a odstavci 3 druhy tržeb, které nejsou evidovanými tržbami s ohledem na specifický charakter činnosti, ze které plynou. Nařízení vlády o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb stanovilo jako další výjimky z evidence tržeb vynětí tržeb těžce zrakově postižených osob a tržeb z prodeje kaprů a jiných sladkovodních ryb v předvánočním období. Nařízení vlády o vyloučení některých tržeb z evidence tržeb pozbylo platnosti na základě nálezu Ústavního soudu uplynutím dne 31. prosince 2018, současně s tím bylo zrušeno zmocňovací ustanovení ke stanovení výjimek z evidence tržeb nařízením vlády podle § 12 odst. 4 a § 37 odst. 3 zákona (s odůvodněním, že výjimky musí stanovit přímo zákon na základě důkladného vyhodnocení dopadů evidenční povinnosti na povinné subjekty). Další výjimky z povinnosti evidence tržeb byly tedy novelou zavedeny přímo do zákona pro tržby, u nichž se až po přijetí zákona o evidenci tržeb ukázala evidence jako neproveditelná nebo neopodstatněná s ohledem na možnost správce daně získat relevantní data o tržbách dotčených poplatníků z jiných zdrojů a také pro tržby dosahované v konkrétně vyjmenovaných oborech sociální péče. Výjimky se týkají těžce zrakově postižených osob, předvánočního prodeje ryb, plateb za poskytování telekomunikačních a jiných služeb uskutečněných prostřednictvím veřejné mobilní sítě (stržením kreditu z předplacené karty za uskutečněná volání, zasílání zpráv a datové služby). Z evidence byly dále vyňaty tržby z hazardních her s ohledem na možnost získat relevantní data prostřednictvím Informačního systému provozování hazardních her. Vyňaty byly také tržby z obchodní letecké dopravy, protože ty jsou uskutečňovány přes globální distribuční systémy, do kterých není možné zabudovat systém pro evidování tržeb podle českého zákona o evidenci tržeb.
ČÁST PRVNÍ / ÚVODNÍ USTANOVENÍ / § 1 / Předmět úpravy
Tento zákon upravuje práva, povinnosti a postupy uplatňované při evidenci tržeb a postupy s nimi související.
(1) Působnost podle tohoto zákona vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(2) Působnost k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb mají také orgány Celní správy České republiky.
ČÁST DRUHÁ / EVIDENCE TRŽEB / Hlava I / Subjekt a předmět evidence tržeb / § 3 / Určení subjektu a předmětu evidence tržeb
(1) Subjektem evidence tržeb je poplatník
a) daně z příjmů fyzických osob a
b) daně z příjmů právnických osob.
(2) Předmětem evidence tržeb jsou evidované tržby poplatníka uskutečněné na území České republiky.
Komentář novely § 3 odst. 2
Novelou byl zúžen okruh tržeb, které jsou předmětem evidence tržeb, na tržby uskutečněné na území České republiky. Omezení se v prvé řadě týká poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty České republiky. Podle předchozího textu zákona jim totiž povinnost evidovat tržbu vznikala s každým uskutečněním evidované tržby (vymezené v § 4 zákona o evidenci tržeb), a to jak na území České republiky, tak v zahraničí. Povinnost evidovat tržby uskutečněné v zahraničí však není racionální z více důvodů. Za prvé tato povinnost zakládala nerovnost mezi poplatníky – daňovými rezidenty České republiky působícími v zahraniční a jejich zahraničními konkurenty, neboť ti povinnosti evidovat tržby uskutečněné mimo Českou republiku podle českého zákona o evidenci tržeb nepodléhají; čeští poplatníci tak byli při působení na zahraničním trhu znevýhodněni. Za druhé nebylo ani reálně možné plnění evidenční povinnosti při uskutečňování tržeb v zahraničí kontrolovat, neboť orgány Finanční správy a Celní správy nemohou vykonávat své pravomoci mimo území České republiky.
Co se týká daňových nerezidentů, vzhledem k tomu, že evidovanou tržbou je pouze tržba, která (vedle splnění formálních náležitostí podle § 5 zákona o evidenci tržeb) zakládá rozhodný příjem, kterým se rozumí příjem ze samostatné činnosti, která je podnikáním, pokud jde o poplatníka daně z příjmů fyzických osob, případně příjem z činnosti, která je podnikáním, pokud jde o poplatníka daně z příjmů právnických osob (tedy příjem podle českého zákona o daních z příjmů), byl okruh jejich tržeb, které podléhaly povinnosti evidence tržeb, již omezen i podle předchozího znění zákona. Podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 zákona o daních z příjmů se totiž daňová povinnost daňových nerezidentů vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky, přičemž příjmy ze zdrojů na území České republiky jsou vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů. Z tržeb za tyto příjmy potom jsou podle novely předmětem evidence tržeb pouze tržby uskutečněné na území České republiky.
(Novela zákonem č. 256/2019 Sb., účinnost změny dnem 1. listopadu 2019)
Hlava II / Evidovaná tržba / § 4 / Vymezení evidované tržby
(1) Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem.
(2) Evidovanou tržbou je také platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a je
a) určena k následnému čerpání nebo zúčtování, které zakládají rozhodný příjem, nebo
b) následným čerpáním nebo zúčtováním té platby, která zakládá rozhodný příjem.
§ 5 / Formální náležitosti pro evidovanou tržbu
Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje platba poplatníkovi, která je uskutečněna
a) v hotovosti,
b) prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku nebo zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů anebo k zaplacení úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb,
c) šekem,
d) směnkou,
e) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až d), nebo
f) započtením kauce nebo obdobné jistoty složené některým ze způsobů platby podle písmen a) až e).
Komentář novely § 5 písm. b)
Nové znění § 5 písm. b) bylo upraveno v reakci na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/16, kterým bylo toto písmeno zrušeno. Šlo o text „bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat,“. Ústavní soud zrušil toto ustanovení z důvodu nadbytečnosti evidovat tržby uskutečněné platební kartou, a to jak v kamenné provozovně poplatníka přes platební terminál, tak přes internet, neboť tyto platby jsou snadno dohledatelné na bankovním účtu a správce daně si může podle § 57 odst. 3 daňového řádu od poskytovatele platebních služeb údaje o nich vyžádat.
Читать дальше