Blake Pierce - Stíny minulosti

Blake Pierce je autorem RILEY PAGE mysteriózní série bestsellerů, která zahrnuje dvanáct knih (a přibývají další). Blake Pierce je taky autorem mysteriózní série MACKENZIE WHITE, která pozůstává z osmi knih; mysteriózní série AVERY BLACK, pozůstávající ze šesti knih; mysteriózní série KERI LOCKE, pozůstávající z pěti knih; mysteriózní série STVOŘENÍ RILEY PAIGEOVÉ, pozůstávající z dvou knih (a přibývají další); a mysteriózní série KATE WISE, pozůstávající ze dvou knih (a přibývají další).

Zanícený čtenář a celoživotní fanoušek mysteriózního žánru a thrillerů, Blake ocení zpětnou vazbu, a tak neváhejte, navštivte www.blakepierceauthor.com, zjistěte více a zůstaňte v kontaktu.

Copyright © 2018 by Blake Pierce. Všechna práva vyhrazena. Pokud tak není uvedeno v Americkém Zákoně o ochraně autorských práv z roku 1976, žádná část této publikace nesmí být reprodukována, distribuována nebo předávána v jakékoliv formě nebo jakýmkoliv způsobem, nebo uchovávána v databázi či vyhledávacím systému bez předchozího souhlasu autora. Tato e-kniha je koncesovaná pouze pro vaše osobní užití. Tuto e-knihu je zakázáno dále prodávat nebo předávat dalším osobám. Pokud chcete tuto knihu sdílet s druhou osobou, zakupte si, prosím, dodatečnou kopii pro každého jednotlivce zvlášť. Pokud tuto e-knihu čtete, aniž byste si ji zakoupili, nebo nejste prvním čtenářem této kopie, v takovém případě ji, prosím, vraťte majiteli a zakupte si vlastní kopii. Děkujeme, že respektujete tvrdou práci tohoto autora. Příběh v této knize je fiktivní. Jména, postavy, podniky, organizace, místa, události a příhody jsou buď výsledkem představivosti autora nebo jsou použity fiktivně. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, ať už živými či zesnulými, je pouze náhodná. Jacket image Copyright emin kuliyev, použito na základě licence ze Shutterstock.com

SÉRIE PSYCHOLOGICKÝCH THRILLERŮ JESSIE HUNT

DOKONALÁ MANŽELKA (kniha č. 1)

DOKONALÝ BLOK (kniha č. 2)

DOKONALÝ DŮM (kniha č. 3)

DOKONALÝ ÚSMĚV (kniha č. 4)

SÉRIE PSYCHOLOGICKÝCH THRILLERŮ CHLOE FINE

STÍNY MINULOSTI (kniha č. 1)

VE STÍNU LŽÍ (kniha č. 2)

MYSTERIÓZNÍ SÉRIE KATE WISE

KDYBY TO VĚDĚLA (kniha č.1)

KDYBY TO VIDĚLA (kniha č.2)

SÉRIE STVOŘENÍ RILEY PAIGEOVÉ

SLEDOVANÁ (kniha č. 1)

ČEKÁNÍ (kniha č. 2)

VÁBENÍ (kniha č. 3)

SVEZENÍ (kniha č. 4)

MYSTERY SÉRIE RILEY PAIGEOVÁ

NAVŽDY PRYČ (kniha č. 1)

POSEDLOST (kniha č. 2)

TOUŽENÍ (kniha č. 3)

VÁBENÍ (kniha č. 4)

PRONÁSLEDOVÁNÍ (kniha č. 5)

SOUŽENÍ (kniha č. 6)

OPUŠTĚNÁ (kniha č. 7)

CHLADNÁ (kniha č. 8)

SLEDOVANÁ (kniha č. 9)

ZTRACENÁ (kniha č. 10)

POHŘBENÁ (kniha č. 11)

MACKENZIE WHITE MYSTERY SÉRIE

JEŠTĚ NEŽ ZABIJE (kniha č. 1)

JEŠTĚ NEŽ SPATŘÍ (kniha č. 2)

JEŠTĚ NEŽ POŽEHNÁ (kniha č. 3)

JEŠTĚ NEŽ VEZME (kniha č. 4)

JEŠTĚ NEŽ MUSÍ (kniha č. 5)

JEŠTĚ NEŽ POCÍTÍ (kniha č. 6)

Chloe seděla na schodech před bytovkou vedle svého dvojčete, sestry Danielle, a dívala se, jak policisté předním vchodem odvádí jejich otce v želízkách.

Před Chloe a Danielle stál vysoký policista s velkým břichem. Byla horká letní noc a na jeho černé kůži se leskl pot.

„Holky, tohle vidět nepotřebujete,“ řekl.

Chloe to připadalo hloupé. I když jí bylo jen deset let, bylo jí jasné, že jen nechce, aby viděly, jak odvádí jejich otce do policejního auta.

Ale to bylo to nejmenší, co ji trápilo. Už předtím zahlédla tu krev dole pod schody. Viděla ty kapky krve, všude na spodním schodu, jak stékají dolů a vsakují se do koberce, který vedl do obýváku. Viděla i to tělo. Otočené obličejem dolů. Její otec se snažil ji toho všeho ušetřit. Ale i když se snažil, tak ten pohled na krev měla ve své hlavě pořád před sebou.

Měla to před očima i teď, když seděla venku a dívala se na toho tlustého policistu. Bylo to vše, na co dokázala myslet.

Chloe zaslechla, jak se zabouchly dveře policejního auta. Věděla, že ten zvuk znamená, že je jejich otec opouští – a jak tušila, pravděpodobně už navždy.

„Holky, jste v pořádku?“ zeptal se zase ten policista.

Ani jedna z nich neodpověděla. Chloe stále myslela na tu krev na schodech, a jak se pomalu vsakuje do koberce. Na chvilku se otočila k Danielle a viděla, že její sestra zírá do země a na své nohy. Ani nemrkala. Chloe si říkala, že s ní není něco v pořádku. Možná měla Danielle možnost si prohlédnout to tělo více, možná viděla i to, odkud všechna ta krev vytékala.

Tlustý policista se s z ničeho nic otočil a podíval nahoru na schody. Zatvářil se naštvaně a potichu nadával: „Ježiši, nemůžete s tím počkat? Ty holky jsou hned tady…“

Za ním vynášeli z budovy černý pytel a nesli ho dolů po schodech. Bylo v něm to tělo. To, ze kterého vytekla všechna ta tmavá červená krev na koberec.

Tělo jejich matky.

„Holky?“ zeptal se policista. „Nechce si některá z vás o tom promluvit se mnou?“

Ale Chloe se nechtěla bavit.

O chvíli později přijelo známé auto a zaparkovalo za jedním z policejních aut, které tu ještě stálo. Tlustý policista se je přestal snažit nutit do rozhovoru a Chloe věděla, že tam s nimi stál, jen aby se necítily osaměle.

Vedle Chloe, Danielle poprvé promluvila od chvíle, kdy vyšly z předních dveří bytu.

„Babi,“ řekla Danielle.

Povědomé auto, které zrovna dorazilo, patřilo jejich babičce. Ta vystoupila z auta, tak rychle, jak to jen šlo. Chloe si všimla, že jí po tváři tečou slzy.

I na své tváři cítila, jak se pomalu kutálí slza. Měla pocit, jako by se v ní něco zlomilo.

„Vaše babička je tady,“ řekl policista. V jeho hlase byla slyšet úleva, asi byl rád, že se jich konečně zbaví.

„Holky,“ řekla babička, a bylo to to jediné, co dokázala říct, jak k nim šla nahoru po schodech. Poté se už naplno rozplakala a objala své dvě vnučky.

Je to zvláštní, ale bylo to právě tohle obětí, které Chloe uvízlo v paměti.

Ten pohled na krev se z jejích vzpomínek postupně vytratil. Na toho tlustého policistu zapomněla už za pár týdnů a stejně tak i na celé to zatčení.

Ale tohle zvláštní obětí si Chloe pamatovala po zbytek života.

A také na ten pocit, který cítila, jako by se něco rozbilo a sesypalo.

Opravdu jejich otec zabil jejich matku?

O 17 let později

Chloe Fine vyšla po schodech svého nového domu – domu, který se snažili spolu s jejím snoubencem najít celé měsíce – a uvnitř sebe pocítila vlnu vzrušení.

„Není ta krabice moc těžká?“

Steven vycházel nahoru po schodech vedle ní, v ruce měl krabici s nápisem POLŠTÁŘE.

„Ne, v pohodě,“ řekla a podívala se na krabici, kterou nesla, a na které stálo NÁDOBÍ.

Steven položil svou krabici na zem a vzal tu její.