Blake Pierce: Stíny minulosti

To, že se na něho těšila, dohromady s faktem, že zmizela její paranoia, ji přivedlo k myšlence, že možná se k ní Martin přeci jen hodí. Zdálo se, že se kvůli němu měnila k lepšímu. I když, on o této její stránce nic nevěděl, snažila se to před ním skrývat, tak dlouho, jak to jen šlo.

Jela domů a přitom přemýšlela, co si má vlastně obléct na takový večírek.

Téměř to stačilo k tomu, aby to zahnalo tu paranoiu, která se jí od rána držela, a která ji pronásledovala i do obchodu s potravinami.

Téměř.

Vzala svůj telefon a vytočila číslo Chloe. Ani nenechala svou sestru říct Ahoj a hned začala mluvit.

„Ten večírek o víkendu… můžu sebou někoho přivést?“

„…Jo, jasně,“ řekla Chloe, která byla zjevně překvapená.

„Tak se uvidíme zítra.“

A zavěsila, přitom přemýšlela, do čeho se to sakra navlíkla.

Chloe zrovna krájela brokolici, když zazvonil zvonek u dveří. Hned jí bylo jasné, že to bude Danielle. Byla ze všeho trochu nervózní, ale zároveň měla radost, že si její sestra konečně našla stálého přítele. Steven se ke všemu stavěl spíše skepticky. Předpokládal, že Daniellin přítel bude stejný jako ona, takže si dělal starosti s tím, jak se budou dnes oba chovat.

Za ty čtyři roky, co Chloe se Stevenem chodila, většinou ignorovala jeho postoj vůči Danielle, ale teď když se blížila jejich společná svatba, začínalo jí to pěkně lézt na nervy. Ale řekla si, že dnes se s ním kvůli tomu hádat nebude.

Chloe si utřela ruce do utěrky a šla ke dveřím. Zhluboka se nadechla a pak je otevřela. Nechtěla se k tomu stavět negativně, tak jako Steven, ale přeci jen si dělala starosti, co na sobě bude mít Danielle dnes oblečeného.

Když dveře otevřela a zjistila, že se její sestra hezky upravila, a dokonce jí to sluší, tak ani nechtěla věřit vlastním očím. Černé vlasy měla stažené do malého drdolu vzadu. Dokonce se trochu nalíčila – jen tak, aby jí to prozářilo tváře – a naštěstí nezvolila obvyklé tričko s kapelou, ani nic dalšího z jejího obvyklého gotického stylu. Měla na sobě sice černou barvu, ale halenka s jemnými ramínky, kterou si oblékla, působila docela elegantně. Nahoře na zádech bylo vidět její tetování, ale vše bylo decentní a vkusné. Chloe byla nejvíce překvapená z riflí, byly to jednoduché tmavé rifle, a navíc docela obtažené, odhalovaly její postavu, což u ní Chloe nikdy předtím neviděla.

„Danielle, vypadáš skvěle,“ řekla Chloe.

„Jo, ale moc si na to nezvykej.“ Stoupal si stranou a pokývala na muže, který s ní přišel. „Tohle je Martin.“

„Rád tě poznávám,“ řekl Martin a natáhl přitom ruku.

Chloe si s ním potřásla rukou a hned si všimla, že je oblečený tak, jak předpokládala, že se ukáže i Danielle. Měl na sobě zmuchlané tričko a kapsáče, které byly podél kapes roztrhané. Na nohou měl obnošené žabky. Vlasy vypadaly, že je už pár dní nemyl. Celkově vypadal unaveně, a tak nějak mimo. Chloe napadlo, jestli není náhodou na drogách. A i pokud nebyl právě sjety, tak bylo jasné, že něco bere. Bála se, co na něj řekne Steven.

„Tenhle barák je obrovský,“ řekla Danielle, když přecházela z předsíně do obývacího pokoje.

Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.