Blake Pierce - Slepá ulička

Blake Pierce patří mezi nejprodávanější autory USA Today a proslavil se svou mysteriózní sérií RILEY PAGE, v níž dosud vyšlo šestnáct knih (a vycházejí další). Blake Pierce je rovněž autorem mysteriózní série MACKENZIE WHITE, která sestává ze třinácti knih (a vycházejí další); mysteriózní série AVERY BLACK, jež se skládá ze šesti knih; mysteriózní série KERI LOCKE o pěti knihách; mysteriózní série STVOŘENÍ RILEY PAIGEOVÉ, v níž zatím vyšlo pět knih (a vycházejí další); mysteriózní série KATE WISE, ve které bylo dosud publikováno šest knih (a vycházejí další); psychologických mysteriózních thrillerů CHLOE FINE, kterých zatím vyšlo pět (a vycházejí další); série psychologických thrillerů JESSIE HUNT, sestávající z pěti knih (a vycházejí další); série psychologických thrillerů AU PAIR, jež zatím čítá dvě knihy (a vycházejí další), a mysteriózní série ZOE PRIME, která se momentálně skládá ze dvou knih (a vycházejí další).

Jako zanícený čtenář a celoživotní fanoušek mysteriózního žánru a thrillerů od Vás Blake moc rád uslyší, neváhejte proto, navštivte www.blakepierceauthor.com, zjistěte více a zůstaňte v kontaktu.

Autorská práva © 2018 Blake Pierce. Všechna práva vyhrazena. S výjimkou případů povolených podle zákona o autorských právech USA z roku 1976 nesmí být žádná část této publikace reprodukována, šířena nebo předávána v žádné formě ani za pomoci žádných prostředků, ani nesmí být uložena v žádné databázi nebo systému vyhledávání bez předchozího souhlasu autora. Tato e-kniha je určena pouze pro Vaše osobní použití. Tuto e-knihu není dovoleno prodávat či darovat dalším osobám. Chcete-li se o tuto knihu podělit s někým jiným, zakupte prosím pro každou další osobu novou kopii. Pokud tuto knihu čtete, aniž byste si ji zakoupili, nebo aniž by byla zakoupena pro Vaši vlastní potřebu, vraťte ji prosím a zakupte si vlastní kopii. Děkujeme, že respektujete tvrdou práci tohoto autora. Toto je fiktivní dílo. Názvy, postavy, podniky, organizace, místa, události a příhody jsou buď produktem autorovy fantazie, nebo se používají fiktivním způsobem. Jakákoliv podoba se skutečnými osobami, žijícími nebo mrtvými, je zcela náhodná. Obrázek na obálce je předmětem autorských práv robsonphoto a je použit pod licencí společnosti Shutterstock.com.

DOKONALÁ MANŽELKA (kniha č. 1)

DOKONALÝ BLOK (kniha č. 2)

DOKONALÝ DŮM (kniha č. 3)

DOKONALÝ ÚSMĚV (kniha č. 4)

DOKONALÁ LEŽ (kniha č. 5)

STÍNY MINULOSTI (kniha č. 1)

VE STÍNU LŽÍ (kniha č. 2)

SLEPÁ ULIČKA (kniha č. 3)

KDYBY TO VĚDĚLA (kniha č.1)

KDYBY TO VIDĚLA (kniha č.2)

KDYBY BĚŽELA (kniha č. 3)

SLEDOVANÁ (kniha č. 1)

ČEKÁNÍ (kniha č. 2)

VÁBENÍ (kniha č. 3)

SVEZENÍ (kniha č. 4)

NAVŽDY PRYČ (kniha č. 1)

POSEDLOST (kniha č. 2)

TOUŽENÍ (kniha č. 3)

VÁBENÍ (kniha č. 4)

PRONÁSLEDOVÁNÍ (kniha č. 5)

SOUŽENÍ (kniha č. 6)

OPUŠTĚNÁ (kniha č. 7)

CHLADNÁ (kniha č. 8)

SLEDOVANÁ (kniha č. 9)

ZTRACENÁ (kniha č. 10)

POHŘBENÁ (kniha č. 11)

JEŠTĚ NEŽ ZABIJE (kniha č. 1)

JEŠTĚ NEŽ SPATŘÍ (kniha č. 2)

JEŠTĚ NEŽ POŽEHNÁ (kniha č. 3)

JEŠTĚ NEŽ VEZME (kniha č. 4)

JEŠTĚ NEŽ MUSÍ (kniha č. 5)

JEŠTĚ NEŽ POCÍTÍ (kniha č. 6)

Bylo pondělí kolem jedné odpoledne a Jerry Hilyard zajel se svým Mercedesem a s úsměvem od ucha k uchu na příjezdovou cestu svého domu. Nedovedl si představit nic lepšího než šéfovat vlastní společnosti a být dostatečně bohatý na to, aby si mohl jet domů, kdy se mu zachce.

Jerry se těšil na překvapený výraz své manželky, až jí řekne, že ji zve na neplánovaný oběd. Chtěl z toho udělat pozdní snídani, ale věděl, že Lauren bude ještě léčit kocovinu z předešlé noci. Vrátila se domů opravdu pozdě, protože se vydala – z důvodů, které Jerry stále nechápal – na středoškolský sraz po dvaceti letech. Kolem oběda by měla být už méně podrážděná – možná by si s ním dala i jednu dvě skleničky Bloody Mary.

Usmál se, když znovu pomyslel na tu skvělou zprávu, kterou jí chce sdělit: plánoval ji vzít na dva týdny do Řecka. Jen tak. Jen oni dva, bez dětí. Odjížděli by za měsíc.

Jerry došel s kufříkem v ruce ke vchodu, celý natěšený, jak bude jeho odpoledne asi vypadat. Zjistil, že jsou dveře zamčené, což nebylo nic neobvyklého. Jeho žena nikdy nebyla příliš důvěřivá, dokonce ani v tak bohaté čtvrti jako ta jejich.

Když odemkl dveře a vydal se do kuchyně se záměrem nalít si sklenku vína, uvědomil si, že z ložnice neslyší hrát televizi. Celý dům byl tak tichý, jak ho ráno opustil. Kocovina si nejspíš ještě vybírala svou daň.

Uvažoval, jak ten včerejší sraz asi probíhal. Ráno o tom moc nemluvila. Jerry na střední chodíval do stejné třídy jako jeho žena, ale takovými sentimentálními nesmysly jako středoškolské srazy doslova pohrdal . Ve skutečnosti na takových událostech šlo jenom o to, aby se bývalí spolužáci po deseti nebo dvaceti letech zase sešli a zjistili, komu se daří líp. Ale jakmile Lauren kamarádky přemluvily, začala se dokonce těšit, až staré spolužáky uvidí. Nebo to tak aspoň vypadalo. Podle množství alkoholu, které však v noci vypila, se zdálo, že to nedopadlo úplně nejlépe.

Tohle všechno se Jerrymu honilo hlavou, když se vydal po schodech nahoru a chodbou k jejich společné ložnici. Když se však už blížil ke dveřím, zarazil se.

Bylo tam velké ticho.

Jistě, něco takového se dalo čekat, pokud si Lauren zdřímla a ani si nezapnula Netflix, aby se dodívala na další seriál, který byl tenhle týden její oblíbený. Tohle ticho však bylo v něčem jiné… naprostá absence jakéhokoliv pohybu působila naprosto nepřirozeně. Jako by to ticho mohl slyšet – jako by ho mohl přímo cítit .

Něco je špatně , pomyslel si.

Byla to děsivá myšlenka, ale přesto se znovu rozešel. Musel to vědět, musel se ujistit, že…

Že co?

První, čeho si všiml, byla červená. Na povlečení i na stěnách – temně rudá, lepkavá a tmavá, že místy působila až černě.

Z hrdla se mu vydral výkřik. Nevěděl, jestli by měl běžet k ní nebo dolů pro telefon.

Nakonec neudělal ani jedno. Kolena se mu podlomila a tíha jeho srdceryvného křiku ho stáhla k zemi, do které začal bušit pěstmi a snažil se ze všech sil pochopit ten příšerný výjev, který se mu naskytl.

Chloe zaostřila skrz mířidla pistole a vystřelila.

Zpětný ráz byl mírný, výstřel lehký a působil na ni téměř pokojně. Zhluboka se nadechla a vystřelila znovu. Bylo to tak jednoduché a teď už tak přirozené jako dýchání.