Morgan Rice - Píseň pro Sirotky

Nic z toho ale Kate neudělala. Místo toho Gertrude Illiard jen sledovala.

Všechno by to bylo snadnější, kdyby byla dívka zlá. Kdyby jen tak z rozmaru bila služebné nebo by se k ostatním chovala jako k nickám. Pak by ji Kate vnímala podobně, jako vnímala Sestry v sirotčinci. Nebo jako lidi, kteří se k ní chovali povýšeně. Dívka ale byla laskavá takovým tím způsobem, člověka, který nad laskavostmi příliš nepřemýšlí. Dala peníze žebrajícímu chlapci, kterého potkala na ulici, zeptala se na zdraví dětí obchodníka, kterého v podstatě ani neznala.

Zdálo se, že je to laskavá a milá osoba. Kate nemohla uvěřit tomu, že ji Siobhan chce skutečně nechat zemřít.

„Je to jen zkouška,“ připomněla si Kate. „Musí být.“

Snažila se namluvit sama sobě, že laskavost mladé ženy musí být jen maska, za kterou se skrývá něco jiného, temnějšího. Možná, že je dívka naoko laskavá, aby tak skryla hrozivé vraždy nebo vydírání, jiné krutosti či špatnosti. Někdo by si to možná dokázal bez problémů namluvit, ale když Kate zabrousila do ženiných myšlenek, nic takového tam nenašla. Zjistila, že je to jen mladá žena, která má ráda život. Která je sice bohatá díky svému otci, ale ve všech ohledech nevinná.

Bylo těžké necítit znechucení z toho, co jí Siobhan nařídila a co teď Kate musela chtě nechtě provést. Proč Siobhan chtěla, aby zemřela? Jak po Kate mohla chtít takovouhle věc? Opravdu jí to nařídila jen proto, aby viděla, jestli ji Kate poslechne? Kate to pomyšlení nenáviděla. Nemohla, nesměla, udělat takovou věc.

Neměla ale na vybranou, a to ji dráždilo ještě víc.

Musela mít jistotu, a tak se vplížila do obchodníkova domu dřív než její kořist. Přelezla přes zeď ve chvíli, kdy věděla, že se strážní nedívají. Držela se ve stínech. Několik okamžiků vyčkala, aby se ujistila, že je vše v pořádku. Pak se vyšplhala na balkón pokoje Gertrude Illiard. Dveře sice měly západku, ale nebyl problém ji pomocí úzkého nože odsunout, a tak se Kate dostala dovnitř.

Pokoj byl prázdný. Kate cítila, že ani poblíž není živá duše, takže ho rychle prohledala. Nevěděla, co doufá, že najde. Flakon s jedem, který si dívka schovávala pro svoji sokyni? Deník, ve kterém bude popsané nějaké mučení? Plány na vraždu? Deník skutečně našla, ale při zběžném prolistování zjistila, že jde jen o zapsané sny a naděje mladé ženy. Naděje na krásnou budoucnost, zápisky ze setkání s přáteli, city k mladému herci, kterého potkala na tržišti.

Pravdou bylo, že Kate nenašla jediný důvod, proč si Gertrude Illiard zasluhovala zemřít. A i když Kate už dřív zabíjela, myšlenka, že by zabila jen tak bez důvodu, se jí hnusila. Při té představě se jí dělalo zle.

Ucítila blížící se myšlenky a rychle se schovala pod postel. Snažila se vymyslet, co dál. Nešlo o to, že by dívka připomínala Kate ji samotnou. Obchodníkova dcera rozhodně nikdy nepoznala, co to znamená trpět. Nebyla dokonce ani jako Sophia, protože Katina sestra dokázala bojovat, když to bylo nutné. Tahle dívka by nikdy nezvládla delší dobu předstírat, že je někdo jiný a rozhodně by nikdy nesvedla prince.

Zatímco služebná uklízela pokoj a chystala ho na příchod své paní, chopila se Kate přívěsku na krku. Vzpomněla si na obrázek ženy uvnitř. Možná, že šlo o tohle. Možná, že jí Gertrude Illiard svojí nevinností připomínala představy, které cítila, když přemýšlela o svých rodičích. Co to ale znamenalo? Znamenalo to, že ji nedokáže zabít? Dotkla se prstenu, který měla předat Sophii. Věděla, co by jí na to sestra řekla, ale tohle rozhodnutí bylo jen a pouze na ní.

Pak do pokoje vešla Gertrude a Kate věděla, že se bude muset brzy rozhodnout. Siobhan čekala a Kate pochybovala, že trpělivost její učitelky bude nekonečná.

„Děkuji, Milly,“ pronesla Gertrude. „Je otec doma?“

„Měl by se vrátit až za několik hodin, slečno.“

„V tom případě si chvíli zdřímnu. Vstala jsem příliš brzy.“

„Samozřejmě. Postarám se, aby tě nikdo nerušil.“

Služebná odešla a s tichým klapnutím za sebou zavřela dveře. Kate viděla, jak si Gertrude zouvá zdobené boty a ukládá je jen kousek od její skrýše. Cítila, jak se postel nad ní prohnula, když na ni dívka dosedla. Pak zavrzala prkna, když se dívka uložila. Kate dál čekala.

Musela to udělat. Viděla, co se stane, pokud by neposlechla. Siobhan jí dala jasně najevo, že jí Kate patří a udělá, co se jí poručí. Kate k ní byla upoutaná stejně, jako kdyby si ji Siobhan koupila v sirotčinci. Vlastně ještě víc, protože nešlo o zákon, ale o magii její fontány.

Pokud Siobhan zklame, přinejlepším ji pošle do vlastního pekla a bude muset dělat věci, vedle kterých bude sirotčinec působit jako nebe. Přinejhorším… Kate viděla duchy těch, kteří Siobhan zradili. Viděla, jak trpí. Kate se k nim za žádnou cenu nechtěla přidat.

Musela si prostě dál připomínat, že je to jen zkouška.

Zatímco Gertrude usínala, sledovala Kate její myšlenky. Vnímala, jak se zpomalují. Místnost ztichla, sloužící se držely dál, aby se jejich paní mohla v klidu prospat. Dokonalá příležitost. Kate věděla, že je to teď, nebo nikdy.

Vyklouzla zpod postele, a aniž by ji prozradil jakýkoli zvuk, postavila se. Shlédla na Gertrude Illiard, která ve spánku vypadala ještě nevinněji než obvykle. Pusu lehce otevřenou, hlavu položenou na polštáři plném prachového peří.

Je to jen zkouška, pomyslela si Kate, jen zkouška. Siobhan mě zastaví dřív, než ji zabiju.

Jedině tak to dávalo smysl. Žena z fontány neměla žádný důvod chtít, aby tahle dívka zemřela a Kate nevěřila, že by to dělala jen tak z rozmaru. Přesto, jak by tou zkouškou mohla projít? Jediný způsob byl dívku skutečně zavraždit.

Kate stála a zvažovala možnosti. Neměla žádný jed, a i kdyby ano, stejně by nevěděla, jak ho nejlépe podat. Nehodu tu nahrát nemohla, nebyla venku na ulici. Mohla by vyndat dýku a dívku podříznout, ale jak by měla Siobhan šanci zareagovat? Co když dívku bodne nebo řízne tak rychle, že ji Siobhan nestihne zachránit?

Zbývala jediná možnost a Kate nad ní teď uvažovala. Zvedla jeden z naducaných polštářů. Byla na něm vyšitá říční krajina z nějaké vzdálené země. Kate cítila vzor v dlani. Přidržela polštář rukama, postavila se nad Gertrude Illiard.

Текст предоставлен ООО «ЛитРес».

Прочитайте эту книгу целиком, на ЛитРес.

Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.