Марина Дмитриева - Италия в Сарматии. Пути Ренессанса в Восточной Европе

Wagner-Rieger R. Die Renaissancearchitektur in Österreich, Böhmen und Ungarn in ihrem Verhältnis zu Italien bis zur Mitte des 16. Jahrhunderts. S. 468.

Šamánková E. Architektura české renesance. Praha, 1961. S. 37; Encyklopedie architeků, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / Отв. ред. Pavel Vlček. Praha, 2004.

Šamánková E. Architektura české renesance; Poche E., Preiss P. Pražské paláce. Praha, 1973, особенно S. 19–30; Ledvinka V. Rezidence feudálního velmože v předbělohorské Praze. Pražské sídlo pánů z Hradce ve 2. polovině 16. století // Documenta Pragensia. 1991. № 9. S. 113–134.

Preiss P. Italští umělci v Praze: Renesance, manýrismus, baroko. Praha, 1986; Krčálová J. Italští mistři Malé Strany na počátku 17. století // Umĕní. 1970. № 18. S. 545–578.

О роли итальянских иммигрантов в Богемии см.: Braudel F. La Méditerranée et le monde méditerranéen à l’époque de Philippe II. Paris, 1949. Р. 23.

Chytil K. Mistři lugánští v Čechách v XVI. století. Přednáška konaná o mezinárodním kongresu dějin umění v Řimě dne 16. řijna 1912 // Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1924. Praha, 1924.

D’amore Ascarelli E. Festungsbaumeister an österreichisch-ungarischen Fortifikationen vom 16. bis 18. Jahrhundert // Ostbairische Grenzmarken. Passauer Jahrbuch für Geschichte, Kunst und Volkskunde. 1969. № 11. S. 147–149; Vgl. auch Cavarocchi F. Künstler aus dem Valle Intelvi in Salzburg und Österreich // Mitteilungen der Gesellschaft für Salzburger Landeskunde. 1979/80. № 119. S. 281–299, здесь S. 298.

Ibid. S. 293f.

D’amore Ascarelli E. Festungsbaumeister an österreichisch-ungarischen Fortifikationen vom 16. bis 18. Jahrhundert. S. 148.

Krčálová J. Pietro Ferrabosco und sein Schaffen im Koenigreich Böhmen // Ostbayrische Grenzmarken. 1969. № 11. S. 183–196.

D’amore Ascarelli E. Festungsbaumeister an österreichisch-ungarischen Fortifikationen vom 16. bis 18. Jahrhundert. S. 149; Encyklopedie architeků, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách / Hg. v. Pavel Vlček. S. 165f.

Zendralli A.M. Graubündener Baumeister in Österreich. S. 97–104, здесь S. 98.

Zendralli A.M. Graubündener Baumeister in Österreich. S. 97–104, здесь S. 98.

Winter Z. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). Praha, 1909. S. 52.

Ibid. S. 421; Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620) // Pražský sborník historický. 1983. № 16. S. 77–115, здесь S. 98.

Winter Z. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). S. 20; Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 80.

Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 86.

Hojda Z. Prag um 1600 als multikulturelle Stadt // Metropolen im Wandel. Zentralität in Ostmitteleuropa an der Wende vom Mittelalter zur Neuzeit / Hg. v. Evamaria Engel, Karen Lambrecht und Hanna Nogossek. Berlin, 1995. S. 225–232.

Ibid. S. 227.

Ярослава Хаузенблазова выявила значительное число итальянцев и нидерландцев среди придворных художников: Hausenblasová J. Der Hof Kaiser Rudolfs II. Eine Edition der Hofstaatsverzeichnisse. 1576–1612. Prag, 2002. S. 112.

Strnad J. Vlachové v Plzni v XVI století usedlí // Sborník dějepisných prací žáků dra. Vácslava Vladivoj Tomka. Praha, 1888. S. 13–23; Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 85.

Hojda Z. Prag um 1600 als multikulturelle Stadt. S. 227.

Ibid. S. 227f.

Meyer D. de . Les architectes italiens à Prague // Les étrangers dans la ville XVe – XIXe siècle / Sous la direction de Jaques Bottin et Donatella Calabi. Paris, 1999. Р. 347–357, здесь Р. 350.

Opus italicum. Italští renesanční a barokní architekti v Praze. Praha, 2000. S. 16–17; Krčálová J. Italští mistři Malé Strany na počátku 17. století. S. 545–579; Preiss P. Italští umělci v Praze: Renesance, manýrismus, baroko. S. 56–105.

Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 103f.

Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? // Prag um 1600. Beiträge zur Kunst und Kultur am Hofe Rudolfs II. Freren, 1988. S. 118–123, здесь S. 121.

Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? S. 121.

Bukovinská B. Das Kunsthandwerk in Prag zwischen Hof und Stadt: eine topographische Untersuchung // Friedrich K. Cives Cracoviae: Bürgertum im frühneuzeitlichen Krakau zwischen Stadtpatriotismus und nationaler Pluralität. S. 200; Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? S. 121.

Bukovinská B. Das Kunsthandwerk in Prag zwischen Hof und Stadt: eine topographische Untersuchung. S. 200f.

Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? S. 121.

Winter Z. Řemeslnictvo a živnosti XVI. věku v Čechách (1526–1620). S. 519–523; Bukovinská B. Das Kunsthandwerk in Prag zwischen Hof und Stadt: eine topographische Untersuchung. S. 198; Hojda Z. Der Hofstaat Rudolfs II. in Prag. Wo und wie wohnten die Hofleute, insbesondere die Künstler? S. 121.

Tomek V.V. Dějepis města Prahy. Praha, 1901. T. 12. S. 115.

Bohemia – Italia. Češi ve Vlaších a Vlaši v Praze 1600–2000. Katalog výstavy. / Hg. v. Zdeněk Hojda und Jaroslava Kašparová. Praha, 2000. S. 11f.

Bohemia – Italia. Češi ve Vlaších a Vlaši v Praze 1600–2000. Katalog výstavy. S. 16.

Krčálová J. Centralní stavby české renesance. Praha, 1974.

Ibid. S. 16.

Ibid. S. 18f.

Janáček J. Italové v předbělohorské Praze (1526–1620). S. 99.

Meyer D. de . Les architectes italiens à Prague. P. 357; Fučíková E. Italia e Boemia: i rapporti in campo artistico // Capolavori delle pittura veneta dal Castello di Praga. Milano, 1994. P. 13.